Článek
Velké množství Čechů aktuálně doma pracuje na tom, aby se republika přiblížila k ideálnímu stavu, o kterém mluvil na úterní tiskové konferenci Roman Prymula, šéf Ústředního krizového štábu a respektovaný epidemiolog.
„Když budeme mít všichni roušky, tak nebudeme potřebovat chránit se před vdechnutím viru, protože se nebude šířit,“ vysvětloval Prymula, proč se počítá s tím, že účinné respirátory dostanou jen vybraní zdravotníci.
Internet aktuálně žije návody a tipy, jak si může každý sám doma jednoduše vyrobit roušku.
Odborníci až do akutního nedostatku ústenek v dnešních dnech neměli příliš mnoho důvodů se zabývat tím, jak moc jsou podomácku vyrobené ochranné pomůcky efektivní.
Odpověď na toto otázku nabízí jediná relevantní a veřejně dostupná studie, kterou provedla pod záštitou Univerzity Cambridge šestice výzkumníků. Své závěry vydala v roce 2013.
Šála, tričko nebo antibakteriální povlak na polštáře
Jako kdyby studie byla shodou okolností ušitá pro dnešní potřeby. Nejenže se zabývá tím, jak pomáhá šála nebo povlak na polštáře, zároveň ale byla účinnost těchto látek vyzkoušena mimo jiné na mikroorganismech o 25 nanometrech (0,000 000 025 m), které jsou ještě menší než současný koronavirus. Je tak velká pravděpodobnost, i když nelze mluvit o úplné jistotě, že naměřené hodnoty mohou platit i v případě aktuálně se šířící nákazy.
Bavlněné tričko je podle tohoto výzkumu účinné na necelých 51 procent, šála na 47 procent, povlak na polštáře na 57 procent, antibakteriální povlak na polštáře pak na 69 procent, hedvábí na 54 procent a utěrka na 72,5 procenta.
Nedá se to ovšem srovnat s účinností chirurgické roušky, která atakuje 90procentní účinnost. Studie je detailně rozepsána na stránkách okoronaviru.cz.
Výsledky účinnosti znějí pro laiky velmi nadějně a jasně z nich vyplývá, že je lepší jakákoliv rouška než žádná rouška. Na druhou stranu samotní výzkumníci zakončují svou publikaci jasným varováním.
„Improvizované roušky by měly být vnímány jako poslední možná alternativa, když komerčně vyráběné roušky nejsou dostupné,“ zní ve zprávě s tím, že poskytují jen velmi malou ochranu proti mikroorganismům.
Zároveň také upozorňují, že všechny roušky, ať už jsou jakkoliv účinné, budou mít jen minimální efekt, pokud lidé zapomínají na další preventivní opatření včetně správného mytí rukou.
Naučte se s rouškou zacházet
Světová zdravotnická organizace (WHO) nedává žádné oficiální doporučení, jak a z čeho si roušky vyrábět.
Látkové roušky zmiňuje organizace ve svém dokumentu z konce ledna 2020, kde shrnuje své doporučení, jak v komunitách čelit šířící se nákaze. Roušky z bavlny přitom relativně stroze nedoporučuje, a to za žádných okolností.
Naopak ale významně upozorňuje na to, že jejich efektivita klesá, pokud se nedodržuje několik jednoduchých pravidel.
„Pokud používáte masku, pak musíte vědět, jak ji správně používat,“ varuje WHO na webových stránkách.
Zjednodušeně platí, že zejména k přední straně roušky je třeba přistupovat, jako kdyby byla virem kontaminována.
První pravidlem je, že je třeba si před nasazením roušky umýt ruce vodou a mýdlem nebo dezinfekcí na bázi alkoholu. Masku je třeba si nasadit přes ústa a nos, a to takovým způsobem, aby dobře přiléhala k obličeji a nevznikaly nikde mezery.
Lidé by se neměli roušky dotýkat, a pokud ano, tak si opět umýt ruce. Ty je potřeba umýt i hned poté, co je rouška sundána. Roušku je navíc třeba vyměnit v okamžiku, kdy začne být vlhká.
