Půta: Nikdo neřekl včas Farskému, že ta Amerika je blbost

„Kvůli téhle silnici to všechno začalo. Víte, že tu projede za týden zhruba 45 tisíc aut?“ ukazuje starosta Mnichova Hradiště a již osm měsíců i poslanec Ondřej Lochman na rušnou silnici směrem do Bakova nad Jizerou, která prochází městskou částí Veselá. Vesničkou v blízkosti devítitisícového Hradiště.

Je horko, sedíme ve stínu nedávno zasazené mladé lípy u zrekonstruované sochy Jana Nepomuckého. Ukazuje, co se mu podařilo vybudovat od doby, kdy se do své rodné Veselé vrátil, a co odstartovalo jeho politickou kariéru. Ta se v posledních dnech těsně zastavila před postem ministra školství.

Náves s kapličkou a rybníkem obklopují domky. Před některými jsou informační cedule, které líčí, co se kde v minulosti odehrálo nebo příběhy místních starousedlíků. Majitelé chytrých telefonů si mohou pustit i vyprávění, která stačil Lochman s přáteli v průběhu let sesbírat, přičemž mnozí vypravěči už zemřeli. Jejich vzpomínky díky projektu Živá paměť Ve(selská) ovšem přetrvaly.

Lochmana zpět do rodné Veselé přivedla deziluze z jeho africké mise, kdy se věnoval mezinárodním projektům ve vzdělávání. Původně zvažoval žít v Bruselu, odjel ale zpět domů.

Lochmanův příběh je v mnohém pro politiky a političky STANu univerzální: aktivní člověk s rozjetou kariérou, který se v určitý okamžik rozhodl, že svou energii věnuje okolí, ve kterém žije.

A jeho příklad ukazuje i další směřování v hnutí: členové, co vystoupali do nejvyšších pater politiky, své starostování odkládají a ve sněmovní agendě se vracejí ke své původní odbornosti. Ondřej Lochman tak například už nebude kandidovat na starostu. Podle informací Seznam Zpráv by měl povýšit.

Podobně lze popsat i kariéru favorita na prvního místopředsedu STANu, poslance Lukáše Vlčka. Ten byl donedávna starostou pětitisícového Pacova na Vysočině. Do politiky vstoupil ve dvaceti čtyřech letech, když se začal zajímat, jak se v jeho okolí žije. Za dobu jeho vedení se v Pacově udrželo gymnázium, které chtěl kraj zrušit. Školu proto začala spravovat obec. Město opravilo i zámek, který dnes slouží jako radnice a komunitní centrum, Vlček se chlubí základní uměleckou školou.

A do třetice příběh Petry Peckové, středočeské hejtmanky, někdejší starostky čtyřtisícových Mnichovic. Dlouholetá novinářka přešla na „druhou stranu“ kvůli územnímu plánu a prodeji pozemků, když se rozhodla, že o tom nechce jen reportovat, ale chce poměry v obci změnit.

Post předsedy STAN s největší pravděpodobností obhájí dosavadní šéf hnutí Vít Rakušan. O místa v užším vedení se budou ucházet ale právě takoví lidé, kteří dobře znají komunální politiku a dlouhodobě se zajímají o život v obcích a městech.

354 delegátů v Hradci Králové bude dnes vybírat také ze čtrnácti poslanců. V drtivé většině jde o sněmovní nováčky, které do velké politiky poslali voliči, kteří je ve sněmovních volbách „vykroužkovali.“

Z vládních představitelů STAN pak kandiduje do užšího vedení ministr pro evropské záležitosti a senátor Mikuláš Bek. Proti očekávání na seznamu nominovaných chybí ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který zhruba před měsícem v rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdil, že pokud bude poptávka, zváží rovněž kandidaturu do vedení. Zatím ale zůstal jen registrovaným příznivcem, bez možnosti do volby nového vedení zasáhnout.

Z „otců zakladatelů“ pak nepokračuje téměř nikdo. Věslav Michalik zemřel. Stanislav Polčák má pozastavené členství, Petr Gazdík se z vedení kvůli pochybným známostem se zlínským podnikatele Michalem Redlem, který je obviněný v kauze Dozimetr, stáhl.

Předsednictvo se rozhodl opustit i další matador hnutí, jeden z jeho expředsedů a dnes již jen registrovaný příznivec Martin Půta. Ten ve vedení STANu – jako zástupce partnerských Starostů pro Liberecký kraj – měl místo automaticky. Rozhodl se ale přepustit ho jinému politikovi – svému náměstkovi na hejtmanství Janu Svitákovi.

„Řekl jsem, že jsem tam už dlouho a ať se tam vymění co nejvíc lidí. Pokud se vedení má obměnit, tak skoro nikdo ze starého vedení tam nemá být,“ říká k tomu Půta. Podle něj je totiž příčina problému STANu v tom, že nejužší vedení se zná dlouho a přestalo si říkat nepříjemné věci.

„Nikdo neřekl včas nepříjemnou věc Honzovi Farskému, že ta Amerika je blbost. Pak už se to rozjelo a nedalo se s tím nic dělat. Kdyby tam nebyli jen lidé, kteří k sobě chovají úctu a přátelství, tak by někdo vstal a řekl: ‚Jestli pojedeš, tak naše část STANu bude chtít tvou rezignaci a hned.‘,“ míní.

Právě na podpoře Farského se na sněmu ukáže, zda dostane novou šanci. Kandiduje na místopředsedu hnutí, ale řadového, ne na prvního, jakým byl dosud. Pokud se mu podaří místo uhájit, znamená to, že mu spolustraníci Fulbrightovo studijní stipendium, na které letos odjel do USA, už odpustili. Jakákoliv jiná pozice ve straně znamená „ale“.

Z mediálně známějších tváří „staré gardy“ kandiduje do vedení ještě místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová.

Nové vedení STANu si brzy musí ujasnit, pro koho na politické scéně je. A podle výroků jeho politiků se nůžky spíše rozevírají, než aby se ukázal jasný směr.

Vít Rakušan mluví především o střední třídě. „To znamená lidé, kteří jsou aktivní, kteří se chtějí starat o život okolo sebe. Lidé, kteří mají v životě nápady a lidé, kteří prostě odmítají veškerý extrém a veškerý populismus,“ charakterizoval „své“ voliče v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Podobně o „STANařských“ voličích smýšlí i hejtmanka Petra Pecková.

Jako proevropské liberály je vidí i Rakušanův zástupce Lukáš Vlček. Ten k charakteristice přidává i dovětek, že se jedná o lidi, kteří chtějí konkrétní řešení. Ona „konkrétní řešení“ pak chápe jako nabídku obyvatelům menších měst a obcí, kteří neřeší vzletná témata, ale praktický život.

„Ve vší úctě je nezajímají názorové proudy jako konzervativní, liberální a podobně. Oni chtějí, aby jejich život fungoval, aby bylo v zimě prohrnuto, aby fungovala škola, aby měli dostupného lékaře,“ uvedl.

Ještě více v malých obcích a městech vidí voliče STAN liberecký hejtman Martin Půta.

„V drtivé většině naši podporovatelé a voliči pocházejí z menších měst. Zastupujeme voliče, kteří jsou podprůměrně vydělávající, s horší dostupností veřejných služeb, kteří to mají složitější. A pokud za ně přestaneme mluvit, tak oni si logicky najdou někoho jiného,“ míní.

„Dívám se na to z pohledu, který dobře znám, a jsem přesvědčený, že našich 43 tisíc voličů v Libereckém kraji z krajských voleb jsou primárně tito,“ dodal.

Do jaké míry takový restart zabere, ukáží brzy nadcházející senátní a komunální volby. STAN posílá do souboje o Senát 14 kandidátů, ať samostatně, nebo ve volebních koalicích. Pět jich pak svůj post přímo obhajuje.

Důležité pak budou výsledky v obcích, odkud jsou jejich hlavní představitelé. Jan Farský by měl například opět kandidovat v Semilech, byť na posledním místě. Celkově STAN postaví zhruba 780 kandidátek.

Důležitou zprávou o tom, zda se vrátila alespoň nějaká důvěra voličů, pak bude výsledek STANu v Praze. Právě zde je totiž pověst hnutí kvůli kauze pražského exnáměstka Petra Hlubučka, který je stíhaný v kauze Dozimetr, nejvíce pošramocena. Podle posledních průzkumů veřejného mínění preference hnutí v hlavním městě spadly pod hranici volitelnosti.