Šest procent pro Švachulu. Soud popsal, jak se dělily miliony ze Stoky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Korupční chobotnice, vedená bývalým vlivným politikem ANO Jiřím Švachulou, v Brně ovlivnila veřejné zakázky za nejméně 176 milionů korun.

Šéfovi klanu šlo většinou pět až šest procent z „vysoutěžené“ ceny. Členové zločineckých skupin, pod vedením tehdejšího místostarosty a radního městské části, si tak na úplatcích přišli na víc než dvacet milionů.

Vyplývá to z úterního nepravomocného rozsudku Krajského soudu v Brně, který složitý případ bezmála dva roky rozplétal.

Částky jsou však nižší, než popsala obžaloba. Podle státních zástupců si lidé ze Stoky vzali na úplatcích nejmíň 47 milionů korun.

Z původně jedenácti obžalovaných lidí se rozsudek zúžil na devět. Zproštění obžaloby se dočkali podnikatel Ivan Trunečka a byznysmen Petr Kalášek. Justice vyměřila tresty i dvěma stavebním firmám.

Hlavní aktér kauzy, která se týká manipulací veřejných zakázek v letech 2015 až 2019, dostal nepravomocně 9,5 roku „natvrdo“. Kromě toho se musel rozloučit s rozsáhlým majetkem.

Soud mu určil propadnutí majetku na čtyřech bankovních účtech, v celkové výši až čtyři miliony korun, jedenácti kusů luxusních náramkových hodinek, finanční hotovosti 5,8 milionu korun. Rozhodl také o zabrání 6,7 milionu korun z účtu jeho matky a vozu značky Mercedes Benz.

Justice se však se zněním původně 130stránkové obžaloby ztotožnila jen zčásti.

Nakonec se liší v náhledu na výši úplatků, ale také složení zločinecké skupiny. Zároveň předsedkyně značnou část jednotlivých korupčních akcí neuznala. „Nevyhlásili jsme rozsudek tak, jak bylo veřejností očekáváno,“ přiznala soudkyně Bartošová hned na začátek odůvodnění.

Státní zástupci u většiny aktérů žádali vyšší tresty, než nakonec padly. „Ostatně to je i důvod, proč jsem si ponechal lhůtu na případné odvolání,“ řekl státní zástupce Karel Cibulka.

Na vysvětlenou: obžaloba sestávala ze tří hlavních pasáží. Korupčníci z řad politiků, stavbařů a úředníků podle státních zástupců ovlivnili 27 velkých výběrových řízení na opravy bytových domů. Často to byly zakázky za desítky milionů na opravy štítových fasád či oken. Za druhé stovky drobnějších oprav v obecních bytech pod Správou městské části Brno-střed a za třetí zakázky v městských firmách.

Právě třetí část měla rozkrýt ovlivňování velkých zakázek v Teplárnách Brno, Technických sítích Brno nebo SAKO Brno. Byla to větev, která měla poukazovat na rozsáhlejší korupci, vedoucí do vyšších pater politiky. Policisté v ní mimo jiné prověřovali roli Jiřího Faltýnka, syna někdejší dvojky hnutí ANO Jaroslava. Před justicí ale neobstála.

Soudkyně ji bez potřebných důkazů vrátila k došetření. Zdůraznila, že v některých případech nebylo řádně zahájeno trestní řízení. „Pakliže proti obžalovaným nebylo řádně vedeno trestní řízení, nemohli jsme rozhodnout ani o jejich vině, ani o zproštění,“ řekla Bartošová.

A k nelibosti státních zástupců kvůli řadě výtek torpédovala i části dvou dalších pilířů obžaloby.

„Byť došlo k odsouzení některých obžalovaných za některé žalované skutky, celkově nemohu být spokojený s rozhodnutím soudu,“ konstatoval Cibulka. Kvůli vrácení části spisu do přípravného řízení podal stížnost k Vrchnímu soudu v Olomouci.

Z 27 velkých oprav domů uvedených v obžalobě soud prokázal machinace Švachulově zločinecké skupině jen v necelé půlce případů. U těch zbylých ho dodané důkazy o korupci nepřesvědčily, část přiřkl jednotlivcům, část vrátil k došetření.

Soud však rozklíčoval fungování pětičlenné zločinecké skupiny. „Úplatky si rozdělovala podle předem stanoveného vzorce,“ uvedla soudkyně.

Švachula předával neveřejné informace a další podklady k zakázkám podnikateli iráckého původu Samanu El-Talabanimu. Ten je prostřednictvím někdejšího společníka ve firmě Pavla Ovčarčina poslal dál k zástupci vybrané stavební společnosti.

V pevně stanovené hierarchii měl také důležitou roli majitel stavební firmy Kros-stav Lubomír Smolka. Předem vytipoval další stavbaře, kteří se do zmanipulovaných řízení zapojí. Skupina za přiklepnutí zakázek žádala úplatek deset procent z vysoutěžené ceny bez DPH.

Na počátku období u zakázek figuroval také bývalý vlivný člen ODS Jiří Hos. Soudkyně mu přiřkla machinaci tří výběrových řízení. Někteří svědkové i spolupracující obžalovaní měli pocit, že korupční systém přetrvával už z dřívějšího volebního období, kdy na radnici vládla právě ODS, to se však nepotvrdilo.

Podle soudu v tomto případě organizovaná skupina ovlivnila zakázky v hodnotě necelých 38 milionů korun a získala úplatky v hodnotě téměř tří milionů. Tedy jen zlomek toho, co popsala obžaloba.

Soud neuznal důkazy ani v případě bodu číslo sedmnáct, pod nějž obžaloba zařadila diskutovanou zakázku na opravu budovy tržnice na Zelném trhu. Zakázka za víc než 45 milionů korun se dodatečně prodražila na 70 milionů korun.

Ovčarčin zpravidla úplatky přímo od zástupců firem osobně vybíral. Část peněz si nechal, někdy si je rozdělil s obžalovaným politikem Jiřím Hosem (dříve ODS), někdy se stavbařem Smolkou. Zbylou část úplatku odevzdal El-Talabanimu. „Ten nejméně pět procent předal Jiřímu Švachulovi. A to na předem dohodnutém místě,“ konstatovala soudkyně. Většinou to bylo ve Švachulově umělecké galerii nebo v Údolní ulici, kde měl místostarosta vinárnu.

Ohledně drobnějších oprav bytů zařizovaných Správou městské části Brno-střed soud vymezil další zločineckou skupinu. Švachulu, El-Talabaniho, Ovčarčina doplnil někdejší technický náměstek správy Petr Kosmák. Na úřad nastoupil právě kvůli snazší manipulaci zakázek. Týkaly se běžných oprav v koupelnách, renovací topení či malířských prací.

Soud v této části uznal manipulaci stovek zakázek v celkové hodnotě nejmíň 139 milionů korun. Členové skupiny si říkali o 15 procent. Zatímco nižší články dostávaly okolo dvou procent z celkové ceny zakázky, Švachulovi zůstávalo nejmíň šest procent. „Všimné“ jim dávaly desítky drobných řemeslníků. „Získali tak úplatek nejmíň 20 milionů 247 tisíc korun,“ konstatovala soudkyně.

Bartošová bez dostatku důkazů vyňala ze zločinecké skupiny dalšího vlivného expolitika ANO Petra Liškutina. Šéf investičního odboru a někdejší místostarosta brněnských Ivanovic do centrální městské části přišel se zkušenostmi ze stejné pozice v brněnských Žabovřeskách. Tamní radnice se přitom ušpinila zmanipulovanou zakázkou na Sonocentrum, kvůli níž byl odsouzen i bývalý starosta městské části Aleš Kvapil (dříve ODS). Také Liškutin tehdy figuroval mezi podezřelými, ale obviněn nebyl.

Ve Stoce podle soudu zmanipuloval minimálně pět zakázek a na úplatcích dostal přes milion korun. Soudkyně však neprokázala jeho spolupráci se Švachulou. A to i přesto, že jej skrytá kamera zachytila při přebírání 70tisícového úplatku. „Není vyloučená úvaha, že pan obžalovaný, který na úřad přešel ze Žabovřesk, si počínal zdatně a vybíral úplatky sám pro sebe,“ vysvětlila.

Přesto také u něj volila podmíněný trest ve výši tří let s pětiletým odkladem. Žalobci přitom pro Liškutina navrhovali třináctiletý nepodmíněný trest. Soudkyně nižší sazbu odůvodnila mimo jiné jeho vyšším věkem a „vybalancováním“ s ohledem na peněžitý trest. Liškutinovi propadlo 352 tisíc zabavených korun, musí navíc zaplatit 2 miliony korun a 10 let nesmí pracovat ve státní správě.

Sledovaná kauza pravděpodobně nekončí, v případě odvolání aktérů ji bude dál řešit Vrchní soud v Olomouci.