Ruský majitel české továrny zemřel. Nový je napojen na Putinova oligarchu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Známá česká firma Safina, která se ve Vestci u Prahy zabývá výrobou produktů z drahých a neželezných kovů, přišla o svého dosavadního ruského majitele.

Alexandr Okatov podle zdrojů Seznam Zpráv a také podle informací přímo z Ruska zemřel. A to už na začátku letošního léta. Bylo mu 55 let.

Jen několik dnů poté se v ruských firmách ovládajících českou Safinu objevil úplně nový ruský majitel s vazbou na oligarchu Viktora Vekselberga, který figuruje od roku 2018 na americkém sankčním seznamu.

Navzdory Okatovově smrti se však zatím nezměnily údaje povinně uváděné v české evidenci skutečných majitelů. Alexandr Okatov je nadále v registru zapsán jako konečný vlastník Safiny.

Samotné vedení vesteckého podniku v čele s Romanem Popovem se k otázkám na skon majitele nevyjadřuje, ačkoli redakce o odpověď od pondělí opakovaně žádala. Asistentka managementu Safiny do telefonu odpověď přislíbila, ale nebyla schopna sdělit závazný termín. „Standardní doba na odpověď je 30 dnů,“ prohlásila pouze.

O smrti Alexandra Okatova však už 6. července v Rusku na svém oficiálním kanále informoval Ivan Solomin, nejvyšší funkcionář městského obvodu Verchňaja Pyšma, což je předměstí Jekatěrinburgu. Právě tam Okatov donedávna řídil místní továrnu na zpracování neželezných kovů EZOCM.

„Zemřel ředitel jekatěrinburského závodu na zpracování barevných kovů Alexander Aleksandrovič Okatov. Vyjadřuji svou nejhlubší soustrast rodině a přátelům našeho soudruha. Je to velká ztráta pro závod i pro město,“ napsal Ivan Solomin 6. července na sociální síti Telegram.

Nezmínil se o příčině úmrtí, vyzdvihl ale manažerovy charakterové vlastnosti. „V naší paměti zůstane bystrým, sebevědomým mužem, který se vždy choval jako chlap,“ poznamenal funkcionář Verchněj Pyšmy.

Alexandr Okatov držel podíl v české Safině oficiálně od roku 2019, a to přes firmu Best Company a další dvě společnosti, jak Seznam Zprávy popsaly loni v červenci.

Opatrnost managementu Safiny v komentování aktuálních vlastnických poměrů je třeba vnímat i v kontextu protiruských sankcí.

Alexandr Okatov v podniku totiž před čtyřmi lety „nahradil“ předního ruského oligarchu Viktora Vekselberga napojeného na prezidenta Putina. A to nedlouho poté, co se Vekselberg – svého času nejbohatší Rus, někdy přezdívaný jako hliníkový baron – objevil na americkém sankčním seznamu.

Existuje podezření, že Okatov v Safině jen účelově zakryl Vekselberga, jenž se mezitím dostal i na sankční seznamy Kanady, Velké Británie, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu a Ukrajiny.

Pro Safinu bylo odstřižení od oligarchy důležité i proto, aby mohla obchodovat se svými produkty ve Spojených státech.

Ruské vedení Safiny loni propojení na oligarchu výslovně popřelo. „V současné době neexistuje majetkový vztah mezi naší společností a panem Vekselbergem,“ uvedla jménem managementu asistentka Taťána Lejnarová.

Historický vztah Okatova s Vekselbergem však může doložit i fakt, že zmíněný jekatěrinburský závod, který Okatov před smrtí řídil, patřil ještě před uvalením sankcí Vekselbergově skupině Renova.

Také smrt Okatova a následné červencové majetkové přesuny podezření na fiktivní převody dále posilují.

Žádné zdlouhavé dědické řízení neprobíhalo. Jak vyplývá z ruského obchodního rejstříku, který Seznam Zprávy detailně prostudovaly, téměř okamžitě po skonu údajného majitele - 13. července, tedy týden poté, co se informace objevila na síti Telegram – se novým vlastníkem firmy Best Company a potažmo i české Safiny stala místo Okatova společnost Brigita. Za touto firmou, se sídlem v Moskvě, má stát jistý Sergej Demidov.

Je přitom důležité vědět, že Brigita má vedle Safiny i další majetek - čtvrtinový podíl v chemické skupině Orgsintez (viz následující schéma vlastnické struktury). A odtud už vedou nitky přímo k Viktoru Vekselbergovi a jeho holdingu Renova. Propojení na oligarchu se tak zdá být nyní ještě prokazatelnější a přesvědčivější než za života Okatova.

Případem firmy Safina a jejího napojení na oligarchu Vekselberga se už loni zabýval český Finanční analytický úřad, nicméně k žádné blokaci majetku v Česku doposud nedošlo.

I proto, že Vekselberg stále nebyl – na rozdíl od jiných ruských oligarchů – připsán na sankční seznam EU. Teď by teoreticky mohl být zařazen i na český seznam, kde je zatím šest lidí.

Jak to s jeho případem je, však není jasné. Ministerstvo zahraničí, které návrhy připravuje, se ale k jednotlivým kandidátům nechce dopředu nijak vyjadřovat. „Bylo by to proti logice věci, navíc vše běží v utajovaném režimu,“ podotkl mluvčí ministerstva Daniel Drake.

Americké úřady jdou přitom po majetku oligarchy Vekselberga už od dubna 2018. Tehdy byl zařazen ministerstvem financí USA na sankční seznam spolu s dalšími bohatými Rusy z okolí Kremlu, třeba Olegem Děripaskou. Bylo to kvůli ruským aktivitám na východě Ukrajiny, ale i kvůli snaze ovlivňovat vrcholnou americkou politiku.

Vekselbergův případ byl doprovázen i jedním zajímavým zjištěním, které dokládá, jak se multimiliardář z Putinova okruhu snažil dostat i do blízkosti amerického prezidenta Trumpa.

Ukázalo se totiž také, že Vekselberg byl v těsném kontaktu s Trumpovým právníkem Michaelem Cohenem.

Osobně se potkali na začátku roku 2017, pouhých 11 dnů před Trumpovou inaugurací, v newyorském mrakodrapu Trump Tower. Nešlo jen o jednu zdvořilostní schůzku. Cohen od Vekselberga také inkasoval půl milionu dolarů za údajné poradenství.

Americké sankce poškodily Vekselbergův byznys po celém světě. Prudce klesla hodnota jeho jmění, v žebříčku nejbohatších miliardářů se začal propadat.