Článek
Vláda schválila návrh, podle kterého se od roku 2026 budou volby do Senátu, zastupitelstev krajů a obcí konat v jediný den. Termín by byl pevně daný na první pátek v celém říjnovém týdnu, a to od 7:00 do 22:00. Předlohu ještě projedná Parlament.
V současné době se volební místnosti otevírají v pátek ve 14 hodin a zavírají ve 22:00 a v sobotu jsou pak ještě otevřené od 8:00 do 14:00. Podle nové úpravy by se tak celková doba hlasování prodloužila o hodinu.
Návrh vítá třeba starosta Jilemnic David Hlaváč (ODS). „Osobně si myslím, že pokud někdo chce volit, čas si udělá,“ uvedl. Dodal, že by jen zauvažoval nad volbou vhodného dne. V sousedním Slovensku se jednodenní volby například konají v sobotu.
„Současné dvoudenní volby zasahující do víkendu považuji za dobré. V Evropě se většinou však volí jeden den,“ připomíná starosta Brtnice Jan Přibyl (Myha Brtnice). Česká republika je v Evropské unii posledním státem se dvěma volebními dny.
Dvoudenní volby vnímá pozitivně starosta Kuřimi Drago Sukalovský (STAN). „Myslím, že systém funguje poměrně dobře. Neměnil bych ho,“ sdělil.
Podle oslovených obcí představuje hlavní problém návrhu noční sčítání. „Sčítat výsledky ve 22 hodin by byl problém. Mnoho lidí z komise je zvyklých chodit spát dříve a bývají unavení,“ uvedl kuřimský starosta. Zdůrazňuje, že dokud členové komise nesečtou výsledky, nemůžou opustit volební místnost.
„Prezidentské volby jsou na počítání jednoduché, ale něco jiného jsou například volby do obecního zastupitelstva. Nedovedu si to představit,“ přiznává sedlický starosta Vladimír Klíma (Spolek občanů veřejně aktivních S.O.V.A.).
Návrh by naopak mohl pomoci obcím sehnat do volebních komisí dobrovolníky. „U prezidentských voleb bývají menší komise, ale sehnat dobrovolníky například pro parlamentní volby je náročné,“ říká Přibyl.
Nedostatek dobrovolníků přiznává i starosta Kuřimi. „U většiny voleb musíme doplňovat volební komise z řad úředníků,“ potvrzuje Sukalovský. Návrh by podle něj mohl zájem zvýšit. „Předpokládám, že najít lidi na jeden den bude snadnější,“ míní.
Přestože jsou podle starostů ve volebních místnostech dobrovolníci různého věku, převažuje skupina starší čtyřiceti let. „Spíše jde o starší lidi, pochybuji, že se budou lidé do volebních komisí hrnout, když budou výsledky sčítat v nočních hodinách,“ řekl pro Seznam Zprávy sedlický starosta.
Starosta Jilemnic Hlaváč (ODS) naopak uvedl, že složení komise je poměrně různorodé. Domnívá se, že zájemce odrazuje nízká finanční odměna. „Přivýdělek není nijak závratný,“ myslí si. Řadový člen volební komise si v prvním kole prezidentských voleb přišel na 1800 korun, ve druhém pak na 700 korun.
Dvoudenní volby podle oslovených starostů nemají příliš význam, protože většina voličů k urnám stejně dorazí v pátek. „První den chodí nejvíce lidí,“ uvedl například starosta Klíma.
Přeplnění volebních místností po zkrácení voleb se ale naopak neobávají. „Pokud zůstane volební účast na stejných hodnotách, mělo by to být zvládnutelné,“ uvedl Sukalovský.
Rozvázat ruce obcím
Za nepružná označuje Ministerstvo vnitra v návrhu dosavadní pravidla pro tvorbu volebních okrsků, která vedou k fixaci nynějších zhruba 14 800 okrsků a neumožňují snížení jejich počtu.
„Při celkovém počtu cca 8,5 milionu voličů připadá na jeden okrsek v průměru zhruba 570 voličů. Skutečná lidnatost okrsků se liší případ od případu. Existují okrsky přesahující tisícovku voličů, ale i okrsky o pouhých několika desítkách voličů,“ stojí v návrhu.
Nová úprava má podle úřadu obcím „rozvázat ruce“ při slučování okrsků a redukci jejich počtu, což by znamenalo úspory.
Zákon počítá s vytvořením informačního systému správy voleb, který bude obsahovat jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí či registr kandidátních listin a přinese možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře. To by mělo odstranit chybovost při předkládání kandidátek. Vytvoření systému by mělo podle návrhu stát 200 milionů korun, střednědobě se počítá s náklady ve výši 20 milionů korun ročně na údržbu systému.
Voliči by také měli dostat možnost požádat o voličský průkaz elektronicky na kterémkoli obecním úřadě. Dnes je nutné žádat výlučně tam, kde má volič trvalý pobyt. Zákon je spojený se změnou ústavy, která by měla v duchu předchozích dohod zafixovat senátní obvody na 12 let tak, aby se neměnily kvůli změně počtu obyvatel každé dva roky při obměně třetiny horní komory.
Jednodenní volby v minulosti
V jeden den se do Parlamentu volilo od vzniku Československa, voliči chodili k urnám v neděli.
Na dvoudenní volby přešlo Československo od roku 1971, kdy se 26. a 27. listopadu konalo první hlasování po vzniku federace, týkalo se to Federálního shromáždění i obou národních rad. Systém zprvu převzaly i oba nástupnické státy.
Na Slovensku se jednodenní volby v případě parlamentních konají od roku 2006, a to v sobotu. U prezidentských, komunálních a krajských voleb přešlo Slovensko na jednodenní hlasování už dříve.
