Článek
Vláda dříve deklarovala, že se ceny elektřiny pro menší odběratele z řad domácností, firem a živnostníků zastropují na zhruba šesti korunách za KWh a plyn na třech korunách za KWh.
„Měnit se to nebude, rozhodně ne nahoru. Jsem přesvědčen, že je to nastavené tak, aby to zajistilo bezpečnou perspektivu pro všechny domácnosti pro příští rok,“ uvedl ministr dopravy v Otázkách Václava Moravce.
Kupka také podotkl, že České dráhy by neměly zdražit jízdenky o dvacet procent. Ředitel dopravního podniku Michal Krapinec takové navýšení cen připustil v nedávném rozhovoru pro MF DNES. „Můžu prozradit, že zdražení pro příští rok bude mezi deseti a dvaceti procenty,“ sdělil listu Krapinec. České dráhy stáhly drahé energie do ztráty 900 milionů korun.
Kupka odmítl větší zdražování dopravy
„Jsem přesvědčený, že zdražení nebude nad rámec inflace. Nepochybně nepřekročí patnáct šestnáct procent,“ uvedl ministr Kupka v Otázkách Václava Moravce. Dodal, že šetřit by se na železnici mělo i díky investicím. Například do nových lokomotiv s rekuperací, díky níž umějí opět využít energii, kterou vyvinou při brždění. Tím ušetří osm procent energie.
„Úspory přinese i lepší organizace dopravy. Je možné vypravit vlaky s více vagony, zajistit méně spojů, ale se stejným objemem. To je jeden ze směrů, na který se chceme zaměřit,“ řekl.
Hostem pořadu byla také předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar a ekonom Luděk Niedermayer.
Všichni diskutující se shodli na tom, že státní rozpočet nemá peníze na to, aby ceny energií zastropoval níž. Odhady mluví o tom, že avizovaný strop může vyjít státní rozpočet na 130 miliard korun. Je to však velmi hrubý odhad, který závisí na skutečných tržních cenách.
Podle Luďka Niedermayera se to nyní nedá spočítat, nicméně předpokládá, že by se zdaněním neočekávaných zisků některých firem mohlo vybrat okolo 100 miliard korun. Na takzvané „windfall tax“ je však nutné se shodnout v rámci Evropské unie.
„Jako ekonom z toho úplně nadšený nejsem, ale myslím, že situace si to žádá a je to naprosto legitimní politické rozhodnutí,“ uvedl k plánům na zavedení této daně, proti které brojí někteří ekonomové, banky a energetické firmy.
Burza selhala, tvrdí Drábová
Niedermayer připustil, že může na trzích docházet k nějakým spekulacím, které ženou vzhůru ceny energií, nicméně trh jako celek podle něj neselhal.
Expertka na jadernou bezpečnost Dana Drábová to vidí trochu jinak. Selhala podle ní burza a přemrštěné spotové ceny vůbec nevypovídají o tom, kolik mohou stát energie v příštím roce.
„Nevím, jak se definuje selhání trhu, ale obchodování na lipské burze selhalo, protože když se díváme na spotové ceny elektřiny, tak mohou dosáhnout 1000 eur za MWh při zobchodovaných deseti MWh. To podle mě není řádné fungování burzy,“ uvedla.
Podle Radka Špicara mají dvě třetiny členů Svazu průmyslu a dopravy zafixovanou elektřinu pouze na rok 2022, pro příští rok zná ceny jen pětina podnikatelů, a problémy proto mohou kulminovat. Kvůli čerpání pomoci pro firmy považuje za nutné, aby se na evropské úrovni změnila pravidla dočasného využívání krizového rámce, který platí jen do konce roku 2022.
Kritizoval také pomoc firmám, kterou oznámila vláda minulou středu. „Podpora firmám není dostatečná , velké společnosti byly velmi zklamané, že byly vyloučené ze zastropování,“ uvedl.
Úsporný tarif
Ke stlačení cen energií domácností a malých podniků mají v následujících měsících sloužit především dva nástroje. Do konce roku domácnostem uleví takzvaný úsporný tarif, kterým ušetří až 18 tisíc korun ročně. Od ledna by potom mělo přijít účinnější zastropování cen elektřiny a plynu.
Kolik ušetříte díky stropu na ceny energií?
Sněmovna schválila strop na energie, teď už se čeká jen na parametry od vlády. O kolik se vám můžou snížit účty za energie, ukáže orientační kalkulačka SZ Byznys:
Kabinet Petra Fialy (ODS) mluvil o tom, že by se mohla cena elektřiny zastropovat na úrovni 6,05 Kč za kWh, u plynu na 3,025 Kč za kWh. To by pro lidi znamenalo řádově vyšší úsporu než úsporný tarif, podle ekonoma Lukáše Kovandy by rodinné domy mohly ročně ušetřit až 116 500 korun. Opozice návrh považuje za nedostatečný. Vláda strop teprve určí nařízením.
Podle prvních odhadů by zastropování vyšlo státní rozpočet na 130 miliard korun. Podle skutečné výše tržních cen elektřiny a plynu to může být více i méně.
