Skartace na Hradě už po 8 měsících? Nesmysl, říká odborník na spisovou službu

Tajnou zprávu, ve které BIS na začátku dubna loňského roku informovala prezidenta Miloše Zemana o tom, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích stojí ruští agenti GRU, chtěla před dvěma týdny získat policie.

Detektivové NCOZ si pro ni na Hrad přišli proto, aby si ověřili, zda s ní nenakládal někdo nepovolaný. Jak informovaly Radiožurnál a týdeník Respekt, zjistili ale detektivové, že Hrad dokument skartoval.

Kancelář prezidenta republiky později skartaci sama přiznala. „Kancelář prezidenta republiky se spisem po jeho doručení i v průběhu skartačního řízení nakládala v souladu s tím, jak byl označen ze strany zpracovatele, tedy s jako běžnou poštou v druhém nejnižším stupni,“ píše se v pondělním prohlášení na webu Pražského hradu.

Hrad také uvedl, že ke skartacím řady dokumentů došlo ve dnech od 29. listopadu do 1. prosince loňského roku. Znamená to tedy, že zprávu, která přišla na Hrad 7. dubna 2021, úředníci zničili po osmi měsících.

„Jak znám ta pravidla, tak je to nesmysl. Podle mě je to porušení zákona,“ říká k tomu Stanislav Fiala, který je metodikem spisové služby a je členem Institutu pro správu dokumentů.

V případu skartace utajované zprávy o Vrběticích zůstává stále mnoho otazníků. Jediné, co víme jistě, je to, že už nikdo nedopátrá, jací lidé z Hradu měli zprávu v ruce.

„Plyne z toho jednoduché sdělení. Už nikdo nikdy nezjistí, jestli se do té zprávy díval někdo nepovolaný, nikdo nikdy nezjistí, jestli jsou tam otisky prstů nebo DNA někoho, kdo nemá prověrku,“ říká k tomu reportérka Radiožurnálu Markéta Chaloupská.

Policie tudíž nemá možnost ani pátrat po tom, zda informace z tohoto tajného dokumentu nemohl někdo vyzradit například Ruské federaci.

„To byly velmi důležité informace, ke kterým kdyby někdo měl přístup například z Ruska, tak by mohl přijmout opatření, stáhnout svoje špiony, přerušit nějaké operace,“ vysvětluje novinář týdeníku Respekt Ondřej Kundra.

A dodává: „Jestliže se té zprávy zmocnil někdo, kdo k tomu neměl oprávnění, tak tam je podezření, jak s těmi informacemi dále nakládal, jestli je právě nemohl poskytnout Ruské federaci. Proto je ta skartace důležitá.“

Co jsme se tedy zatím o případu dozvěděli, jaké jsou v něm nejasnosti a co nevíme? Přinášíme otázky a odpovědi:

Policisté si pro tajný dokument přišli kvůli tomu, aby ověřili, zda se zprávou, která byla v utajovaném režimu Důvěrné, nenakládali lidé bez bezpečnostní prověrky. Tu na Hradě nemá například kancléř Vratislav Mynář nebo poradce prezidenta Martin Nejedlý. Skutečnost, zda se dokument nedostal do nepovolaných rukou, chtěla policie zjistit sejmutím otisků prstů a analýzou stop DNA.

Hrad to, že by s dokumentem manipulovaly neprověřené osoby odmítá: „S obsahem písemnosti se neseznámily nepovolané osoby a nebyla ohrožena ochrana utajovaných informací,“ píše se v prohlášení KPR z tohoto pondělí.

Jak informoval Deník N, podezření získali policisté poté, co loni na podzim vyslechli expremiéra Andreje Babiše a exministra vnitra Jana Hamáčka. Bylo to v rámci vyšetřování okolností plánované Hamáčkovy cesty do Moskvy. Jak premiér, tak exministr na policii údajně shodně uvedli, že když loni 17. dubna přijeli za prezidentem do Lán, tak nabyli dojmu, že tu zprávu do té doby nečetl. Na Hrad přitom tajný spis přišel už 7. dubna.

Kancelář Pražského hradu ovšem tvrdí, že prezident zprávu ještě před schůzkou se zástupci vlády dostal. O tom, zda ji i četl, se v prohlášení hradní kanceláře nepíše. „Panu prezidentovi byl spis předán po jeho příjezdu na Pražský hrad v nejbližším termínu, tedy dne 13. dubna 2021 dopoledne (10., 11. dubna, sobota a neděle). Nezakládá se na pravdě, že by prezident republiky obdržel spis po deseti dnech od doručení, jak uvádějí některá média,“ uvedl Hrad ve svém prohlášení minulou sobotu.

Detektivové NCOZ si pro dokument přišli před dvěma týdny. Zjistili ale, že jej úředníci Hradu skartovali. To později přiznala i Kancelář prezidenta republiky a uvedla také časový údaj, kdy ke skartacím dohromady 500 spisů došlo. Mezi těmito dokumenty měla být i tajná zpráva o Vrběticích. Hrad ji zničil po osmi měsících od chvíle, kdy ji obdržel.

KPR tvrdí, že vše bylo podle zákona. „Všechny skartované spisy bez výjimky byly v souladu s platnými právními předpisy vyřazeny, prošly archivním dohledem a byly určeny ke zničení. Skartován nebyl žádný spis určený k archivaci. Ve všech případech šlo o spisy, jejichž původcem nebyla KPR a obsah je tedy uchován v archivech jiných státních institucí,“ píše Hrad na svých webových stránkách.

Přesto se ale nabízí otázka, zda úředníci neporušili zákon o archivnictví a spisové službě. V tom se totiž píše: „Skartační řízení se provede v kalendářním roce následujícím po uplynutí skartační lhůty dokumentu.“

Podle Stanislava Fialy, který je metodikem spisové služby, členem Institutu pro správu dokumentů a spolupracuje i se státními institucemi, konkrétně s Ministerstvem vnitra a Národním bezpečnostním úřadem, to znamená, že skartace v tom samém roce, kdy byl materiál takzvaně vyřízen, není možná.

„Zákon o archivnictví a spisové službě říká, že ty dokumenty, kterým uplynula skartační lhůta, se mohou zařadit do skartačního řízení následující rok. Čili se mohou v uvozovkách zničit,“ vysvětluje a dodává: „To znamená, že letos, když vyřídím, tak ta skartační lhůta zpravidla začíná běžet od 1. 1. následujícího roku. To znamená, že celý příští rok by běžela skartační lhůta a až ten další rok se to může zařadit do skartačního řízení. U dokumentů v utajovaném režimu je to de facto stejné. Tam je jediná výjimka, nebo spíš možnost, a to, že se ten spis může též vrátit zpátky autorovi.“

Podle Stanislava Fialy to tedy vypadá, že Pražský hrad porušil zákon. Skartace po osmi měsících podle něj možná není. „Jak znám ta pravidla, tak je to nesmysl. Podle mě je to porušení zákona,“ uzavřel Fiala.

Podle Radiožurnálu a týdeníku Respekt se policisté na Hradě dozvěděli nejen to, že zpráva o Vrběticích je zničená, ale taky to, že byla skartována omylem.

„Ke skartaci se prý asi omylem připletl dokument v utajovaném režimu D (důvěrné – pozn.red.), a to zpráva o Vrběticích,“ uvedl oběma médiím zdroj z prezidentova okolí.

Seznam Zprávy k tomu navíc tento týden zjistily, že na Hradě dokonce existuje písemný záznam, který toto tvrzení dokládá. A že ho získali policisté z NCOZ. Informaci potvrdily tři důvěryhodné zdroje seznámené s okolnostmi vyšetřování. „Ano, je to úřední záznam o skartaci omylem,“ řekl jeden ze zdrojů.

„A víte, že já jsem omylem nikdy nezaplatil daně? To je blbost samozřejmě,“ směje se odborník na spisovou službu Stanislav Fiala. Podle něj lze pouze vytvořit doklad o zničení či ztrátě dokumentu. „Něco takového jako skartace omylem neexistuje,“ říká rezolutně.

Proč úředníci Hradu tajnou zprávu skartovali a zda to bylo omylem, na to v prohlášeních publikovaných na webu Kancelář prezidenta republiky přímo neodpovídá. Když se na to reportérka Seznam Zpráv zeptala mluvčího Jiřího Ovčáčka odpověděl: „V každém případě jste laskavá, že jste přišla na Pražský hrad. Dneska je poněkud větrno, že?“

Pro kontext je dobré se podívat i na to, co se v době, kdy na Pražském hradě úředníci skartovali 500 spisů, vlastně dělo. Bylo to krátce poté, co se prezident Miloš Zeman po sedmi týdnech hospitalizace vrátil z nemocnice. Zpět do Lán ho převezli loni 27. listopadu. Skartace začaly o dva dny později.

Bylo to také v době, kdy se o blízké prezidentovy spolupracovníky zajímali detektivové z NCOZ. Policie je loni v říjnu začala na základě několika trestních oznámení prověřovat ve dvou samostatných kauzách.

První kvůli podezření, zda se v Lánech nedopustili trestného činu neposkytnutí pomoci. Trestní oznámení podal lékař Martin Jan Stránský kvůli tomu, v jak špatném stavu byl prezident loni 10. října převezen do nemocnice.

Ve druhém případě jde o podezření z možného padělání a přisvojení pravomoci úřední osoby. V této souvislosti bylo podáno několik trestních oznámení a týkala se především pravosti podpisu prezidenta na listině o svolání Poslanecké sněmovny.

V polovině listopadu kvůli tomu museli na policii vypovídat hradní kancléř Vratislav Mynář, šéf prezidentovy ochranky Martin Baláž a hradní protokolář Vladimír Kruliš.

Případ možného padělání a přisvojení pravomoci dozoruje Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 6. Podle posledních informací z druhé poloviny ledna je kauza stále v první fázi, tedy v přípravném řízení.

Druhý případ má na starosti Okresní státní zastupitelství v Rakovníku. O tom, že by jej policie odložila nebo se posunul jiným směrem, zatím zastupitelství neinformovalo.

Hrad v souvislosti s kauzou skartace začal napadat Bezpečnostní informační službu. Nejprve uvedl, že zprávu o Vrběticích doručila „v hrubém nepořádku“, mimo pracovní dobu a pozastavoval se i nad tím, proč byl spis označen druhým nejnižším stupněm utajení jako běžná utajovaná pošta. Zdůrazňoval i to, že na písemnosti nebylo uvedeno, aby byla ihned předána.

„Pracovnice tajné spisovny KPR obsah dopravených utajovaných dokumentů nestudují a s písemnostmi nakládají podle jejich označení původcem. Pro případy, kdy je spis označen k okamžitému předání, má KPR nastaven standardní postup a prezidentu republiky je tento doručen po řádném zaevidování obratem,“ napsala Kancelář prezidenta republiky.

Hradní kancelář si stěžovala také na to, že k listinám ve stupni Důvěrné byla připojena příloha ve vyšším stupni utajení, tedy ve stupni Tajné. To později BIS na žádost Hradu vysvětlila prý tak, že se jednalo o omyl.

Případem skartace na Hradě se ve čtvrtek zabýval poslanecký bezpečnostní výbor. Dospěl k závěru, že postup BIS i NCOZ byl v pořádku.

„Výbor bere poskytnuté informace na vědomí a konstatuje, že neshledává postup BIS a Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v rozporu s předpisy,“ stojí ve schváleném usnesení.

Premiér Petr Fiala (ODS) nechtěl případ skartace komentovat. Spory mezi státními institucemi ale podle něj nepřispívají k důvěře občanů.

„Považuji za trochu nešťastné, že na veřejnosti spolu tímto způsobem komunikuje Hrad a Bezpečnostní informační služba. To určitě nepřispívá k důvěryhodnosti státu v očích občanů. Je potřeba, aby to rychle skončilo. Ty věci se vyjasnily,“ řekl s tím, že si o tom určitě promluví i s prezidentem Milošem Zemanem.

Bezpečnostní výbor Poslanecké sněmovny doporučil provést na Hradě hloubkovou kontrolu, a to ze strany Národního bezpečnostního úřadu a archivní a spisové služby Ministerstva vnitra. Poslanec Robert Králíček (ANO) uvedl, že z toho, co se na výboru od BIS a NCOZ poslanci dozvěděli, vyplynulo, že skutečně při manipulaci s tajnou zprávou došlo ke dvěma incidentům.

Proto výbor na své další zasedání zve zástupce KPR. Protože výbor jedná v utajovaném režimu, kancléř Vratislav Mynář to být nemůže. Nemá totiž bezpečnostní prověrku.