Článek
Zvýšení limitů pro zakázky malého rozsahu, u kterých nebude nutné zadávací řízení, schválil Senát v novele, která má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo EU. Důvodem je nárůst cen. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) ve čtvrtek řekl, že navýšení limitů je zdůvodnitelné a z pohledu zadavatelů očekávatelné. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Zvýšení limitů se do předlohy dostalo ve Sněmovně na návrh sněmovního hospodářského výboru v reakci na nárůst cen. Z povinnosti uskutečnit zadávací řízení vyjme podle dřívějšího vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj odhadem až třetinu dosavadních veřejných zakázek. Sněmovna zároveň zvýšila limit pro povinné uveřejnění zadávací smlouvy na zakázku z 500 000 korun na milion korun, což má ulehčit práci menším zadavatelům včetně obcí.
Schválená vládní novela reaguje na evropské nařízení o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh. Toto nařízení má u velkých akvizic a veřejných zakázek zajistit rovné podmínky firem z EU vůči firmám ze zemí mimo EU, které mohou ve svých mateřských zemích získávat různé subvence. To pak může narušovat hospodářskou soutěž.
Zvýšení limitů přivítal například senátor ANO Tomáš Navrátil i Eva Rajchmanová z KDU-ČSL. Rajchmanová i senátor STAN Ondřej Lochman odmítli obavy z případného neprůhledného zadávání zakázek jako neopodstatněné. „Za všechny starosty i primátory si dovolím říct: děkuji,“ řekl senátor Michael Canov z klubu STAN, starosta Chrastavy na Liberecku. Poukazoval na to, že limity se neměnily asi 20 let a inflace mezitím ve svém součtu přesáhla už dávno 50 procent. „Na obcích se neděje to, co se děje v Motole,“ přidal se předseda tohoto klubu Jan Sobotka v narážce na aktuální policejní zásah ve fakultní nemocnici kvůli podezření z úplatků a dotačních podvodů.
Senátor Václav Láska (SEN21 a Piráti) upozornil na to, že zvýšením limitů se mnoho zakázek dostane mimo kontrolu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Proto by měli zákonodárci podle něj zavést veřejnou kontrolu, která bude spočívat například v uveřejňování informací. Jeho klubová kolegyně Adéla Šípová měla připravené dva pozměňovací návrhy, které měly transparentnost zvýšit.
Šlo o návrhy, které ale už předtím neuspěly ve Sněmovně. Podle Kulhánka na nich nebyla koaliční shoda. První z nich požadoval, aby zadavatelé u veřejné zakázky malého rozsahu nad jeden milion uveřejnili vedle vybraného dodavatele a smluvní ceny také způsob zadání této veřejné zakázky. Druhý zpřísňoval zadávání zakázek z hlediska střetu zájmů. Senát však zákon už schválil a o pozměňovacích návrzích nehlasoval.
Návrh evropského nařízení vznikl v roce 2021 kvůli obavám z rozmachu čínských firem, které EU vzhledem k jejich státním subvencím považuje za neférovou konkurenci. Nařízení je přímo účinné, ale je zapotřebí mu přizpůsobit tuzemské zákony.
Vláda připomíná, že podpory poskytované podnikům v rámci členských států regulují pravidla veřejné podpory, ale neregulují subvence třetích států podnikům na unijním trhu. To může těmto firmám do značné míry pomoci k lepšímu postavení na trhu. Proto EU přijala zmíněné nařízení. Zahraniční subvencí se v souladu s nařízením bude rozumět, pokud některá třetí země poskytne finanční příspěvek, který podniku přinese výhodu a který je omezen na jeden nebo víc podniků a odvětví.
