Článek
Prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna míní, že zeštíhlení soustavy státních zastupitelství na třístupňovou by zefektivnilo její činnost a zajistilo lepší tok informací mezi jednotlivými stupni. V úvahu podle něj připadá vypuštění buď vrchních, nebo okresních článků soustavy, přičemž za proveditelnou pokládá spíše jen první variantu.
S šéfem Soudcovské unie Liborem Vávrou se v odpovědích na dotazy ČTK shodli v tom, že soustava státních zastupitelství nemusí kopírovat soustavu soudů, která je nyní rovněž čtyřstupňová.
Státní zastupitelství i soudy se dělí na okresní, krajské, vrchní a nejvyšší. Diskuze o tom, zda soustavu nezeštíhlit, se vedou řadu let. K zastáncům myšlenky patří jak současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), tak i nastupující šéfka žalobců Lenka Bradáčová. Ta ale zatím po středečním jmenování do funkce nezveřejnila podrobnosti ohledně toho, jak by podle ní měla změna vypadat.
Foldyna poukázal na to, že činnost čtyřstupňového státního zastupitelství je na jednotlivých úsecích nesnadné koordinovat a sjednocovat. Snížení počtu stupňů by podle něj vedlo ke zlepšení situace.
„Pro mě jako pro národního zpravodaje pro problematiku kyberkriminality je velmi obtížné získávat aktuální informace o dění na okresech a krajích. Občas se pak stane, že otázku, kterou kolegové v jednom kraji nebo na určitém okrese vyřeší, někde jinde pracně řeší, nebo dokonce zvolí jiný postup,“ uvedl. Podotkl ale, že hovoří za sebe, nikoliv za celou unii.
Logisticky, věcně i právně by podle Foldyny bylo nejméně složité zrušit vrchní státní zastupitelství, která sídlí v Praze a Olomouci. Působnosti vrchních a nejvyššího státního zastupitelství se totiž v některých oblastech částečně překrývají. „Z mého pohledu je škoda, že takto plýtváme lidskými zdroji schopných právníků, kterých není na rozdávání,“ napsal.
Ve shodě s Bradáčovou věří v to, že organizační struktura státních zastupitelství a soudů nemusí být stejná. „Již nyní část agendy, kterou rozhodují okresní soudy, dozorují a žalují kolegové z krajských nebo vrchních státních zastupitelství, takže naše věcná příslušnost ne vždy kopíruje věcnou příslušnost soudů,“ připomněl.
„Ten intervenující státní zástupce samozřejmě titulárně může být z jiného státního zastupitelství, než je označení soudu,“ řekl také Vávra.
Prezident Soudcovské unie zdůraznil, že u soudů čtyřstupňová soustava funguje a že pro rušení vrchních soudů nevidí žádný rozumný důvod. „Myslím si, že by to věcně a odborně narazilo na velký odpor v soudnictví. A to z dobrých důvodů: prostě to, že máme specializovanou agendu, která je posunutá o patro výš, se už vžilo,“ řekl.
„Pokud někde vidím slabinu, tak je to rozprostření těch nejmenších soudů po republice, kde prostě není možná kvalitní specializace, zastupitelnost a tak dále. I v Evropě je trend slučovat malé soudy do větších celků. Tím spíš, že už nemáme okresy,“ doplnil. Jakákoliv změna v soustavě soudů by si nicméně – na rozdíl od soustavy státních zastupitelství – vyžádala změnu ústavy, a tedy i získání ústavní většiny v obou komorách Parlamentu.
Vávra zároveň varoval před vznikem speciálního protikorupčního státního zastupitelství, které bylo v minulosti součástí plánů na zrušení vrchních státních zastupitelství. „Mimo jiné osud Slovenska dokázal, že je to strašně politicky nebezpečné centralizovat nejsložitější případy do jednoho místa a de facto k jednomu člověku,“ poznamenal.
Foldyna tento názor nesdílí – specializace státních zástupců na některé oblasti kriminality podle něj dává smysl a v zahraničí se lze často setkat se specializovanými útvary státního zastupitelství zaměřenými na drogovou kriminalitu, organizovaný zločin nebo na terorismus. „Výhodou takových pracovišť je vysoká odborná úroveň státních zástupců, podrobná znalost příslušné problematiky i úzká spolupráce s obdobně specializovanými policejními útvary,“ uvedl.
Oba muži se nicméně shodli v tom, že případné změně soustavy by měla předcházet jak podrobná debata, tak i důkladná analýza dopadů, kladů a záporů, včetně důsledků pracovněprávních, finančních či logistických.
