Článek
Nejen v Brně panuje po víkendové roztržce u Brněnské přehrady, která skončila úmrtím jednoho z mužů, rozjitřená atmosféra.
Sedmatřicetiletého cizince, kterého policie podezřívá z vraždy, poslal v úterý Městský soud v Brně do vazby. Podle informací médií a ze sociálních sítí se jedná o Ukrajince, obětí byl Rom. Mezitím došlo ve městě v pondělí večer k další potyčce, tentokrát se obešla bez zranění.
Romský aktivista Jaroslav Miko upozornil, že se tragické události okamžitě chytily protisystémové politické strany – kromě komentářů na sociálních sítích se u pietního místa podle Miky objevila třeba Petra Rédová ze strany PRO a začala se s Romy domlouvat na uspořádání demonstrace „za bezpečnost“.
Jaroslav Miko je poloviční Rom a žije v romské komunitě. Po vypuknutí války na Ukrajině například pomáhal ukrajinským Romům v Česku. V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, proč je vztah mezi velkou částí Romů a ukrajinskými uprchlíky přinejmenším velmi komplikovaný.
Jak se romská komunita staví k sobotní události?
Romové jsou sami proti sobě, když teď uvnitř komunity nabádají k násilí. Nabádají k tomu, aby se vzaly baseballové pálky a šlo se útočit na Ukrajince, to je úplně šílené. Rychle se to může zvrhnout proti Romům samotným, když pominu to, že je to z podstaty věci špatně. Snad se emoce uklidní.
Doufám, že nebude nějaké pietní shromáždění, protože se obávám, že by to Romové nemuseli zvládnout, že by se to zvrhlo.
Jak to myslíte?
Zažil jsem před dvěma lety pietní akt v Teplicích, když zemřel Rom po policejním zásahu. Potom se to zvrhlo v pochod proti policii, pochod na policejní stanici. Dělali jsme na téma smrti Roma po policejním zásahu tiskovou konferenci, spoustu věcí tehdy bylo na straně policie špatně. Ale majorita samozřejmě vnímala ty navazující násilnosti ze strany Romů.
Pokud vím, mezi českými Romy a ukrajinskými uprchlíky panuje dlouhodobě napětí…
Je tam určitě velké napětí. Samozřejmě se to nedá paušalizovat, ale Romové vnímají etnické Ukrajince ve velké míře negativně, a to včetně běženců.
Z jakého důvodu?
Nejsem sociolog, je to můj subjektivní názor, ale pojmenuji tři důvody. Zaprvé se romská menšina obává, že s příchodem další skupiny obecně posiluje bílá většina. Po tom, co tady Romové všechno zažili, je to v podstatě racionální. Já netvrdím, že to tak je, ale taková obava tady panuje.
Za druhé se Romové bojí o práci. Tato obava je sice také racionální, ale data ukazují něco jiného – práce je v Česku hodně, máme nízkou nezaměstnanost a co se týče uprchlíků, tak přišly hlavně ženy s dětmi, z nichž většina nepracuje, nebo jenom na částečný úvazek. A naopak, kvůli válce spousta ukrajinských mužů nepřijela zpátky do Česka a trpí tím celý průmyslový sektor.
A jaký je ten třetí důvod?
Třetí důvod souvisí se vzděláním. Spousta Romů neměla rovný přístup ke vzdělání, a to ovlivňuje spoustu věcí, včetně vnímání reality. Většina Romů bohužel nezískala kvalitní vzdělání a jsou hodně ovlivňovaní dezinformacemi.
V jakém smyslu?
V období covidu jsme třeba pořádali romský festival v Ústí nad Labem, kam přišlo 6500 lidí. Dovezli jsme tam očkovací vůz, ale nechal se očkovat pouze jeden člověk. V komunitě jely hrozné dezinformace o covidu, proti vakcínám.
Teď jsou zase ovlivnění dezinformační scénou ohledně toho, že na Ukrajině panuje fašismus. Koukají se na videa, kde se hajluje. Viděli, v jakém stavu přišli do Česka ukrajinští Romové, z nichž velká část byla negramotná.
Vyjádření Ukrajinské iniciativy jižní Moravy k sobotnímu incidentu v Brně
Ukrajinská menšina žijící na jižní Moravě v úterý odsoudila sobotní násilný čin na Brněnské přehradě, po němž zemřel 23letý romský mladík. „Je to dramatické a nepřijatelné,“ napsala v oficiálním vyjádření Ukrajinská iniciativa jižní Moravy.
„Dovolte nám jménem ukrajinské menšiny v JMK vyjádřit upřímnou soustrast všem pozůstalým zemřelého a celé romské komunitě. My, kteří dennodenně přicházíme o své blízké, přátele a spoluobčany, dobře víme, co znamená přijít o blízkého člověka. Jsme nesmírně a upřímně zarmouceni z vaší ztráty.“
Zástupci ukrajinské menšiny se zároveň distancují od jakýchkoli projevů nenávisti. „Věříme v rovnost a lidskost bez ohledu na národnost. Brněnské menšiny vždy žily v souladu a rádi bychom tuto vzájemnou solidaritu udrželi i nadále. Považujeme za důležité nevnímat tuto smutnou událost jako etnický nebo národnostní zločin.“
Ve vyjádření zároveň děkují za pohostinnost obyvatel Brna. „Děkujeme za vaši spolupráci v této obtížné době. Společně bychom měli pracovat na posílení naší společnosti a vytváření prostředí, ve kterém vládne tolerance, respekt a rovnost pro všechny obyvatele, bez ohledu na jejich původ.“
Jak silný je mezi Romy narativ o ukrajinském fašismu?
Romové jsou samozřejmě velmi citliví na jakékoliv projevy fašismu, takže těmto dezinformacím věří a z tohoto pohledu sousta Romů Ukrajince i vnímá. Podle mnoha Romů přicházejí Ukrajinci ze země, kde panuje fašistický režim.
Co s tím?
Strašně špatně se proti tomu bojuje, já žádný recept neznám.
Mezi Romy se v těchto dnech rozpoutala také debata o ukrajinské holčičce, na kterou její spolužák plivnul. K videu se vyjádřil ministr vnitra, ministr školství, holčičku přijal prezident Pavel. Novinář Patrik Banga poukázal na to, že romské děti se s podobnými útoky setkávají zcela běžně a ministři se k tomu nevyjadřují. Teď už o tom Patrik Banga nechce mluvit, protože mu prý čtyři dny lidé píší nenávistné e-maily, že podporuje Rusko ve válce, a on už nemá sílu jim to vyvracet…
V této věci s Patrikem souhlasím, protože Romové tomuto všemu čelili. Já to mám sám doma, můj syn také ve škole čelil rasistickým fyzickým útokům. Drtivá většina Romů si tím ve školním systému prošla, vážně to není nic neobvyklého. Kromě segregace dochází i k těmto útokům – děti to mají z domova, společnost je protiromsky naladěná, je to hluboce zakořeněné. To, že se prezident nebo ministr takhle zachovali, samozřejmě kvituju. Bylo to dobré gesto, důležité gesto, ale zároveň by se měly odsuzovat obecně jakékoliv projevy násilí nebo nenávisti.
Prezident Pavel v dubnu přijal romské studenty, v květnu navštívil pietu v Letech. Mají taková gesta odezvu u romské komunity?
U části Romů, u romské elity, bezpochyby. Romská elita také ve své velké většině Pavla volila. Ale když romskou komunitu rozdělíme, tak u té větší části, která nemá dobré vzdělání, tohle nepomáhá.
Proč to nepomáhá? Protože se o tom nedozvědí?
Protože jsou plní strachu a toho, co zaznělo od babišovců a dezinformátorů, že Pavel může rozdávat povolávací rozkazy nebo že Pavel může za to, že sem přišli ukrajinští běženci, protože jde na ruku vládě, kterou z toho viní. Pavel dělá v tomto dobrou věc, dělá, myslím, to, co v rámci možností dělat může, ale chce to čas.
Petr Pavel v minulosti vyprávěl, jak se na základní škole v Kladně často pral s Romy. V pořadu Všechnopárty to Karel Šíp parafrázoval slovy, že „mlátil cikány“. Může i toto hrát roli?
Určitě to nezapomněli, mají to v hlavách. Hlavně je ale u značné části Romů obrovská nedůvěra v elity, k autoritám z majority. Romové jako komunita ale mají nízký respekt i k vlastním, romským autoritám. Jakmile Romové z řad elit vyslovují názory, které převyšují pohled běžných Romů, tak je vnímají jako někoho, kdo si hraje na gadža, kdo je proti vlastním lidem. Spousta lidí z řad romských elit se proto ani neangažuje v politice.
Aktualizace: Přidali jsme box s vyjádřením Ukrajinské iniciativy jižní Moravy k sobotnímu incidentu v Brně.
