Přízrak studené války ožívá. V Brně obnovují obří skalní protiatomový kryt

„Až budete mít čas, mrkněte, jestli jsou rozvody vody funkční,“ žádá náměstek brněnské primátorky Jiří Oliva (ČSSD) správce krytu.

Stojíme ve stísněné tmavé místnosti. Ze zdí pod stropem vystupují černé hlavice starých sprch. Měly posloužit k omývání kontaminovaných lidí, kteří míří do protiatomového krytu. Nad masivními stropy je až dvacet metrů skály. Při pohledu na zdi a zbytky vybavení si člověk připadá, jako by se vrátil v čase o sedmdesát let nazpět.

Na rovinu, je to depresivní místo.

Protiatomový kryt Denis z padesátých let minulého století měl ještě nedávno sloužit jako připomínka studené války – turistům na komentované prohlídky.

Teď je všechno jinak. Události na Ukrajině přiměly vedení města ke kroku, který by si před několika dny představil málokdo. Zastupitelé na startu týdne kývli, že obří bunkr odeberou ze správy turistického informačního centra. Město jej chce obnovit pro původní účel. Při bezprostřední hrozbě bombardování pojme až tři tisíce lidí.

„Doufejme, že nikdy nebude potřeba. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se ještě někdy aktivuje. Ale asi by v tuto chvíli nebylo zodpovědné, abychom měli zamčený kryt pro účely muzea. Kdo by ještě ve čtvrtek tušil, že je někdo schopný ostřelovat jadernou elektrárnu?“ přemítá Oliva nad aktuálními událostmi v ukrajinském Záporoží.

Procházíme labyrintem klenutých, kolmo stavěných chodeb. Tři metry široké štoly měří i s únikovými cestami celkem devět set metrů. Bunkr pod Petrovem je vyhloubený ve skále nedaleko hlavního vlakového nádraží. Vznikl po konci druhé světové války a v padesátých letech už byl plně vybavený.

Energeticky je soběstačný. Má vlastní elektrocentrálu s dieselovým agregátorem, i když teď nefunkčním. „A taky dvě studny. Voda je prý skvělá,“ odkrývá půlkruhový poklop správce René Krampl.

Chvíli nato ve filtrační komoře rozsvěcuje červená světla. Obří starobylé zařízení pro čištění vzduchu se dává do pohybu. Správce ukazuje na potrubí vedoucí k ‚barelům‘. „V několika patrech se do nich dávají filtrační vložky. Tudy pak vzduch proudí do chodeb,“ vysvětluje. Na přilehlých zdech visí řetězy s malými zámky. Podle správce tam bývaly bomby pro vhánění kyslíku do celé soustavy.

Právě novou vzduchotechniku za miliony korun chce Oliva řešit jako první. V úvahu připadá také obnova toalet, sprch či umístění matrací na spaní. „Konkrétnější plány s kolegy v radě co nejdříve prodiskutujeme,“ dodává Oliva.

Jak už dříve řekl znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda, bunkr sloužil ke třem účelům. Jeden je mírový, druhý pohotovostní a třetí hermetizační. Právě precizní možnost utěsnění objektu má lidi uchránit i od atomového výbuchu. Uvnitř by mohli přečkat až čtyři dny.

Prázdné chodby však doteď sloužily jen jako depozitář zbytků středověké Královské kaple, která stávala na Dominikánském náměstí v centru města. Velkými kusy kamene zaskládali jednu z místností.

Denis zdaleka není jediný bunkr ve městě. Pod hradem Špilberk se skrývá podzemní kryt s kódovým značením 10-Z, který byl za minulého režimu přísně utajený. Vznikl za protektorátu, později měl sloužit jako úkryt pro představitele města a kraje. Pojme okolo pěti set lidí. Nadšenci a historici jej v posledních letech obnovili a zpřístupnili turistům. „Do roku 2024 je pronajatý soukromníkům. V případě akutního ohrožení by se i tento kryt pro veřejnost otevřel. Také tam bude potřeba nová vzduchotechnika,“ říká Oliva.

Na webových stránkách turistické atrakce visí citát, nad nímž se čtenář v posledních dnech zarazí: „Ať toto místo už nikdy neslouží tomu, k čemu bylo určeno. A ať se tu hraje dobrej jazz.“

Navzdory tomuto mottu si radní od hasičů v tomto týdnu vyžádali seznam krytů civilní obrany. „Právě oni ze zákona soupis vedou. Chceme mít detailní informace, abychom je minimálně mohli předat městským částem,“ vysvětluje Oliva.

Štoly z válečného období ukrývá Stránská skála, jiný podzemní kryt poblíž ulice Hlinky brněnské vodárny před lety prodaly soukromníkovi. Několik set metrů chodeb také dělnicí vyrazili u Kamenolomu v brněnské Bystrci.

„Evidenci krytů vedeme, nicméně nejsme správci ani majitelé krytů. Nespravujeme je, neuvádíme do provozu,“ říká mluvčí krajských hasičů Jaroslav Mikoška.

Náměstek primátorky zdůrazňuje, že revize krytů nemá lidi strašit. „Bohužel se svět v několika dnech změnil. Co nám před dvěma týdny přišlo nepředstavitelné, je teď realita. Najednou musíme v Evropě uvažovat jinak. Nemyslím si, že bychom kryt v nejbližší době znovu vyřadili pro kulturní účely,“ doplňuje Oliva.