Článek
Nejvyšší soud otevřel podnikateli íránského původu Shahramu Zadehovi a jeho manželce cestu k vyššímu odškodnění za to, že se jejich soukromá data z mobilního telefonu a tabletu stala součástí trestního spisu.
Disky se zkopírovanými zprávami či fotkami měli jako přílohu znaleckého posudku k dispozici státní zástupce, ostatní obvinění a jejich obhájci. Nesprávné založení citlivých dat do spisu je porušením práva na soukromí, rozhodl Nejvyšší soud. Verdikt je dostupný na úřední desce. Zadeh čelil obžalobě z daňových úniků a později také z ovlivňování svědků. Dostal devítiletý trest vězení a peněžitý trest 17,5 milionu korun. V roce 2021 byl podmíněně propuštěn.
K tabletu a mobilnímu telefonu se policie dostala při domovní prohlídce. Zadeh a jeho žena později požadovali omluvu a odškodnění milion korun pro každého. Nárokem se zabýval Obvodní soud pro Prahu 2 a později Městský soud v Praze, který jim přiznal každému jen 40 tisíc korun.
Nejvyšší soud rozsudek zrušil a spor vrátil k obvodnímu soudu. Zabýval se tím, jaký je správný postup v případě zajištění nosičů dat a jejich obsahu zahrnujícího mimo jiné i komunikaci obviněného s obhájcem a údaje, které zjevně nejsou potřebné pro trestní řízení. „Dospěl k závěru, že v takovém případě je nesprávným úředním postupem soudu to, že neučinil v rozsudku konkretizovaná opatření, aby taková data nebyla do trestního spisu založena,“ uvedla v tiskové zprávě soudkyně Hana Polášková Wincorová.
„Skutečnost, že k těmto údajům jako k součásti spisu měli přístup a seznámili se s nimi státní zástupce a ostatní obvinění a jejich obhájci nebo že se ve spisu stále nacházejí, je pak důsledkem tohoto nesprávného úředního postupu, k němuž lze přihlédnout při posuzování rozsahu újmy, ale samostatný nesprávný úřední postup již sama o sobě nepředstavuje,“ doplnila soudkyně.
Kauzou Zadeha a dalších 13 obžalovaných se Krajský soud v Brně zabýval od roku 2016. Týkala se daňových úniků při dovozu pohonných hmot. Obžaloba škodu vyčíslila na 2,5 miliardy korun. Podle rozsudku založila organizovaná skupina kolem Zadeha řetězec 85 firem, které si pohonné hmoty kvůli krácení daní vzájemně přeprodávaly. Zadeh původně vše popíral, nakonec se dohodl se státním zástupcem na vině a trestu.
V jiném procesu byl Zadeh odsouzen spolu s několika komplici za to, že se snažil přimět svědky v kauze daňových úniků k nepravdivé výpovědi.
