Příběhy drahoty. Sprcha v práci, topení na 15 stupňů, reagují lidé

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Odpověď na skokové zdražování energií? Lidé mění návyky při běžných denních činnostech. Kromě utahování kohoutků na radiátorech šetří při sprchování, umývání nádobí nebo na vánočních dárcích. Redaktoři Seznam Zpráv zjišťovali, jak spotřebitelé bojují s drahými účty za energie.

Důchodkyně Jiřina Ireinová žije na jednom ze sídlišť v Rožnově pod Radhoštěm. Pokud si místní neřeší vytápění individuálně, spoléhají na dodávky firmy Energoaqua, sídlící v místním průmyslovém areálu. Firma od října znovu zvedla spotřebitelům ceny, gigajoule tepla vyjde na víc než 2700 korun. Je to jedna z nejvyšších cen v Česku.

A tarif i pro panelový dům, v němž bydlí paní Ireinová. „Letos už cenu tepla několikrát navyšovali. Dřív jsem platila za nájem, včetně vytápění a teplé vody, 7900 měsíčně. Prvního listopadu mně přišla záloha přes 13 tisíc korun měsíčně, což mě šokovalo. Vždyť je to skoro dvojnásobek. A není v tom započtená elektřina a plyn,“ vypráví žena.

Na cenový skok hned zareagovala. Zavolala na bytové družstvo a požádala o snížení měsíční zálohy na 10 500 korun. „Pelášila jsem na úřad práce poptat se na příspěvek na bydlení. Vyplnila jsem desítky papírů, dodala všechna potvrzení. Jsem bývalá učitelka, takže důchod nemám nejnižší. Uvidíme, jestli mi příspěvek vůbec schválí,“ přemýšlí. Na vyhodnocení bude čekat do konce listopadu.

Zálohy na elektřinu jí zatím nezvedli. Cena plynu sice poskočila asi trojnásobně, ale v domácnosti, kde se plyn využívá jen na vaření, to není až tak výrazný šok.

Ireinová patří ke skupině lidí, kteří musí domácnost utáhnout z jediného důchodu. „Snažím se nebláznit. Jsem šetřivá osoba. Mám svůj denní limit na nákupy. Takže to zvládám za cenu toho, že nemusím mít všechno, co vidím. Ale spousta lidí bojuje o poslední pětník.“

Bývalá učitelka matematiky a fyziky musí šetřit výrazně. „Už loni jsem topila jen v obýváku, který mám propojený s kuchyní. V ložnici topím, jedině když udeří krutý mráz. To si radiátor zapnu s pocitem, aby tam něco hřálo,“ vysvětluje.

Už dříve si do stropu nechala zabudovat úsporné LED osvětlení a šetří vodu třeba i při sprchování. „Ve sprše si stoupnu do lavoru a zachycenou vodu potom používám na splachování. Už ani víc šetřit nejde. Proto si můžu dovolit koupit nějaký ten rohlík,“ říká se smíchem.

Šimon Herman studuje vysokou školu a společně se svou přítelkyní si pronajímá 65metrový byt v Břeclavi. Zálohy se jim zatím nezvedly. Počítají ale s tím, že za energie a plyn budou doplácet hned na začátku nového roku.

„Jsme v hrozné nejistotě. Nevíme, na čem jsme. Nevíme, jakou budeme mít smlouvu nebo kolik budeme platit,“ vysvětluje student.

Šetří proto, kde se dá. „Máme strach z toho nedoplatku a snažíme se šetřit, co nejvíc můžeme. Dáváme si pozor na to, abychom zhasínali, šetříme vodou, máme kratší sprchy,“ vyjmenovává hlavní změny v důsledku energetické krize.

Zatím také nezačali topit. „Máme doma zimu jako p.ase, ale zařekl jsem se, že nebudeme topit, dokud nebude mrznout. Chodíme doma v teplákách a v mikině. Takových 16 stupňů už je hraničních, ale dá se to vydržet,“ říká odhodlaně.

Pár měsíčně zaplatí 12 tisíc včetně energií. To se ale brzy změní. A se studiem bude náročné si na zaplacení všech účtů vydělat. „Chodím pravidelně na brigádu – tři nebo čtyři dny v týdnu. A stejně to není žádná hitparáda, nemám na konci měsíce velkou částku na účtu. Pořád to vychází tak tak,“ tvrdí Herman.

Doma se proto zaměřují i na detaily – vypínají například zásuvky a vytahují z nich přístroje, které zrovna nepoužívají. Dávají si pozor třeba i na dřívější vypínání vody při čištění zubů. „Dokonce jsem změnil i styl umývání nádobí – už ho neumývám pod tekoucí vodou, ale navlhčím si houbičku, dám si na ni jar a jedu. A až pak to opláchnu.“

Šimon Herman hraje závodně fotbal. Aby ušetřil, využívá proto také sprch přímo na stadionu, kam chodí trénovat.

„Nechci si stěžovat, nemám se špatně. Ale kdybych všechna tato opatření nedělal, měl bych opravdu problémy vyžít. A bude velký rozdíl, jestli budeme doplácet deset, patnáct, nebo třicet tisíc,“ myslí si.

Dodává, že neví, kde jinde by v současnosti mohl ušetřit – omezil prý veškeré výdaje. Vzhledem k probíhajícímu konfliktu na Ukrajině si ale myslí, že je růst cen pochopitelný. „To, že mám o trošku dražší energie a plyn, je úplně nicotné ve srovnání s tím, co kousek od nás zažívají moji vrstevníci,“ uzavírá.

Čtyřicátník Radek Bulawa bydlí v jednopodlažním rodinném domě v Kuřimi na Brněnsku. Jak říká, s vodou či topením nikdy neplýtval. Při vyúčtování mu spíš vraceli přeplatky. Přesto jej letošní skokové zdražení energií zaskočilo.

„Nejdřív došlo někdy v září navýšení elektřiny. Nic razantního - z tisícovky na necelé dvě tisícovky. Jenže nedávno přišly nové zálohy na plyn. Zvedli mi je z osmnácti set korun na 5720 korun měsíčně. To už je velký ranec. Navýšení jen na plynu dělá skoro padesát tisíc ročně, to už není sranda,“ vypočítává.

Doma má plynový kotel, kterým vytápí dům a ohřívá vodu. „Topím jen v kuchyni a v ložnici, ale třeba jen na čtyři hodiny denně, většinou po příchodu z práce. Když se ráno vzbudím, mám v domě jen 15 stupňů,“ říká s úsměvem.

Uvědomuje si, že dlouhodobě nízkými teplotami dům trpí, proto se snaží alespoň jednou týdně o pár stupňů přitopit.

Nad vlastním rozpočtem musí víc přemýšlet. Přivydělává si na podlahářských pracích. „Poslední tři státní svátky jsem strávil v práci. Nechodím tak často na pivo. Loni jsem byl na dovolené dvakrát. Letos budu víc zvažovat, jestli mi na to peníze vyjdou. Naštěstí mi něco přidali v práci. Co dostanu jinde, budu muset nacpat do plynu,“ přemítá.

Mění i další návyky. „Naštěstí mám možnost se sprchovat v práci, takže doma teplou vodu zapínám co nejmíň. Nejdřív jsem byl hodně naštvaný, ale beru to sportovně. Doufám, že ceny takto neposkočily napořád,“ dodává.

Bydlí v zástavbě rodinných domů a všímá si, že se teď u většiny z nich kouří z komínů. „Řada ze sousedů vypnula plyn a přechází na dřevo. Na střeše komín nemám, takže narychlo měnit vytápění nemůžu. Ale možná si na příští rok nechám zpracovat nabídku, abych měl nějakou alternativu k topení. Zdá se mi hodně, abych na svých 80 metrů čtverečních platil jen za plyn o padesát tisíc ročně navíc,“ doplňuje Bulawa.

Šedesátnice Božena Prokešová žije s manželem na břeclavském sídlišti, které zažilo zřejmě největší zdražení tepla v České republice. Městská firma Teplo Břeclav musela kvůli krachu dodavatele dočasně zvednout ceny tepla až pětinásobně. Gigajoule tam nyní vyjde přes tři tisíce korun.

Cenový skok po krachu firmy NWT nejvíc dopadá na spotřebitele některých břeclavských sídlišť. Lidé to v předešlých týdnech pocítili na zvýšených předpisech záloh. „Nový rozpis už samozřejmě máme. Nově platíme 11 tisíc korun, ale v tom ještě není započítaná cena plynu na vaření a elektřina,“ popisuje. Jen teplo a teplá voda rodině udělají na zálohách o čtyři tisíce korun měsíčně navíc.

Manželé šetří, jak mohou. „V kuchyni netopím vůbec a v dalších pokojích se snažíme pouštět kohoutky výjimečně. Naše společenství vlastníků dokonce zvažuje, že bychom řešili samostatnou kotelnu, ale to je běh na dlouhou trať,“ říká Prokešová.

Energetická nejistota ovlivňuje celou její rodinu. Zdražení dopadá i na maminku, dceru a syna, kteří žijí v samostatných domácnostech v Břeclavi. „Mamince je 87 let. Zálohy bez elektřiny a plynu jí kvůli teplu zvedli na sedm tisíc korun. Pro starého člověka je to hrozné.“

Paní Prokešová dříve odebírala elektřinu od zkrachovalé Bohemia Energy. „Člověk má proto i hrůzu, jak se změní zálohy na elektřinu. Vůbec nevíme, co nás celkově po novém roce čeká,“ přemítá.

A nejistota se dotýká i dalších příbuzných. „Nebudou Vánoce, nebude nic. Připravujeme rodinu, že dárky dostanou děti, ostatní se uskromní,“ dodává žena.