Článek
Horní parlamentní komora bude stanovisko projednávat ve středu. Výbor to dnes doporučil na návrh svého předsedy Pavla Fischera (nezávislý).
„Rusko zaútočilo s využitím masivních raketových útoků na civilní objekty a kritickou infrastrukturu, aby teroristickými metodami zastrašilo veřejné mínění a připravilo občany Ukrajiny o dodávky elektřiny, vody, tepla nebo telefonního spojení,“ uvádí se v návrhu stanoviska.
Senát by měl podle něj odsoudit také to, že Rusko útočí na celé ukrajinské území a „usiluje rozpoutat teror a podlomit Ukrajinu“.
Senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin v souladu s prohlášením této strany navrhoval, zda nezvážit označení Ruska za teroristický stát. Podle senátora a předsedy hnutí SEN 21 Václava Lásky by to bylo symbolické gesto.
Náměstek ministra zahraničí Jaroslav Kurfürst uvedl, že Rusko používá teroristické metody, ale z hlediska mezinárodního práva stát nemůže být označený za teroristu. Pavel Fischer doporučoval do budoucna zvážit, zda neoznačit za teroristickou organizaci ruskou vládnoucí stranu Jednotné Rusko, jejímž lídrem je prezident Vladimir Putin.
Referenda jako sprostá krádež
Referenda v Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti, jimiž ruské okupační síly měly legitimizovat anexi těchto území, má Senát označit podle návrhu „za zločinnou agresi a sprostou krádež území“.
Každý, kdo se na tomto „zločinném spiknutí“ podílel jako člen vlády či parlamentu nebo jako mediální podporovatel, by měl být podle návrhu považován za aktéra mezinárodního zločinu a zařazen na sankční seznam. Mezinárodní organizace referenda neuznaly.
Senát by měl podle návrhu konstatovat, že Rusko jako člen Rady bezpečnosti OSN využívá právo veta, čímž ochromuje schopnost OSN napomoci mírovému řešení nevyprovokované války, kterou Valné shromáždění OSN označilo za agresi porušující Chartu OSN. Měl by poukázat i na přípravy eskalovat konflikt z běloruského území.
Horní komora by měla také podpořit dodávky systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu kvůli ochraně ukrajinských obyvatel. Vládě by měla doporučit koordinaci kroků v rámci EU s ohledem na české unijní předsednictví.
Kabinet by měl podle zahraničního výboru vyzvat instituce EU ke zpracování systematické rozpočtové pomoci Ukrajině, která bude potřebovat pomoc i členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo skupiny G7, tedy sdružení ekonomicky nejvyspělejších států světa.
