EU vyzývá k „pauzám“ v bojích v Gaze. Fiala byl v Bruselu za advokáta Izraele

/Od zvláštní zpravodajky v Bruselu/

Unijní summit, který se koná ve čtvrtek a v pátek, by tentokrát mohl mít název válečný. Vedle dlouhodobého řešení ruské agrese na Ukrajině agendu ovládne válka Izraele a palestinské teroristické organizace Hamás.

Zejména situace na Blízkém východě byla zkouškou vůle ke kompromisu. Nakonec jej sedmadvacítka v pozdních večerních hodinách našla.

EU podpořila právo Izraele bránit se teroru. Politické špičky EU také vyzvaly k rychlému a bezpečnému přístupu humanitární pomoci k těm, kteří ji potřebují, mimo jiné prostřednictvím humanitárních koridorů a přestávek pro humanitární účely. Vyplývá to z textu společných závěrů summitu. Ty potvrdila také mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela.

V několikahodinovém jednání se hrálo o každé slovo. Důležitý byl posun a rozdíl mezi výrazy „humanitární pauza“ a „humanitární pauzy“. To první by pro české zástupce příliš připomínalo apel na trvalejší příměří.

„Nepochybně je správné myslet na humanitární situaci v Gaze, ale v první řadě je potřeba myslet na obranu Izraele. Je třeba myslet na vytvoření humanitárních koridorů. Pokud by se v závěrech (společné prohlášení lídrů EU - pozn. autorky) objevily humanitární pauzy, nebyl by to důvod, abych blokoval přijetí závěrů,“ uvedl na tiskové konferenci před odletem na summit premiér Petr Fiala.

Fiala na jednání do Bruselu přijel jako „advokát“ Izraele. Postoj Prahy naráží zejména na velké západní země, pro které je konflikt Izraele a Hamásu politicky citlivý i vzhledem k vlastním silným muslimským komunitám a obavám, že by se tenze mohla přelít z Blízkého východu do ulic evropských metropolí. I čtvrteční večerní jednání provázel zvučný protest s palestinskými vlajkami hned za bezpečnostními zábranami kolem sídla Evropské rady.

Fiala do Bruselu přijel po bleskové návštěvě Izraele, kde byl společně s rakouským kancléřem Karlem Nehammerem ve středu. Tam slíbil izraelským představitelům podporu na evropské úrovni.

„Je jasné, kdo je v této situaci (konfliktu na Blízkém východě – pozn. red.) viník, kdo je oběť a kdo brutální útočník. Toto rozlišení musí zaznít i v závěrech této Evropské rady,“ je přesvědčený český premiér.

Ze své cesty na Blízký východ už hlásil, že Česko stojí po boku židovského státu a v Bruselu bude zdůrazňovat tlak, který má vyvíjet mezinárodní společenství na Hamás - například, aby propustil izraelská rukojmí. „Na teror Hamasu by neměli doplácet civilisté – to se týká rukojmích a jejich použití jako živých štítů. Musíme požadovat jejich propuštění,“ uvedl dnes na tiskové konferenci před odletem Fiala.

Praha také naléhá na přísnou revizi humanitární pomoci, kterou EU poskytuje Gaze. Podle českých představitelů umožňuje Hamásu věnovat se – spíš než správě Gazy – teroru namířenému proti Izraeli. „Musíme mít naprostou jistotu, že finanční prostředky EU nebudou zneužity teroristy (v pásmu Gazy – pozn. red.),“ řekl premiér.

Některé unijní země, zejména Španělsko, které aktuálně sedmadvacítce předsedá, v předsummitovém „bazaru“ vyhlásily, že sedmadvacítka má volat dokonce po trvalém příměří. Tato myšlenka naráží nejen na Česko, ale podle vlivného bruselského deníku Politico také na Německo a Rakousko. Argumenty jsou jasné: odporovalo by to principu práva Izraele na sebeobranu a zároveň by šlo těžko vymáhat příměří po teroristické organizaci.

Nedávný teroristický útok palestinského radikálního hnutí Hamás si v Izraeli vyžádal na 1400 obětí, především civilistů, dalších více než 200 lidí palestinští ozbrojenci odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí. Při odvetných náletech v Gaze zahynulo podle místních zdravotnických úřadů ovládaných Hamásem přes 6500 lidí.

Pro Fialu a jeho vyjednavače je podpora Izraeli citlivá partie. Praha zejména kvůli prioritě v podobě podpory Ukrajiny a získávání pro věc západních zemí, které hrozbu Ruska dlouhodobě podceňovaly a i po invazi na Ukrajinu stály o dialog s Kremlem, sází v EU na méně konfliktní strategii, než jakou bylo Česko v Bruselu dříve známé, a snaží se o pragmatičtější politiku.

Podpora Izraele je z pohledu české vlády takřka „srdcovka“ a hodnotová záležitost, patří k charakteristickým rysům české zahraniční politiky. Fiala už také vyhlásil že „ve vhodný čas“, a to v řádu měsíců, bude chtít přesunout českou ambasádu z Tel Avivu do sporného Jeruzaléma. V EU přitom panuje konsenzus nechat ambasády až do finalizace dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu v Tel Avivu. Tento plán může také narážet na snahy o oživení mírového procesu avizované francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. O mírovém summitu pro Izrael a Palestince na příjezdu na summit mluvil také španělský premiér Pedro Sánchez. Mírový proces ale dlouhodobě neprobíhá.

Lídři a lídryně EU budou také muset dbát na to, aby se z jejich výhledu neztratila Ukrajina. Na summitu prostřednictvím videokonference vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V projevu popsal, jak podle něj Kyjev v přípravách na jednání o členství v EU pokročil.

„Podepsal jsem zákon související s evropskou integrací, zákon o politicky exponovaných osobách,“ řekl Zelenskyj na úvod zhruba desetiminutového vystoupení na summitu. Opatření podle něj posiluje monitorování financí politických činitelů a je jedním z kroků požadovaných Evropskou komisí pro zahájení přístupových rozhovorů.

EU se nyní ocitá mezi dvěma válečnými ohnisky.

„Vývoj na Blízkém východě vyžaduje naši bezprostřední pozornost, ale nesmí ji zároveň odvést od naší pokračující podpory Ukrajiny,“ citoval předsedu Evropské rady Charlese Michela server EUObserver.

Nadcházejícího summitu se poprvé ve své nové roli slovenského premiéra zúčastnil i slovenský premiér Robert Fico, který posílí maďarskou politiku zpochybňující pomoc Ukrajině. „Snažil bych se najít společnou řeč s každým slovenským premiérem, máme nadstandardní vztahy. Poprvé se dnes potkám s premiérem Ficem a uvidíme, jaké bude zastávat pozice,“ uvedl Petr Fiala.