Článek
Tereza Přikrylová má zrakové postižení. Najít práci pro ni, stejně jako pro mnoho dalších lidí s handicapem, bylo náročné. Nakonec získala místo v chráněné dílně Česvel. Té ale nyní hrozí vystěhování a Tereze i dalším asi 25 pracovníkům ztráta zaměstnání.
„Když jsme zjistili, že se nám na domě objevila cedule ,na prodej‘, všechny nás to překvapilo, bohužel i ve špatném zasáhlo,“ vypráví.
V dílně pracují lidé s fyzickým i psychickým postižením. Nečekané změny jim mohou způsobit vážné obtíže. Přesto je prý o plánovaném ukončování pronájmu nikdo včas neinformoval.
„Lidé, kteří zde pracují, nejsou z žádné stránky připraveni na přestěhování firmy. Pracují zde několik let, jsou na toto místo zvyklí a psychicky fixovaní,“ podotýká Přikrylová.
Dílna sídlí od roku 2014 v Brně-Židenicích, v budově patřící Jihomoravskému kraji. A právě ten ji nabídl k prodeji. Nyní na krajský úřad míří petice za zachránění dílny, kterou doposud podepsalo více než tři sta lidí osobně a dalších téměř 90 lidí elektronicky.
„Kraj budovu nepotřebuje“
Mluvčí Jihomoravského kraje Alena Knotková opakovaně zdůraznila, že kraj dílnu neruší – není to ani v jeho pravomoci. Její provozovatel je totiž soukromou osobou, který si místo jen pronajímá.
„Jihomoravský kraj není provozovatelem chráněné dílny, jenom prodává svou nemovitost, protože žádná naše organizace uvedenou budovu nepotřebuje. A tato skutečnost nemá žádný vliv na to, jestli uvedená komerční společnost zde bude pokračovat nebo ne, to je čistě jenom její podnikatelské rozhodnutí,“ reagovala na dotaz Seznam Zpráv.
Doplnila, že technický stav budovy se dlouhodobě zhoršoval. Zvyšovaly se tak podle ní i náklady na údržbu a provoz, které z poměrně nízkého nájemného nebylo možné pokrýt.
To provozovatel dílny Česlav Škvařil ale rázně odmítá. „Nevím o tom, že by kraj měl s provozem a opravami budovy vůbec nějaké náklady, natož aby se zvyšovaly. Vše jsme si opravovali sami,“ tvrdí.
Kraj podle Knotkové vybral mezi zájemci o odkoupení nemovitosti nejvýhodnější nabídku, všichni prý byli předem informováni o tom, že je budova pronajímána.
„V souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku přechází práva a povinnosti pronajímatele na případného nového vlastníka budovy,“ okomentovala. „Bylo by velice nestandardní, aby kraj pronajímal svoje budovy za komerčním účelem, když je nevyužije,“ dodala.
Podle Škvařila ale není možné srovnávat činnost chráněné dílny s jinými komerčními účely. Tvrdí také, že komunikace s krajem je v mnoha ohledech problematická. Několik pochybení vidí například ze strany vedoucího majetkového odboru Jihomoravského kraje Petra Beneše.
„Jednal se mnou před rokem a půl. Deklaroval, že k prodeji rozhodně nedojde dřív než za dva roky a že budu mít případně spoustu času na vyřešení situace. Také jsem ho požádal, aby mě v případě takového rozhodnutí oslovil jako prvního. Toto slovo nedodržel, úplně mě obešel,“ vyjmenovává Škvařil.
Seznam Zprávy Beneše kontaktovaly, na dotazy ale odmítl reagovat. Prostřednictvím jiné zaměstnankyně úřadu vzkázal, že se ke kauze nemůže vyjadřovat.
Škvařil se pozastavuje také nad přístupem náměstka v oblasti investic, infrastruktury a majetku Vladimíra Šmerdy (ODS). Ten na podzim dílnu navštívil společně s dalším zástupcem majetkového odboru.
„Vůbec se se mnou nehodlali o ničem bavit. Snažil jsem se zdůraznit, že to, co děláme, je na úrovni společenské služby. A že bych si přál, aby k tomu bylo přihlédnuto. Zpochybnili to, jako kdyby dílna vůbec společensky významná nebyla,“ tvrdí.
Náměstek Šmerda si ale myslí, že se situací nelze z pohledu kraje nic udělat. Kraj totiž nemá oprávnění objekty pronajímat - to mohou dělat pouze jeho příspěvkové organizace.
V tomto případě budovu pronajalo učiliště, které pod kraj spadá. „Pokud chce nějaká naše organizace něco pronajmout, může to udělat i bez souhlasu rady. Ale jen pokud to nepronajme na dobu delší než rok. Souhlas rada nikdy nedala, z mého pohledu tedy ředitel učiliště prodlužoval nájem neoprávněně. Navíc za asi desetinovou cenu, než je běžné,“ popisuje Šmerda.
Seznam Zprávy požádaly o vyjádření vedení učiliště, to zatím ale neodpovědělo.
Za nižší cenu, kterou dílna nyní požaduje, podle Šmerdy navíc budovu není možné prodat. „Máme v kraji dvacet chráněných dílen. Kdo pomůže ostatním? Navíc nemůžeme něco prodat za poloviční hodnotu. Kdybych uzavřel smlouvu na podobně nevýhodný prodej, bál bych se, že skončím ve vězení,“ vysvětluje.
Fatální možné následky
I pouhé přesunutí dílny do jiných prostor by ale pro zaměstnance dílny představovalo problém. Jednak by pro ně bylo obtížné nalézt vhodné náhradní prostory, druhak by to mohlo mít negativní vliv na jejich zdraví.
„Pokud by bylo pracoviště přesunuto na jiné místo, mělo by to špatný dopad na zaměstnance této dílny jak po psychické, tak po fyzické stránce. Také by se zásadně zkomplikovala dopravní dostupnost pro většinu klientů,“ stojí v petici.
Mnozí ze zaměstnanců jsou v občasné péči specializovaného pracoviště psychiatrické léčebny v Brně-Černovicích. „Jejich případná hospitalizace je finančně daleko náročnější a několikanásobně vyšší zátěž pro zdravotní a sociální systém v Česku. Jestli ti lidé něco opravdu potřebují, je to stabilita. Změny u nich vyvolávají otřesy, které mají fatální následky,“ doplňuje Škvařil.
Zaměstnanci mají nyní strach, že v soukromých rukách dílna nemusí vůbec přežít. „Soukromý kupec bude mít zájem o tržní nájem, který si výše zmíněná chráněná dílna nebude moct dovolit. Fakticky tedy skončí na ulici. I přes spousty e-mailů na všechna možná místa pořád nikdo neodpověděl na klíčovou otázku: Jak bude o chráněnou dílnu dál postaráno?“ ptá se Škvařil.
16 milionů vs. společenský zájem
O budovu měla zájem mimo jiné městská část Brno-Židenice. Podle tamějšího starosty Petra Kunce (Hlas pro Židenice) tehdy nevěděli, že v ní sídlí dílna Česvel.
„Domluvili jsme si prohlídku objektu, abychom věděli, co kupujeme. Načež jsme s hrůzou zjistili, že v ní sídlí Česvel a že není vůbec jasné, co s nimi bude dál. Takže jsme řekli, že do tohoto výběrového řízení nepůjdeme, protože chráněnou dílnu na ulici vystěhovat nechceme,“ vysvětlil Kunc.
Kunc tvrdí, že o objekt městská část ani v budoucnu usilovat nechce. „Myslím si, že by to kraj měl přehodnotit a zvážit, jestli 16 milionů, které byly jako vyvolávací cena za ten objekt, je pro jeho rozpočet natolik důležité, že se zbaví této budovy. Za tuhle společenskou cenu.“
Podporu pro zachování dílny vyjádřil i Odbor sociální péče Magistrátu města Brna, který se společností rovněž dlouhodobě spolupracuje.
„Činnost této chráněné dílny je také v souladu s probíhající reformou psychiatrické péče v Česku,“ připomněl vedoucí odboru sociální péče Jan Polák. „Lidem s duševním onemocněním nabízí příležitost pracovního uplatnění v chráněném prostředí a tím také stabilizaci jejich životní situace a možnost začlenění do společnosti,“ dodal.
Proces prodeje v tuto chvíli ještě neskončil, orgány kraje prozatím ani nepřijaly konečné rozhodnutí. Jak tedy kauza dopadne, budeme i nadále sledovat.
