Článek
O návrhu jmenovat Koudelku ředitelem BIS v úterý informoval mluvčí vlády Václav Smolka. Sněmovní bezpečnostní výbor návrh projedná 3. února, sdělil jeho předseda Pavel Žáček (ODS).
Koudelka je nyní pouze pověřen řízením BIS. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) ho loni po vypršení řádného mandátu ustanovil dočasným šéfem kontrarozvědky, protože řádné jmenování hrozilo střetem s prezidentem. A na hradní přízni byla minulá vláda závislá. I toto ale vzájemné vztahy mezi Strakovou akademií a Hradem ještě před podzimními volbami narušilo. Zeman opakovaně a dokonce i veřejně, což je u šéfů tajných služeb značně nestandardní, tlačil na jeho odvolání.
Všechny současné vládní strany v minulosti Koudelkovo pokračování v čele BIS podporovaly. Po samotném navržení se tedy čeká hladké schválení. Spory o Koudelku se ale i při takovém scénáři zřejmě potáhnou dál.
Šéf BIS jako jediný ředitel české zpravodajské služby nemá generálskou hodnost. Tu formálně „uděluje“ právě prezident na návrh vlády. Babiš Koudelku v minulosti opakovaně navrhoval, ale neuspěl. Podle zjištění Seznam Zpráv o Koudelkovo povýšení bude usilovat i nový kabinet.
Jeho nominaci ostatně zdědí, kvůli pandemii i zdravotní situaci prezidenta Zemana z posledního jmenování nových generálů - u příležitosti státního svátku 28. října - sešlo.
„Naše vláda by pana Koudelka navrhnout rozhodně měla, myslím, že v tomto jsme byli všichni v rámci pětikoalice ve shodě,“ řekla Seznam Zprávám ministryně obrany Jana Černochová.
Nejbližší ceremoniál je plánovaný tradičně na 8. května, tedy výročí konce II. světové války. Vláda o kandidátech rozhoduje zhruba měsíc před tím.
Pro jmenování je i šéf STAN a ministr vnitra Vír Rakušan. „Z mého pohledu by měl být Michal Koudelka řádně jmenován a nevidím žádný argument, který by hovořil proti jeho jmenování generálem. Vláda má důvěru vyslovenou parlamentem, měla by se tedy co nejdříve věnovat i zásadním personálním otázkám,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Vláda chce novou pozici
Na rozdíl od šéfa BIS Koudelky se v současnosti drží mimo zájem politiků jeho přirozený konkurent – šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Ten již své generálské hvězdy má, ještě z dob Babišovy garnitury. A má důvěru i nové ministryně obrany Jany Černochové, se kterou ještě jako s opoziční poslankyní spolupracoval na novele zákona o Vojenském zpravodajství.
„Určitě by měl mít šanci uvést zákon v praxi, takže rozhodně nemám potřebu zde dělat nějakou změnu,“ uvedla ministryně.
Politici pětikoalice ovšem s nejvyšší pravděpodobností do funkčních období šéfů zpravodajství zasáhnou. Ani v západní provenienci, ke které se hlásíme, není běžné, aby jeden člověk zůstával ve vedení zpravodajské organizace desetiletí, jak by tomu nastalo v případě jmenování Michala Koudelky.
V programovém prohlášení vlády se totiž Fialův kabinet hlásí ke zřízení nové pozice národního bezpečnostního poradce, a otevřou se tedy i zákony, které se zpravodajským službám věnují.
„Měl by doporučit, zda neudělat změny z hlediska kratšího mandátu. Do roka bude jasné, jakou cestou zřízení pozice půjdeme, měla by to být pozice pod premiérem a neměla by se týkat jen věcí obrany, ale i vnitřní bezpečnosti, přesahu do zahraničí, ale ne v té vojenské části,“ popsala novou pozici Černochová.
