Článek
Extrémní vedro doprovázené požáry, jaký je nyní na ostrově Rhodos, změní chování lidí. Do Středozemí budou podle klimatologa Radima Tolasze jezdit turisté méně než doposud, a když už, tak častěji mimo období nejvyšších teplot.
„Směřuje to k tomu, že se na jih nebude tak intenzivně jezdit v červenci a v srpnu. Bude se to přesouvat na září a červen. To si dovedu velice dobře představit, že spousta lidí o tom začne takhle uvažovat,“ říká Tolasz v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Lze říci, že to, co teď zažívají čeští turisté na řeckém ostrově Rhodos, je rovněž důsledkem globální změny klimatu?
To v tuto chvíli takto tvrdit nelze. Nemáme na to dost informací. Podobně rozsáhlé požáry se mohou v Řecku a na jeho ostrovech vyskytovat každý rok. Problém je jenom v tom, že teď jsou na místech, kde je větší koncentrace lidí.
Já samozřejmě chápu, že v okamžiku, kdy to zasáhne takto velké množství turistů, ne „jenom“ přírodu, tak je to vnímáno jako větší událost, více se o tom mluví, ale nedá se jednoznačně říci, že je to způsobeno přímo změnou klimatu.
Určitě platí, že těch požárů přibývá, přibývá jich i v tom Středomoří, kde na to jsou ale dlouhodobě zvyklí. Tam to není žádná mimořádnost, že hoří. Mimořádnost může být v tom rozsahu a zcela jistě je mimořádnost v tom, kde se to zrovna vyskytlo a kolik turistů to postihlo.
Máme se připravit na to, že se každé léto ocitne Středomoří v plamenech? Koneckonců nedávno byly velké požáry třeba v Chorvatsku.
Ale v Chorvatsku, stejně tak i v tom Řecku, se to vyskytuje každoročně, byť ne v tomhle rozsahu. Já sám, když jsem loni nebo předloni v Chorvatsku byl, tak jsme museli objíždět kus dálnice, protože tam zrovna kolem hořelo.
Takže v těchto místech ve Středomoří se to vyskytuje relativně běžně, změna klimatu způsobuje, že je to častější, rozsáhlejší. Hůř se to hasí, protože při těch vyšších teplotách je přece jenom nižší vlhkost, takže se ty požáry šíří rychleji. To zcela bez debat. Toto se dá jistě „svádět“ na změnu klimatu, ale to, že to zrovna postihlo tak velké množství lidí, může být opravdu jen náhoda.
Aktuální zpravodajství k požárům na Rhodu čtěte zde:
Nicméně řada zemí v Evropě zaznamenala letos nejvyšší dosud naměřené teploty. Mluví se také o tom, že tady opět působí jev El Niňo. Je ten letošní rok něčím opravdu mimořádný?
Mimořádný je tím, jak se vyvíjí od začátku roku například povrchová teplota severních moří, konkrétně tedy Atlantiku, ale i Tichého oceánu. Teplota oceánu na severní polokouli je mimořádně vysoká, rekordně vysoká. A to není situace v červnu nebo v červenci, ale už od února a března.
To je jeden aspekt. Druhý je v tom, co jste říkal - nastupující El Niño. Tady bych byl ale trošku opatrnější, protože teprve začíná a je to záležitost hlavně jižní polokoule. V okamžiku, kdy bude El Niño v plném rozpuku, tak bude zaznamenatelné i na severní polokouli.
A další věc je, že tu teplotu máme přece jen globálně trošku vyšší už vlastně každoročně. To samozřejmě s sebou přináší i to, že ty rekordy jsou překonávány stále častěji.
Jev El Niňo se vytváří v několikaletých cyklech. Na co se má svět připravit?
Ty cykly jsou zhruba tří- až sedmileté. Neumíme předpovídat, jak dlouhý bude ten cyklus zrovna teď. Je stále otázkou, jak intenzivně se vyvine. Čeká se, co se stane během podzimu.
Pro nás v České republice se ale ten letošní rok zase tak dramaticky nevyvíjí, nebo jste si všiml něčeho zcela nestandardního?
Řekl bych, že ne. Ten rok začal docela příznivě - jak srážkově, tak teplotně - nebylo to nic mimořádného. Až teď v tom posledním měsíci se vyskytly nějaké horké vlny, ale ani ty úplně extrémní nebyly. 36 či 37 stupňů se v posledních letech vyskytuje i v České republice docela běžně. Teplé vlny nebyly tak dlouhé jako například v roce 2015 a nevyskytly se tropické noci v takových dlouhých sadách.
V okamžiku, kdy nejsou tropické noci více dnů po sobě, tak se přece jenom atmosféra trošku ochladit dokáže a ty horké vlny nejsou tak ubíjející jako v jiných částech světa. A nemusíme chodit daleko. To Španělsko, Portugalsko, Itálie, zmiňované Řecko, tam ty horké vlny byly letos opravdu extrémní. A léto ještě neskončilo.
Planeta a klima – speciál Seznam Zpráv
Unikátní animace, souvislosti, analýzy – speciál Seznam Zpráv o klimatické změně.
V souvislosti s tím, co vidíme nejen v Řecku, se nabízí otázka, zda nebude nutné ještě více posílit kapacity hasičů?
Dá se to očekávat. Koneckonců po loňském požáru v Českém Švýcarsku se o tom mluvilo i u nás. Že se tomu musí hasiči začít více věnovat, aby ty kapacity byly mohutnější. Protože my neumíme říct, jak často se takový požár, jaký byl v Českém Švýcarsku, bude opakovat.
To, co ale naštěstí už běžně funguje - a viděli jsme to i u nás - je mezinárodní spolupráce. V okamžiku, kdy v Česku bude třeba pět specializovaných vrtulníků a v Rakousku bude dalších pět, tak ty evropské kapacity můžeme velmi dobře sdílet. Tedy v okamžiku, kdy hoří jenom v jedné části.
Myslíte si, že se toto všechno do budoucna projeví i na turistickém ruchu? Že se třeba zájem lidí trošku pootočí a budeme jezdit více na sever než na jih? Koneckonců hodně lidí teď „objevilo“ Polsko?
Já to říkám už dlouho, že do Chorvatska přestaneme jezdit a budeme jezdit do Švédska. Nicméně každoročně, pokud to jenom trošku jde, do toho Chorvatska stále jezdím i já.
Ale ano, ono to k tomu směřuje a směřuje to třeba k tomu, že se na jih nebude tak intenzivně jezdit v červenci a v srpnu. Bude se to přesouvat na září a červen. To si dovedu velice dobře představit, že spoustu lidí o tom začne takhle uvažovat. Zase ale víme, že školní prázdniny jsou v červenci a v srpnu a rodinám vesměs nezbývá nic jiného než tam jet v tuhle z hlediska teplot nejextrémnější dobu.
A nebudeme tedy také nuceni s tím termínem prázdnin a dovolených nějak hýbat?
To by smysl dávalo, ale potom zase budou protesty, že nelze, aby v tom největším vedru seděly děti ve škole. Je to dvousečné.
Zastihli jsme vás na letišti ve Vídni. Kam vyrážejí klimatologové v tomto horkém období na dovolenou?
Já teď na dovolenou nejedu. Letím služebně na zasedání Mezivládního panelu pro změnu klimatu do Nairobi.
Takže do ještě většího horka?
Kdepak, tam je teď příjemně, protože Nairobi leží ve výšce 1600 metrů nad mořem. Teď je tam kolem 25 stupňů.
