Reforma výuky na školách má oranžovou. Ministr ji neschválil, ani nezamítl

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Učit se méně, aby si toho děti na školách osvojily více. Tedy místo biflování méně témat, ale více probraných do hloubky. O tom je zkráceně reforma výuky na základních školách – takzvaná revize rámcových vzdělávacích programů. Jde o největší změnu ve vzdělávání od konce jednotných osnov v roce 2007.

Ministerstvo školství se konečně odhodlalo k dlouho odkládanému kroku a projednalo plán reformy s názvem Hlavní směry. Je totiž nutné rozhodnout řadu bodů, na kterých se odborníci neshodli:

Bude druhý cizí jazyk nadále povinný? Budou se všichni žáci učit jen základní úroveň předmětu a rozšiřující učivo bude dobrovolné? Budou se děti pravidelně testovat ve třetí, páté, sedmé a deváté třídě?

Seznam Zprávy zjistily, že Hlavní směry vedení úřadu neodsouhlasilo, ale pouze je na konci listopadu vzalo na vědomí. Co to pro reformu znamená, vysvětluje Ministerstvo školství následovně:

„Porada vedení vzala Hlavní směry na vědomí a zároveň s tím ministr Balaš zadal náměstkovi věcné sekce úkol, aby dokončil odbornou diskuzi nad tématy, která Hlavní směry přináší ve variantách anebo jsou svým zadáním nejednoznačná. A dále aby připravil „technické“ zadání pro následující práce, které realizuje Národní pedagogický institut,“ popisuje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.

Problém totiž vznikl už během interního připomínkového řízení. Podle informací Seznam Zpráv přímo jeden z odborů ministerstva například protestoval proti zavedení druhého cizího jazyka jako dobrovolné možnosti namísto povinnosti.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) tedy vytvořil další pracovní skupinu, která by měla sporné body vyřešit. „Teď už se jenom cizelují poslední otázky,“ uvedl.

Co se týče rozdělení vzdělávacího obsahu pro nadanější a méně nadané žáky, jsou na stole od expertů tři varianty: ponechat současný stav beze změn, vytyčit základní vzdělávací obsah, aby ho zvládali i žáci nepokračující do maturitního oboru, nebo stanovit ambicióznější základ, který dá každému minimální předpoklady pro zvládnutí maturitního studia.

Ministerstvo školství ale tuto otázku nerozhodlo a místo toho tedy vytváří další pracovní skupinu.

„Nikam jsme se neposunuli. Celý proces je zaseknutý. Největší nedostatek je vedení revize. Ministr musí proces schválit a řídit, jinak zůstaneme stále na místě,“ varuje analytik informačního centra o vzdělávání EDUin Jan Zeman.

Práce se tak zdržují. Plán reformy měl být schválen už během léta. V té době se také začaly ustavovat pracovní skupiny k reformě pod kontrolou Národního pedagogického institutu, které konkrétní body inovované výuky na základních školách připravují. Jenže jim chybí přesné zadání od Ministerstva školství, podle kterého by měly pokračovat.

„Zářným příkladem je jádrový a rozšiřující obsah. To je důležitá koncepční otázka. Ve skupině pro chemii tak musíme nejdříve vědět, jestli jádrem bude v našem případě přírodovědná gramotnost, nebo půjdeme směrem struktury oboru, jak byla nastavená v minulosti,“ uvádí Martin Rusek, garant oborové pracovní skupiny Chemie, proč práci na reformě brzdí nejasné zadání.

Ministr však žádný problém v nedostatku instrukcí nevidí. „Nejsem si jist, že by (odborníci zapojení do revize, pozn. aut.) nevěděli, podle čeho se mají dělat kurikula,“ uvedl Balaš na tiskové konferenci ministerstva.

První verze rámcového vzdělávacího programu má být hotová na jaře, aby se mohla dát veřejnosti k připomínkám. Je však možné, že se nestihne naplánovaný harmonogram.

„Buď se to udělá rychle, nebo kvalitně. Vzájemně se oba přístupy vylučují. Už teď jsme ve skluzu. Původní harmonogram se mi zdá jako nerealistický,“ je přesvědčený člen koncepční pracovní skupiny Radek Sárközi.

Mezitím už ale vznikla první pracovní koncepce reformy. S touto verzí se měly Seznam Zprávy možnost seznámit. Zatím je ale pouze velmi obecná. Jmenuje tak například čtyři základní hodnoty pro vzdělávání:

Zaprvé sdílení moudrosti, ke které by vzdělávání mělo vést, zadruhé nové nenadřazené vnímání člověka ve světě, zatřetí podpora uvažování o technologiích a jejich užívání pro dobré účely a začtvrté rozvoj empatie a spolupráce směřující k důstojnému životu pro všechny.

Skupina rovněž navrhuje změnu struktury rámcového vzdělávacího programu, který určí, co, jak a proč se bude v základních školách učit. Všichni zapojení odborníci se mohou k první koncepci vyjádřit do 31. prosince.

Na problematická témata – základní a rozšiřující úroveň učiva nebo testování v tzv. uzlových bodech – ale zatím nedošlo. Koncepční skupina se jim chce věnovat až v další fázi přípravy reformy. A to z jednoduchého důvodu – zatím ani Ministerstvo školství nedalo dohromady základní zadání pro reformu, takže sporným tématům se odborníci musí vyhnout. Na novém rámcovém vzdělávacím programu pro školy se tak fakticky pracovat ještě nezačalo.

Všechny dokumenty k reformě zatím vznikají za zavřenými dveřmi, tedy jak tato koncepce, tak i jednotlivé pracovní verze revize pro konkrétní vzdělávací oblasti a obory, které Seznam Zprávy také mají k dispozici. Stejně tak Ministerstvo školství ani neinformovalo o tom, že vzalo na vědomí Hlavní směry, a neznáme také složení nové ministerské skupiny vyjasňující sporné body. Během přípravy plánů reformy, tedy už zmíněných Hlavních směrů, přitom fungovala velmi otevřená a transparentní diskuze o všech pracovních návrzích.

„Nějaká efektivní a promyšlená informační kampaň chybí. Dříve přitom každou středu například běžely otevřené online debaty, na kterých se o revizi neformálně mluvilo. Byla to skvělá nabídka pro každého, kdo se zajímal. Tohle je jeden z bodů, který je přitom klíčový pro následnou implementaci,“ dodává další členka koncepční skupiny Petra Keprtová, že transparentní informování veřejnosti je zásadní, aby reformu nejen učitelé a ředitelé přijali.

Od vzniku pracovních skupin pod Národním pedagogickým institutem jsou ale informace jen kusé nebo žádné. Přitom témat pro diskuzi by byla celá řada.

Skupina Jazykové komunikace například ve své koncepci formuluje obavu, aby rozdělením učiva na dvě úrovně nedošlo k segregaci žáků. Chce rovněž redukovat učivo, a tak opustit praxi jazykové výchovy „jako výuky malých lingvistů a literární výchovy jako výchovy literárních vědců“.

Matematická skupina ale opačně rozporuje, že by se mělo v oboru vůbec škrtat. Odborníci pro cizí jazyky zase odmítají, aby byl druhý cizí jazyk na školách jen povinně volitelný.

Co by se ale reálně pro žáky ve školách mohlo na základě prvních pracovních dokumentů skutečně změnit? Například v dějepise se počítá s větším prostorem pro moderní dějiny. V oblasti Člověk a příroda by se žáci měli učit mnohem více aktivně, tedy pozorovat, měřit a experimentovat.

To vše možná už od září 2024. Původní harmonogram počítá, že právě od tohoto data budou mít první základky možnost podle nových rámcových vzdělávacích programů učit. Povinně by pak reforma platila od následujícího školního roku pro první a šesté ročníky.