Životy na Ukrajině? Raději zachraňme folklor, chtějí poslanci změnit rozpočet

Výši příjmů a výdajů rozpočtu se schodkem 241 miliard poslanci i přes výtky opozice schválili již v prvním čtení na konci minulého měsíce. Ve středu ale přišlo druhé čtení, ve kterém se poslancům otvírá prostor pro pozměňovací návrhy, které bývají zpravidla velmi kreativní.

S nejvíce návrhy přišlo opoziční hnutí SPD. Jeho poslancům se nelíbí podpora Ukrajiny či přispívání do financí EU a peníze by raději použili na řešení kůrovcové kalamity nebo část z nich poskytli Československé obci legionářské. Návrhy padaly i od poslanců z dalších stran.

Přednostní právo k projevu připadlo Andreji Babišovi (ANO), který představil svůj pozměňovací návrh. Šéf opozice by rád přidal 400 milionů korun na rozvoj sportu. Škrtal by naopak ve výdajích Úřadu vlády. „Když někdo deklaruje, že chce šetřit, tak musí jít příkladem,“ pronesl opoziční lídr s tím, že by měla Strakova akademie šetřit na „uměle vytvořených pozicích“, pronájmech kancelářských prostor či služebních vozech.

Spoluautorkou návrhu je členka jeho hnutí ANO Alena Schillerová. „Přímým beneficientem budou občané, zejména mládež. Tento krok představuje odpovědnou snahu o efektivní hospodaření se státními prostředky a zaměření podpory oblastí s vysokým společenským dopadem,“ dodává.

Vyšší podporu pro sport by chtěli i další poslanci z řad hnutí ANO – jedním z nich je například Marek Novák, který by však místo Úřadu vlády seškrtal vládní rozpočtovou rezervu a ušetřenými financemi by podpořil prevenci kriminality nebo folklor. Jeho podporu společně s Novákem navrhuje i Radek Vondráček (ANO).

„Sport, folklor a prevence kriminality jsou tři pilíře zdravé společnosti,“ obhajoval Novák návrh s tím, že folklor je ochrana občanské identity, kterou je potřeba předávat dětem.

Na folklor by podle Nováka mělo putovat ideálně 300 milionů korun, na rozvoj sportovních aktivit zejména pro mládež rovněž 300 milionů a na prevenci kriminality pak pouze 15 milionů.

Novák navíc není sám, kdo by rád ořezal vládní rozpočtovou rezervu. Objem peněz, které mají být vyhrazené pro neočekávané situace, by poslanec Julius Špičák (ANO) zúžil o přibližně dvě miliardy.

Peníze by podle něj měly putovat do vědy a výzkumu. Přístup vlády k investicím pak označil za „macešský přístup“. Peníze by chtěl proto rozdělit mezi Akademii věd ČR, Grantovou agenturu ČR a Technologickou agenturu.

Navrhované snížení rezervy je ale celkem problematické, protože by správně měla činit alespoň 6,9 miliardy. Vláda nyní počítá s 8 miliardami, letos to bylo zhruba o tři a půl miliardy více.

Pokud by Špičákův návrh prošel, rezerva by klesla na úroveň, která je v rozporu s rozpočtovými pravidly.

Poslankyně Karla Maříková (SPD) přišla celkem se šesti pozměňovacími návrhy. Navrhuje například seškrtat Program humanitární, stabilizační, rozvojové a hospodářské asistence Ukrajině o 500 milionů korun. To je mimochodem celková částka, se kterou ministerstvo zahraničí v rámci tohoto programu počítá.

„Prioritou České republiky mají být rozvoj a obnova naší země, finanční prostředky českých občanů mají být prioritně využity na rozvoj našeho státu. Ukrajina je dlouhodobě hodnocena jako země s nejvyšší mírou korupce v Evropě,“ odůvodňovala Maříková seškrtání podpory pro zemi vzdorující ruskému válečnému tažení.

Její stranický kolega Radek Rozvoral by rovněž do programu ministerstva zahraničí neinvestoval ani korunu. Místo toho by zmíněných 500 milionů využil na podporu lesního hospodářství. Svůj návrh odůvodňuje například kůrovcovou kalamitou a finančně náročnou obnovou lesních holin.

„Lesy jsou naším národním dědictvím, do kterého se určitě vyplatí investovat a předat je nezdevastované a zdravé dalším generacím,“ řekl.

Rozpočet by si rád podle svého upravil i poslanec za SPD Jiří Kobza. Přišel s návrhem na podporu Českého svazu bojovníků za svobodu a Československé obce legionářské. Oběma spolkům po pěti milionech.

„Po všech těch stovkách miliard, které jsme slyšeli, jsou tyto částky bagatelní, pro ně je to ale otázka přežití,“ argumentoval Kobza s tím, že zeštíhlit by se měly naopak výdaje do rozpočtu Evropské unie, které označil za „nesmyslně naddimenzované“. Návrh rozpočtu počítá s tím, že do EU pošle 65,3 miliard korun.

Více peněz pro legionáře a méně pro Unii ale není jedinou změnou, kterou by si poslanec rád prosadil. Problém má i s tak zvanou „transformační spoluprácí“, kterou Ministerstvo zahraničí využívá s cílem rozvíjet demokratické hodnoty a prosazovat lidská práva v jiných zemích.

„Výdajový ukazatel se zabývá výhradně financováním indoktrinačních politických projektů. Tyto projekty jsou dlouhodobě provázány se segmentem neziskového sektoru a ve svých důsledcích zasahují do vnitropolitických poměrů zahraničních a pro ČR partnerských států,“ nechal se slyšet poslanec s tím, že by výdaj seškrtal o 100 milionů.

Oldřich Černý (SPD) by seškrtal výdaje na Kancelář prezidenta republiky. Ta by měla podle návrhu rozpočtu v následujícím roce obdržet zhruba 503 milionů, což je vyšší částka, než s jakou se původně počítalo.

Navyšování rozpočtu pro KPR je podle Rozvorala, který Černého návrh přednesl, „nepřijatelné“. Pozměňovací návrh proto počítá s tím, že se částka na provoz areálu Pražského hradu a zámku Lány oseká o 50 milionů, které by případně mělo obdržet ministerstvo zemědělství. „Bude se jednat o podporu včelařského odvětví,“ popsal svůj záměr Rozvoral s tím, že jde o klíčové odvětví pro zachování potravinového řetězce lidí i zvířat.

Svérázně k řečnickému pultíku přistoupil i poslanec Vladimír Zlínský z SPD, který si podobně jako další jeho kolegové a kolegyně ze strany myslí, že by mělo Česko posílat méně peněz do Unie. Konkrétně v návrhu požaduje snížení této částky o pět miliard, které následně poputují na prevenci a řešení krizových situací a ochranu obyvatelstva.

„Položil jsem si otázku, jestli jsme dostatečně připraveni na možné krizové situace blízké budoucnosti a také jsem si na ni odpověděl, ze nejsme,“ započal monolog, ve kterém všem přítomným přiblížil, jaká nebezpečí lidem v Česku mohou hrozit.

Mezi „společensky nedostatečně akceptovaná“ rizika, jak je sám označil, podle něj patří jaderná válka a následně zamoření Česka, „blackout“ kvůli kybernetickým útokům či zelené tranzici, migrace z Afriky a nebo také válka vedená roboty a umělou inteligencí.

Pět miliard v rozpočtu by podle něj mělo pomoci těmto hrozbám čelit. Finance by měly kromě vzdělávacích programů jít na kryty, technické vybavení civilních obyvatel nebo dekontaminační zařízení.