Článek
Po snížení počtu ruských diplomatů v Praze jsou možnosti zpravodajského působení Ruska proti Česku velmi omezené, riziko nepřátelských akcí ale trvá. Řekl to ředitel BIS Michal Koudelka na dnešní konferenci o ruském mocenském a vlivovém působení v Evropě.
„Rusko nás označilo jako svého nepřítele. A Rusko svého nepřítele, tedy nás, NATO a západní společenství, chce zničit,“ prohlásil Koudelka. „A k tomu využije všechny prostředky, všechny možnosti, které má,“ zdůraznil. Dodal, že právě dezinformace jsou jedním z velmi silných prostředků, které Rusko používá.
„A přeci na to ta zem musí reagovat,“ prohlásil. „Protože když to neuděláme teď, tak možná nebude koho chránit,“ dodal ředitel BIS.
Nyní je v Praze na ruském velvyslanectví šest diplomatů a kolem 20 administrativních pracovníků. Ruské zpravodajské působení z tradičních pozic je velmi omezené, poznamenal šéf BIS a dodal, že Rusové jsou nyní nuceni používat jiné způsoby.
Varoval před snahou počet ruských diplomatů opět zvýšit. Je si jist, že tyto snahy přijdou a budou zakrývány různými bohulibými důvody.
Ruské možnosti poškodit českou stranu jsou značné a nelze je v krátkém horizontu zcela eliminovat. Lze se ale vyvarovat vytváření nových zranitelností. Rusko problémy ve společnosti nejen vytváří, ale snaží se zesilovat ty existující. Týká se to hlavně dopadu cen energií, pohonných hmot a s tím souvisejícího zdražování spotřebního zboží a rostoucí inflace, uvedl Koudelka.
Rusko se snaží vyděsit obyvatele západních demokracií
Michal Koudelka hovořil o třech oblastech, kde se o to dezinformacemi snaží:
První z nich je tvrzení, že bez Ruska nebude dostatek energie na zimu, a proto je nezbytné se s Ruskem dohodnout.
Druhým je tvrzení, že protiruské sankce v konečném důsledku poškozují víc Evropany, a proto nemají smysl.
Třetím tvrzením je, že západní země upřednostňují pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům před pomocí vlastním lidem.
„Jedním z největších rizik z hlediska aktivit Ruské federace je snaha narušit jednotný postup členských států proti Rusku,“ řekl šéf kontrarozvědky. Jedním z nástrojů může být podle něj navazování dvoustranné spolupráce, které může mít podobu například dodávek surovin za snížené ceny.
Koudelka se přimlouval také za to, aby součástí české reakce na válku na Ukrajině nebyla jen vojenská a diplomatická podpora, ale i pomoc ruským organizacím hájícím lidská práva a svobody. „To považuji za velice důležité,“ řekl.
Boj proti dezinformacím
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík poukázal na dnešní konferenci na to, že dezinformace nejsou nikde definovány, na rozdíl například od šíření teroristického obsahu, který definuje nový evropský předpis. Vyslovil obavu z toho, že na boj s dezinformacemi nebudou současné demokratické nástroje stačit.
Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun poznamenal, že pro zpravodajskou komunitu bude výhodné, pokud ohledně dezinformací bude existovat jasná právní úprava.
Před dalšími překvapeními ze strany Ruska varoval i zvláštní vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
„My si nechceme připustit, že je to pro Rusko existenciální válka,“ řekl. „Od 16. září, kdy Německo převzalo do nucené správy majetky Rosněfti, je vůči Evropě ze strany Ruska možné cokoli. Čím dříve si to připustíme, tím lépe,“ uvedl ve své prezentaci Bartuška.
Poukazoval například na to, že nedávné výbuchy, které poškodily plynovody Nord Stream I a II, nepoškodily všechno potrubí. Vyslovil spekulaci, zda Rusko nebude chtít třeba na jaře nepoškozenou větví plynovodu Evropě plyn nabídnout. Podotkl ale, že nenaznačuje, kdo za výbuchem stojí.
Také nový ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Vladimír Posolda uvedl, že lze očekávat útoky na kritickou infrastrukturu, i když nehovořil výslovně o Česku. Připomněl poslední případ sabotáže v Německu, kde pachatel poškodil kabely u systému pro řízení vlaků. Ten, kdo to provedl, musel podle něj mít dobré informace o tom, jak je systém nastaven.
„Dneska už můžeme říct, že podobné útoky patří do standardního arzenálu, který Rusové používají vůči západním zemí i vůči komukoli, kdo se jim znelíbí,“ uvedl šéf civilní rozvědky.
