Článek
Německý kancléř Olaf Scholz jednal v Praze minulý týden hlavně o válce na Ukrajině a jejích dopadech na energetiku a peněženky Evropanů. V zákulisí této vysoké návštěvy se ale diskrétně mluvilo i o jedné delikátní záležitosti: koho pozvat, či nepozvat do Prahy na unijní summit začátkem října.
Řeč měla být zejména o účasti tureckého prezidenta Recepa Erdogana.
Do české metropole přijede na předsednický summit sedmadvacítka hlav států a vlád členských zemí EU. To je „standard“, když zasedá Evropská rada. Má se tu ale zároveň ustavit nové evropské společenství, což by VIP účast mohlo zvednout až na čtyřicítku lídrů starého kontinentu. Dlouhodobou a známou snahou Prahy je přivézt osobně i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Je to ukázka, jak vysokou ligu Česko coby předsednická země EU momentálně „kope“. Kvůli vyjednávání účastníků nového fóra se Praha ocitla uprostřed sporu evropských těžkých vah o Turecko. Ankara je důležitý hráč v záležitostech kolem války na Ukrajině, snaží se vystupovat jako prostředník. Zároveň má ale napjaté vztahy s řadou unijních zemí, včetně „otce“ myšlenky nové evropské politické komunity, která se má narodit v Praze – francouzského prezidenta Emanuela Macrona.
Musí být konsenzus
Přestože do pražského summitu podle nyní platného kalendáře zbývá už jen měsíc, program vrcholné schůzky a její „tvar“ stále ještě vzniká.
„Nejdříve vše probereme s ostatními a pak budeme konat. Dělat to jinak by bylo neslušné a netaktické,“ řekl Seznam Zprávám Tomáš Pojar, poradce premiéra Petra Fialy (ODS), který zároveň funguje jako jeho unijní „šerpa“ – tedy předjednává klíčové evropské summity za českou vládu.
K přizvání Turecka v rámci nového fóra se podle diplomatických zdrojů kloní právě česká vláda coby předsednická země EU. Premiér to měl zmínit i na výroční poradě českých velvyslanců v Praze koncem srpna.
Jak si vede premiér Fiala v Bruselu?
Fiala chce na pražském summitu v říjnu ladit koncept „širší Evropy“, nové platformy zemí sbližující se s EU.
„Turecko je ale pro mnohé země EU problém, na tom se to točí a zdržuje,“ uvedl vysoce postavený český diplomatický zdroj, který si však vzhledem k citlivosti debaty a diplomatickým zvyklostem přál zůstat v anonymitě. „Musí být konsenzus celé EU a to je těžké,“ dodal.
S nápadem na novou platformu, která by zintenzivnila komunikaci unijní sedmadvacítky s evropskými státy, které nejsou členy EU, a to zejména v otázkách bezpečnosti, přišel francouzský prezident Macron už na jaře v souvislosti s válkou na Ukrajině a změnami, které přinesla i do EU. Začátkem minulého týdne pak Macron potvrdil, co se dohodlo už před prázdninami v Bruselu – ustavující schůzka této nové skupiny se odehraje v Praze v souvislosti s předsednickým summitem, tedy zasedáním Evropské rady.
„Unii bychom prospěli“
Turecký velvyslanec v Česku Egemen Bagis, který byl před deseti lety Erdoganovým ministrem pro evropské záležitosti, s nelibostí poukazuje na to, že už na setkání ministrů zahraničí EU v Praze v minulém týdnu byly z kandidátských zemí přizvány Ukrajina, Moldavsko a Gruzie. Turecko chybělo – je přitom kandidátskou zemí EU už od roku 1999, jednání ale stojí.
„Všechny kandidátské země EU, nejen Turecko, by měly být pozvané alespoň na některé části evropských summitů, aby se zajistila spolupráce a vytvářely se příležitosti ve jménu společných zájmů, tak jak se dělo v minulosti. Je to můj skromný názor, ale myslím si, že účast Turecka, což je země s největší diplomatickou aktivitou mezi Ukrajinou a Ruskem za účelem dosažení klidu zbraní, by byla přínosem víc pro EU než pro Turecko,“ řekl Sezam Zprávám.
Problémy s vývozem ukrajinského obilí
Válka ochromila na téměř půl roku vývozy obilí z Ukrajiny do celého světa. Zásadní potíže navíc způsobují majitelům lodí sazby některých pojišťoven.
Pozvánka do Prahy na summit do Ankary zatím podle slov velvyslance nedorazila. Zájem o účast nepopírá. „Přirozeně bychom ji zvážili na základě úrovně reprezentace a okolností, pokud bychom ji dostali,“ dodal turecký velvyslanec.
Ankara například v létě společně s OSN zprostředkovala zásadní dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou o vývozu obilí z ukrajinských černomořských přístavů. Zablokované bylo kvůli ruské agresi a zaseknutí dodávek z Ukrajiny ohrožovalo hlavně rozvojové země.
Erdogan v srpnu navštívil Ukrajinu a doslova řekl, že jeho země stojí v konfliktu s Ruskem za Ukrajinou. Sám přitom udržuje styky s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Spory s Macronem
S EU má Turecko komplikované vztahy, které se v posledních letech spíše rozvolňovaly. V roce 2016 sice země sehrála klíčovou roli v řešení uprchlické krize, zejména Evropský parlament se ale stavěl proti sbližování s Tureckem – kritizuje hlavně stav lidských práv v zemi. Tradičně napjaté vztahy má Turecko s Kyprem a Řeckem.
Do sporů se Erdogan dostává i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. A právě i kvůli Ukrajině. Když Macron prvního září promlouval ke svým velvyslancům, hájil svou politiku telefonátů do Kremlu, za kterou bývá kritizován.
„Kdo chce, aby Turecko bylo jedinou světovou mocností, která mluví s Ruskem? Nesmíme se poddat žádné formě moralizování, která by měla za cíl nás oslabit,“ uvedl podle bruselského webu Politico Macron.
Jeho myšlenka širšího fóra, které se má ustanovit v Praze, má podporu i německého kancléře Olafa Scholze. „Budeme v rámci tohoto nového fóra jednou nebo dvakrát do roka jednat o klíčových tématech týkajících se našeho kontinentu v celé šíři – o bezpečnosti, energetice, klimatu a propojenosti,“ uvedl Scholz, jehož citovala agentura AFP.
Právě německý kancléř by mohl být protiváhou francouzského odmítavého postoje k účasti Turecka. Francouzské velvyslanectví v Praze na dotazy Seznam Zpráv ohledně formátu summitu v Praze a postoji k přizvání Turecka nereagovalo.
Pražský summit bude vrcholem českého předsednictví Evropské unii, které běží půl roku – od července do prosince. Během něj Česko významně moderuje debaty uvnitř EU. Tradičně minimálně jedno zasedání Evropské rady, tedy setkání lídrů sedmadvacítky na nejvyšší úrovni, ať už má formální, či neformální charakter, se odehrává vždy v předsednické zemi. V Česku se má konat na Pražském hradě.
Tento plán Fialova vláda zdědila po kabinetu Andreje Babiše. V roce 2009, když Česko mělo historicky první předsednictví, summit proběhl v Kongresovém centru. Pro končícího prezidenta Zemana je evropská superakce jedinečná příležitost „rozloučit se“ s mezinárodní politikou. A to i přesto, že se západními lídry udržoval po většinu svých dvou prezidentských mandátů vztahy minimálně – kvůli své diplomatické orientaci na Východ.
