Hlavní obsah

Projev věnovaný sobě. Zeman podle ohlasů zapomněl na svou servilitu k Rusku

Foto: MAFRA / Petr Topič, Profimedia.cz

Prezident Miloš Zeman podle kritiků upozadil svou roli při budování nadstandardních vztahů s Ruskem.

Projev Miloše Zemana byl proslovem o sobě samém. I přes bilancování kariéry se ale podle kritiků prezident ve světle ruské války dostatečně nevypořádal se svými proruskými názory, jež východní propaganda často využívala.

Článek

Své poslední vánoční poselství sice začal končící prezident Miloš Zeman tím, že odsoudil ruskou agresi na Ukrajině. „Plně podporuji pomoc České republiky bojující Ukrajině. Věřím, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo,“ řekl v úvodu svého proslovu Zeman.

Podle řady osobností českého veřejného života ale od Zemana slyší čeští občané kritiku Ruska příliš pozdě - a hlavně bez sebereflexe vůči vlastním dřívějším silně proruským názorům.

Například Pavel Fischer, senátor a kandidát na prezidenta, v návaznosti na Zemanův projev na sociální síti Twitter napsal: „Miloš Zeman mimo jiné řekl, že ‚se snažil, aby si ČR uchovala suverenitu a nepodlehla jakémukoli vnějšímu tlaku.‘ V tomto smyslu se snažil opravdu málo. Zeman se stal symbolem servility vůči východním mocnostem. Při tom urážel a rozděloval.“

Ve stejném duchu Zemanova slova glosoval i bývalý prezidentský kandidát, podnikatel a textař Michal Horáček. Kromě toho, že Zeman podle něj věnoval tradiční poselství k národu sám sobě, „neomluvil“ se za dřívější proruské smýšlení.

„Zeman projev k národu, tradiční poselství o stavu země, věnoval sám sobě. Ze spoluobčanů zmínil jen ‚zakomplexované, neúspěšné nuly‘. Za nic, dokonce ani za devět let svého lokajského postoje k Rusku, který přispěl k jeho agresi, se slovem neomluvil,“ napsal na sociálních sítích Horáček.

I podle vicepremiéra a předsedy STAN Víta Rakušana se Zeman pokusil relativizovat svou dlouhodobou proruskou ekonomickou a politickou orientaci. „Věřím, že jeho dnešní projev je koncem jedné éry - a začátkem nové, lepší,“ uvedl Rakušan.

Miloš Zeman po celou dobu své kariéry skutečně zastával vstřícnou politiku k Ruské federaci. Zahraniční západní média jej označovala za „proruského prezidenta“, který svými výroky často nahrával východní propagandě.

Například v roce 2018 v kauze novičok. Tehdy Zeman po otravě ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala v britském Salisbury prohlásil, že se novičok, jímž byl Skripal otráven, vyrábí i v Česku. Jeho výroku obratem využila právě ruská propagandistická média.

Podle Danuše Nerudové, prezidentské kandidátky a bývalé rektorky brněnské Mendelovy univerzity, se však Zeman se svou minulostí vypořádal dostatečně.

„Oceňuji, že Miloš Zeman dnes symbolicky dokončil svůj obrat od Ruska směrem k plné podpoře Ukrajiny. Jeho rozloučení ohlašuje blížící se závěr jedné éry. Tu definitivní tečku za ní můžeme udělat v lednových volbách. Věřím, že po nich společně začneme řešit budoucnost nás všech,“ napsala na své sociální sítě Nerudová.

Ani po začátku ruské okupace Ukrajiny ale Zeman například neodvolal z funkce svého poradce Martina Nejedlého, který je znám pro své aktivity v Rusku a kontakty přímo v Kremlu.

Jak již bylo řečeno, Zeman ve větší části dnešního projevu bilancoval svou vlastní politickou kariéru. Premiér Petr Fiala (ODS) zmínil, že vánoční poselství tak bylo do značné míry jeho vlastním ohlédnutím. „Jistě se lišíme v pohledu na řadu věcí, ale beze sporu je například to, že ruská agrese na Ukrajině a její vliv na ceny energií jsou největší výzvou, se kterou se musíme v současné době vypořádat,“ uvedl premiér na twitteru bez dalších podrobností.

Šéfku Sněmovny z koaliční TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou Zemanův projev nepřekvapil. „Ač své vánoční vystoupení nazýval vždy ‚poselstvím‘, ani tentokrát v něm lidem nepopřál. Mluvil většinu času jen o sobě samém,“ uvedla. Věří, že příštího prezidenta budou zajímat spoluobčané mnohem víc. „A že se dočkáme i hlubších myšlenek než jen hanění snah o vypořádaní se s klimatickou změnou,“ uvedla Pekarová s odkazem na Zemanovo vyjádření o „zeleném fanatismu“.

Tomio Okamura (SPD) označil za pochopitelné, že poslední desáté poselství obsahovalo právě bilancování Zemanovy dlouhé politické kariéry. „Co však pro mne pochopitelné není, je skutečnost, že zcela opomněl zmínit totální selhání stávající Fialovy vlády, které vede k bezprecedentnímu zdražování základních životních potřeb a uvrhuje miliony českých spoluobčanů do neřešitelných ekonomických problémů a chudoby,“ uvedl Okamura.

Politici z hnutí ANO oproti tomu Zemanova slova spíše chválili. Například bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček hodnotí projev jako nejvíce nadstranický ze všech Zemanových prezidentských projevů. „Věcně a podle mě správně zrekapituloval tři hlavní problémy a jejich příčiny dneška, aniž by napadal vládu či popichoval opozici. Drobným šťouchancem v závěru připomněl, že je to stále Miloš Zeman, ale byl to celkově i s ohledem na shrnutí jeho politického života smířlivý projev,“ řekl Havlíček.

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) souhlasil se Zemanovým výběrem nejdůležitějších událostí roku i jejich hodnocením. Stejně hodnotí údajný „zelený fanatismus“ a přidal se i ke kritice České národní banky. „V projevu mi na závěr přeci jen chyběla vize, výhled do budoucna a přání, aby se České republice v dalších letech dařilo ještě lépe než doposud,“ dodal.

Prezidentský kandidát Petr Pavel se rozhodl k hodnocení Zemanovu projevu „nepřidávat“. „Lidé už ho slyšeli dost. Mohu ale říci, co dnes od prezidenta neslyšeli, ačkoli to slyšet měli: Naše země i lidé za sebou mají náročný rok a těžké časy nás ještě čekají, ale zvládli jsme už i horší období, takže klid, i tentokrát to zvládneme,“ napsal na twitter Pavel.

Podle předsedy odborářů a dalšího prezidentského kandidáta Josefa Středuly je „čas na změnu“. „Prožil uplynulých 32 let v politice a za tu dobu stihl mnoho lidí potěšit, ale jak už to v politice bývá, více bylo těch, které naštval. Budí emoce a to se od státníků očekává,“ uvedl Středula.

Podle politologa Josefa Mlejnka Zeman nadproporčně zveličil své zásluhy o rozvoj dobrých vztahů s Izraelem a naopak upozadil svou roli při budování nadstandardních vztahů s Ruskou federací a s Čínou. „Čínu mimochodem ve svém projevu vůbec nezmínil,“ uvedl. Zemanova zmínka o „zakomplexovaných nulách“ mezi komentátory či politiky pak podle Mlejnka byla plivancem na rozloučenou a „zemanovským folklorem“, který dnes už asi nikoho neurazí.

Komentátor a politolog Jiří Pehe pak na svém twitterovém profilu napsal: „‚Zakomplexované nuly z řad komentátorů a politiků‘ zapomene Miloš Zeman prý v den, kdy odejde do starobního důchodu. Bude to vzájemné. Teď aby si na něj vzpomněli občas v dobrém i historici. Budou to mít těžké, zejména pokud jde o posledních 20 let.“

Doporučované