Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruská špionáž se v poslední době musela vypořádat s problémem, kdy řada zemí vyhostila řadu jejích zpravodajců s diplomatickým krytím. Proto se vrátila ke starým metodám práce, řekl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský.
Hrozbě Ruska je podle Petra Bartovského možné čelit mimo jiné tak, aby české zpravodajské služby měly možnost hrozby identifikovat a následně eliminovat. Pomoci by tomu mohla úprava legislativy.
S ohledem na to, o jaké informace mají ruské rozvědky zájem, změnily také své cíle. Soustředí se například na lidi ze středního managementu, experty, kteří mají přístup k systémům ve státní správě, nebo novináře a obchodníky, řekl Bartovský v rozhovoru s ČTK.
Bartovský připomněl, že české tajné služby musejí reagovat na zpravodajskou aktivitu Ruska vůči zemím, které se pasivně či aktivně účastní konfliktu na Ukrajině. „Není nic utajovaného, že ČR je řazena Ruskem po boku Spojených států jako jeden z největších protivníků, jako jeden z největších podporovatelů Ukrajiny, což s sebou nese reakci – čili i zvýšené aktivity zpravodajských služeb, včetně kybernetických útoků,“ uvedl.
V posledních letech se zároveň podle Bartovského změnily metody ruských tajných služeb, ale i metody českých zpravodajců. „Nasazením technických prostředků jsme byli všichni nuceni přejít na ty tradiční, klasické metody, které nejsou založeny na využívání sítí, počítačů a mobilních telefonů. A proto jsou daleko hůře detekovány a identifikovány,“ podotkl. Ruské tajné služby mají podle něj tyto metody propracované. Změnila se také cílová oblast, častěji cílí na lidi ze středního managementu, na experty, kteří mají přístup k systémům ve státní správě, nebo novináře a obchodníky. „Sledují dlouhodobé cíle, zajímá je vývoj, kam se to posune, jak moc společnost ještě podporuje Ukrajinu, jak moc je společnost protiruská,“ řekl.
Hrozbě Ruska je podle něj možné čelit mimo jiné nastavováním podmínek pro zpravodajské služby tak, aby měly možnost hrozby identifikovat a následně eliminovat. Pomoci by tomu mohla úprava legislativy. „Pojetí definice špionáže v našem právním systému je svázáno s předáváním pouze utajovaných informací a pouze za některých okolností. Ale teď se ukazuje, že jako špionáž by se mělo klasifikovat jakékoli působení a shromažďování informací za účelem je předat, a tím způsobit škodu ČR,“ poznamenal Bartovský. Ve spoustě případů podle něj VZ nebo BIS identifikují nositele rizika, tedy někoho, kdo sbírá informace ve prospěch Ruska. „A následně ho náš trestní řád neumožňuje předat ke stíhání,“ dodal. Podle Bartovského byla o potřebě úpravy legislativy zahájena diskuze.
Česko má s Ruskem napjaté diplomatické vztahy od roku 2021 po zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb. Počet ruských diplomatů v ČR se dál snížil i po ruské invazi na Ukrajinu před dvěma lety. Na ruském velvyslanectví v Praze loni působilo šest diplomatů. Bezpečnostní informační služba (BIS) dlouhodobě upozorňovala na to, že na ruské ambasádě působili lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své pozice k zakrytí špionážní činnosti.
