Článek
„Mohu potvrdit, že v České republice je prokázán první případ opičích neštovic,“ uvedl pro Seznam Zprávy Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Podle něj se pacient nachází v Ústřední vojenské nemocnici v Praze.
Případ opičích neštovic v Česku později potvrdil i Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle mluvčí Štěpánky Čechové pobývala pozitivně testovaná osoba začátkem května s přáteli na hudebním festivalu v belgických Antverpách.
„Po návratu začala vnímat první nespecifické příznaky. Od zarudlých až slzících očí přes postupný výskyt vyšších tělesných teplot do 39 stupňů, až po výsev bolestivých pupínků připomínajících akné na určitých částech těla. Pupínky se postupně měnily na praskající puchýřky, které po prasknutí bolet přestaly,“ uvedla Čechová.
Zároveň oznámila, že pražská hygiena nařídila všem kontaktům karanténu. „Rizikové kontakty budou dále poučeny, aby po dobu 21 dnů od posledního kontaktu pečlivě monitorovali svůj zdravotní stav. Tedy měřili si tělesnou teploty a výskyt všech případných příznaků. Musejí se také zdržet veškerých sexuálních a tělesných kontaktů s dalšími osobami, nesmějí darovat krev ani jiné tělní deriváty,“ uvedla mluvčí.
Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle ale mají mírnější projevy. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí uvedlo, že riziko všeobecného rozšíření infekce v populaci je „velmi slabé“, ale je „zvýšené“ u lidí s více sexuálními partnery.
Jak pro Seznam Zprávy uvedl lékař infekční kliniky FN Bulovka Milan Trojánek, měla by se v Česku o pacienty s opičími neštovicemi primárně starat infektologická centra.
„Pacient bude muset být vyšetřen na infekčním pracovišti. Případy v Evropě byly doposud velmi mírné a bylo možné nemocné je léčit v domácím prostředí. Po vyšetření nicméně bude pacient muset jednoznačně zůstat v izolaci několik týdnů až do té doby, než zmizí slizniční a kožní léze. Stejně tak bude třeba sledovat jeho kontakty a případně je umístit do karantény,“ uvedl lékař.
Stovky případů
Podle odborníka bude nyní klíčové, jak bude probíhat přenos nemoci v evropských zemích. „Pacient je infekční zejména, když už se objeví potíže a když už má slizniční či kožní léze. Tam nakažlivost začíná. Je to jistě výrazně výhodnější situace, než kdyby byl člověk infekční třeba den nebo dva před symptomy podobně jako u covidu,“ dodal.
První zemí, která nakaženým nařídila karanténu (na 21 dní), se v pondělí stala Belgie. Den poté se o tom jednalo i v Německu. Na tiskové konferenci vystoupili ministr zdravotnictví Karl Lauterbach, šéf Institutu Roberta Socha Lothar Wieler a prezident Německé lékařské komory Klaus Reinhart. Ten už před jednáním vyslovil doporučení všem Němcům, kteří se nakazí, aby se nejméně na tři týdny izolovali. Po jednání to před novináři potvrdil i ministr Lauterbach.
„Musíte reagovat rychle,“ řekl podle německého časopisu Focus a dodal, že nakažení se musí izolovat nejméně 21 dní. Mezi lidi nesmí také dřív, než jim opadají strupy. Izolovat se podle něj budou muset i lidé, kteří byli s nakaženými v blízkém kontaktu.
Od německých expertů druhým dechem zaznělo uklidnění, že zamezit šíření opičích neštovic, by mělo být snadné. Podle Wielera není nemoc snadno přenosná a podle toho, co o ní víme, se dá říct, že „nejde o začátek pandemie“. K většině přenosů totiž podle odborníku došlo pravděpodobně při sexu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý oznámila, že eviduje 131 potvrzených případů opičích neštovic a 106 podezření na tuto nemoc v 19 zemích, kde se toto onemocnění běžně nevyskytuje. V minulých dnech se nákaza objevila v Rakousku, Portugalsku či Španělsku.
Jaké jsou příznaky
Z dosavadních informací vyplývá, že nemoc trvá až čtyři týdny. Nakažený může mít horečku, zimnici a běžné chřipkové příznaky. Objevují se bolesti kloubů, svalů či zad a zvětšení uzlin. Po několika dnech se na kůži vyskytnou léze – puchýřky či vřídky. Průběhy nemoci popsané v Evropě byly spíše mírné.
„Vyzýváme vás všechny, abyste výskyt opičích neštovic více sledovali a pomohli zjistit, jakým způsobem se šíří a kam (epidemie) směřuje,“ uvedla směrem ke členským státům ředitelka WHO pro globální připravenost na infekční nemoci Sylvie Briandová.
Podle ní zatím není jasné, zda jsou tyto případy zatím jen špičkou ledovce, nebo zda již vrchol epidemie pominul.
Zdravotní úřady tvrdí, že většina známých případů v Evropě se objevila mezi muži, kteří mívají sex s jinými muži, ale vědci upozorňují, že je obtížné určit, zda je šíření poháněno samotným sexem, nebo jen blízkým kontaktem. Nakazit se prý může každý blízkým kontaktem s nemocnou osobou nebo s jejím oblečením či povlečením.
