Sněžka v létě: hlava na hlavě. 10 tisíc lidí na ni vyleze za den

Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.

Parkoviště v horském středisku v Peci pod Sněžkou se o víkendu ráno začínají rychle plnit. Z aut vyskakují lidé ve slunečních brýlích s trackingovými holemi. Ranní sluníčko hřeje do tváří, v okolí aut se to jen hemží a skupinky turistů šlapou do mírného kopce. Většina z nich míří na nejvyšší českou horu, na Sněžku.

Ne každý jde ale po svých. K nedaleké lanovce míří rodiny s dětmi, důchodci nebo lidé se psy. Kolem půl desáté je tady už dlouhá fronta, v níž se mačkají desítky lidí. Čekání je minimálně na hodinu.

Minulý rok lanovka přepravila více než 265 tisíc lidí, což je oproti roku 2022 nárůst o 106 procent, jak vyplývá z dat agentury CzechTourism.

Za chvíli je jasné, že kvůli silnému větru se turisté dostanou lanovkou jen na Růžovou horu a dál ne. Část čekajících nicméně stále věří, že než na ně přijde řada, lanovka se rozjede. Po dvaceti minutách to vzdává početnější skupinka Poláků s dětmi. Někteří ale berou výšlap jako výzvu, vyvezou se do poloviny cesty a z Růžové hory se vydají na vrcholek pěšky.

Úzkou a strmou cestou na Sněžku rodiny tlačí a nesou kočárky s batohy. „Na Růžovou horu vyběhla bez problémů, ale teď jí došly síly,“ popisuje jedna z maminek, která drží v náručí asi sedmiletou dcerku. „Předevčírem jsem tu byla se starší dcerou, to bylo i méně lidí, protože bylo škaredě,“ říká návštěvnice z Přerova s tím, že jde už podruhé celou cestu z Pece.

Podívejte se, jak davy turistů míří na Sněžku:

Když je slunečno a lidé mají volno, vyšplhá se na Sněžku denně zhruba 10 tisíc lidí – z české i polské strany. Do statistiky se nezapočítávají ti, kteří jedou lanovkou. Podle mluvčího Krkonošského národního parku Radka Drahného se na nejvyšší vrcholek ročně vypraví až milion lidí.

Že bude na Sněžce těsno, je celou cestu z Růžové hory jasné. Pár metrů pod vrcholem už začínají být zástupy. V poledne do cíle dorazí zhruba dva tisíce lidí. Vyčerpaní výletníci sedí, kde se dá, svačí a popíjejí pivko. Kaple svatého Vavřince působí, jako by čelila obléhání, jinak tomu není ani v případě Polské boudy. Na střeše České poštovny stojí přes dvacet lidí.

Část turistů podobný výstup absolvuje pravidelně, najdou se ale i tací, kteří se na krkonošskou dominantu vydali po desítkách let, a počet lidí je tak překvapil. „Naposledy jsem tu byla před třiceti lety, v porovnání s tím je tu mnohem víc lidí,“ říká paní Zdeňka, zatímco vnučkám rovná šátky na hlavách, aby jim nebyla zima.

Hlava na hlavě jí prý nevadí, chápe, že je hezky a lidé se chtějí kochat. Jiní nicméně přiznávají, že kdyby bylo na vrcholu o pár stovek lidí méně, cítili by se na hřebenech lépe.

„Není to příjemné, možná by se to mohlo nějakým způsobem regulovat,“ říká Jana, která se na Sněžku vydala po dvou letech se svým manželem a dvěma syny.

Omezovat počet lidí na Sněžce je ale náročné. „O limitech se hovoří pravidelně. Regulace, uzavření nebo časové sloty nejsou v současné době legislativně možné,“ říká Radek Drahný, tiskový mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP).

Sněžka není v obležení jen ve dne, ale i v noci a nad ránem, kdy lidé míří na východ slunce. „Někdy je vidět, jak lidé stoupají na Sněžku v nočních či brzkých ranních hodinách, světýlka jsou vidět z dálky, jsou to takové bludičky,“ popisuje mluvčí parku. Právě světlo z čelovek podle něj může rušit zvířata. „Na východ slunce se na Sněžce sejde i čtyři sta lidí, které doprovází i dvě stovky psů,“ dodává.

Kdo si chce opravdu užít klid a přírodu, měl by se vydat na nejvyšší horu v září ve všední den, kdy je ještě hezké počasí, ale lidí je o poznání méně.

Jedno z opatření, které KRNAP již delší dobu proti hordám turistů praktikuje, jsou ochranné sítě. Ty oddělují cesty od prostoru, na který se nesmí. „Než jsme tam dali sítě, byly alpínské trávníky sešlapané. Když jsme ale sítě sundali po prvním roce, co jsme je tu měli, tak trávníky byly krásně vitální. Takže už první rok nám ukázal, že když má příroda čas a může se obnovit, tak to zvládne,“ říká mluvčí národního parku.

Ne všichni turisti ale účel ochranných sítí chápou, a tak se občas někdo v zakázané zóně přeci jen vyskytne, jak potvrzuje i třiadvacetiletá Monika.

„Viděla jsem několik lidí, kteří stáli za sítěmi. Upřímně bych se ani nedivila, kdyby spadli.“ Na vrchol vyšla s kamarádkami Aničkou a Klárou. „Chtěly jsme začátek léta pojmout jinak. Přijde mi, že v tomhle období všichni jezdí na festivaly, tak jsme si řekly, že pojedeme na Sněžku. Lidí je tu ale stejně dost,“ říká s tím, že i za ni by se měl vstup na horu regulovat.

Z vrcholku davy lidí proudí jak směrem k Růžové hoře, tak k Jubilejní cestě. Narváno je i cestou ke Slezskému domu v Polsku. Mezi lidmi prakticky nejsou mezery. Pohled na nedalekou horskou chatu připomíná rušné mraveniště. Davy prořídnou až v zeleném Úpském rašeliništi. Sluníčko stále hřeje a kilometry v nohách nutí cestovatele, aby se osvěžili v nedaleké Luční boudě.

Dospělí se tu odměňují místním pivem a grilovaným kuřetem či klobáskou, děti pak spořádají borůvkový knedlík s porcí šlehačky. Ten volí i mladý pár z polského Štětína.

„Na Sněžku jsme nakonec nešli. Z Pece jsme dorazili až ke Slezskému domu, ale když jsme viděli ten dav, rozhodli jsme se jít zpátky. Bylo to hrozné,“ říká zhruba třicetiletý muž. I když je odpoledne Luční bouda poměrně plná, po trase na Výrovku a zpět do Pece pod Sněžkou jde už jen pár lidí.

I když by se zdálo, že Sněžka už nepojme více návštěvníků a místo je mnohdy rušnější než pražské Václavské náměstí, místní si turistický ruch pochvalují.

„Naše město je finančně závislé na turismu, většina obyvatel pracuje v cestovním ruchu,“ popisuje Ilona Karlíková, starostka Pece pod Sněžkou, která má přes sedm stovek obyvatel. Informace, že by místním vadily zástupy turistů, prý nemá. Ne úplně s ní ale souhlasí 1. místostarosta obce František Vaněk.

„Ne všichni podnikají nebo pracují v cestovním ruchu, takže se najdou tací, které úplně netěší, že je naše město naplněné turisty. Aktivity turistů se snažíme rozmělnit tak, aby bylo zatížení rovnoměrné a úměrné vůči zbytku. Není to ale lehký úkol a v tomto ohledu je potřeba se neustále vyvíjet,“ dodává Vaněk s tím, že město usiluje o to, aby lidé zůstali na horách déle a ne jen na jeden den.

Přesná čísla návštěvnosti město nemá, podle místostarosty se ale vloni v Peci na základě statistiky poplatků prostřídalo takřka 163 tisíc osob, lanovka pak přepravila zhruba 265 tisíc osob. Dodává však, že vzhledem k jednodenním turistům a těm, kteří do Pece přicházejí z okolních obcí či Polska, je náročné odhadnout celkový počet návštěv.

Město se s náporem cestovatelů snaží regulovat i více aut. „Pomocí poplatků za vjezd a snahou o dodržování počtu parkovacích míst u jednotlivých objektů, která jsou řádně zkolaudována,“ popisuje Vaněk.

Zároveň připomíná, že na okraji města vyrostl před čtyřmi lety dopravní terminál. „Tam v létě směřujeme jednodenní hosty, čímž se nám alespoň částečně daří tlumit dopravní nápor v centru města,“ konstatuje.

Pec pod Sněžkou zažívá díky turistům i stavební boom. Podle místního stavebního úřadu vyrostlo ve městě za posledních pět let sedm nových penzionu či hotelů. Zároveň za zmíněnou dobu přibyly i další čtyři rodinné domy s možností ubytování.

„Nutno podotknout, že většina nových objektů nahrazuje ty stávající dožité, mnohdy již nefunkční,“ říká místostarosta. Město novou výstavbu podporuje pouze tehdy, když je v souladu s územním plánem.

„Ten je nastavený tak, že horní pláně zůstávají určené pro roztříštěnou zástavbu jako v dřívějších časech a v intravilánu města je umožněna zástavba silnější,“ popisuje s tím, že město začíná pracovat na novém územním plánu, který by měl být v podobném duchu.

I místní podnikatelé těží z turistického ruchu, nicméně by byli rádi, kdyby lidé zůstávali déle. „Razíme tu heslo ‚jeden den nestačí‘,“ říká majitel gastropodniku Craft Coffee Petr Sukdol. Nejvíce zákazníků má v létě. „Záleží asi na místě. Myslím si, že chalupy kolem sjezdovek toho teď v létě tolik nemají, naopak těm pod Sněžkou se v létě daří víc,“ míní.

Podnikatel Sukdol momentálně v Peci i žije a vnímá, že každé místo má svou kapacitu. „Přijde mi, že počet turistů nárazově překročí kapacitu místa, v případě Sněžky je to asi častější. Ale záleží na dni. Když je špatné počasí, umí být Pec i trochu městem duchů. A pak najednou svítí sluníčko, je víkend a máte tu deset tisíc lidí,“ popisuje výkyvy.

Podle majitele horské Boudy Máma Vladimíra Nikla tvoří většinu turistů jednodenní návštěvníci. Jeho chalupa je ale nejvytíženější v zimě. „Nejhorší je duben. V létě je lidí v porovnání se zimou méně, zvlášť první tři týdny, kdy většina míří k moři. Pak se to lepší.“

Nikl má pocit, že masa návštěvníků je stále stejná. „První rok po covidové pandemii se zájem o ubytování zvedl, lidé měli vouchery, které chtěli využít. Ale neřekl bych, že v poslední době narůstá počet klientů, protože většina lidí se chce podívat na Sněžku, někteří poprvé, a pak zase jedou domů,“ dodává.