Článek
Pokud by si někdo neuměl představit, co přesně znamená předsednictví Evropské unii, které Česko tento půlrok drží, následující dva dny budou celkem výmluvnou ilustrací. Ve zkratce řečeno – do Prahy se právě sjíždí celá Evropa, aby se tu řešilo, jak zvládnout těžké časy, které způsobuje ruská agrese na Ukrajině.
Vrcholné diplomatické jednání se odehraje na Pražském hradě. Hostitelem politických špiček starého kontinentu ale bude premiér Petr Fiala (ODS), nikoli prezident Miloš Zeman.
Česká role je organizační a při počtu účastníků hlavně „vyvažovací“. Pro českého premiéra jde nepochybně o hvězdnou hodinu jeho politické kariéry. Ale pěkné, historické fotky nebudou zadarmo. Ukormidlovat loď s tak těžkými váhami na palubě, jako je francouzský prezident Emmanuel Macron, postbrexitová britská premiérka Liz Trussová či turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, nebude snadné. A balancovat se má podle Fialova vyjednavače Tomáše Pojara až do poslední chvíle.
Zároveň je to pro Česko příležitost posílit svou pozici v EU – pokud bude tato předsednická akce úspěšná.
Aspoň ty mobily
Ve čtvrtek budou jednat lídři a lídryně sedmadvaceti členských zemí EU spolu s další sedmnáctkou států starého kontinentu. Bezpečnostní krize v Evropě svede v české metropoli k jednacímu stolu nejen tradiční spojence, ale i země, které mezi sebou mají chladné, nebo naopak až příliš hořlavé vztahy.
„Je to nová možnost, jak více propojovat země, které do EU chtějí vstoupit, i ty, které z ní vystoupily nebo do ní nikdy vstoupit nechtějí, a jak udržovat přinejmenším diskusi o tom, co nás spojuje a co nás rozděluje, abychom se navzájem nepřekvapovali,“ řekl v rozhovoru se Seznam Zprávami Fialův unijní vyjednavač Tomáš Pojar. A dodal, že dobré bude i to, když se politici a političky „jen“ potkají tváří v tvář a vymění si svá mobilní čísla.
V „kuchyni“ vyjednavače. Jak se rodil pražský summit
Velmi očekávané je vystoupení nové britské premiérky Trussové. Ta do Prahy na setkání s Evropou zamíří na svou první zahraniční cestu. Do funkce nastoupila před pár týdny po politickém pádu svého předchůdce Borise Johnsona.
Její přítomnost na akci pod unijní hlavičkou je spojená s celou řadou očekávání. Klíčová otázka zní: může to být nový začátek pobrexitového usmiřování mezi EU a Velkou Británií?
Bruselský deník Politico přinesl úryvky toho, co chce v Praze říct. „Musíme zůstat pevní – aby Ukrajina tuto válku vyhrála a abychom zvládli strategické výzvy, které odhalila,“ má říct podle premiérského úřadu Velké Británie. Zároveň má ale zdůraznit to, že hrozba, kterou představuje ruský prezident Vladimir Putin, byla dlouho podceňovaná. V tom si každopádně bude rozumět spíš s českými hostiteli, zejména s jestřáby, kteří momentálně v Praze vládnou, než unijním mainstreamem.
Ukrajinu na summitu zastoupí premiér Denys Šmyhal. Prezident Volodymyr Zelenskyj zůstává nadále v Kyjevě, který nehodlá opustit, dokud bude země válčit.
Erdogan vs. Macron
Dalším ostře sledovaným hostem je turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara má historicky napjaté vztahy s Řeckem a Kyprem a Erdogan osobně dokonce s otcem celé myšlenky na toto nové Evropské politické společenství Macronem.
Turecko však hraje důležitou roli v rusko-ukrajinském konfliktu. Ankara například v létě společně s OSN zprostředkovala zásadní dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou o vývozu obilí z ukrajinských černomořských přístavů. Byl to ale právě Macron, kdo prohlásil, že se nemá jednání s Putinem nechávat jen na Erdoganovi – čímž hájil své kritizované telefonáty do Kremlu.
Účast Erdogana také otevírá možnost řešit otázku migrace z Afriky a Blízkého východu.
Program tureckého vládce ukazuje další dílek skládanky, která tvoří pražský supersummit. Erdogan se má potkat s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem, tyto dvě země přitom spolu vůbec nemají navázané diplomatické vztahy. Podle zahraničních médií by se mohl potkat i s řeckým premiérem, s nímž si přitom ještě před pár dny vyměňoval přes média silná vyjádření.
Podle již citovaného Pojara se mohou odehrát až desítky dvojstranných setkání mezi přítomnými lídry a lídryněmi.
Turecko nebude jediný „účastník zájezdu“, který má komplikované vztahy s některými dalšími participanty. V jednom sále se spolu potkají třeba také Srbsko a Kosovo. Přestože je Kosovo nezávislou zemí od roku 2008, Bělehrad jej stále považuje za svou součást a jeho samostatnost nikdy neuznalo.
Překvapení pro státníky
Jak se všechny tyto „ingredience“ propojí dohromady? To bude zřejmě napínavé až do poslední chvíle. „Bude se to balancovat do poslední chvíle. Všechny jsem ubezpečil, že to bude mít dobrý balanc. I samotní účastníci se budou muset nechat překvapit, kdo kdy bude mluvit. My žádný seznam řečníků předem vydávat nebudeme,“ řekl také Pojar.
Pro českou vládu nejde přímo o srdcový projekt. Jak už bylo řečeno, s myšlenkou přišel francouzský prezident. A od začátku čelí podezření, že je jeho snahou vytvořit jakési předsálí EU, v němž by se mohly zaseknout země z východní Evropy, které usilují o vstup do Unie. Tah přesunout toto jednání do Prahy je proto chytrý – Češi platí za zastánce rozšiřování EU, rozhodně větší, než je třeba právě Francie, tudíž mohou tyto obavy trochu mírnit. Jaká je ale budoucnost této platformy, je velmi nejisté.
Možná ještě větší překvapení pro evropské lídry a lídryně ale bude zdravice českého prezidenta Miloše Zemana, která je čeká u večeře. Zeman, jak známo, do ruské invaze na Ukrajinu razil proruskou politiku, a to zejména v té nejzranitelnější oblasti, o níž bude právě na summitu řeč – v energetice. Zeman má s většinou lídrů Západu vlažné, až neexistující vztahy. Na summitu se ale může rozloučit ve velkém stylu.
