V Hřensku hrozí eroze a skalní zřícení. Pravčická brána by ale měla vydržet

Ještě v úterý ráno podle hasičů zasáhl lesní požár v Národním parku České Švýcarsko zhruba 30 hektarů. Večer už ředitel hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček v České televizi mluvil o tom, že se zasažené území blíží k 1000 hektarů.

„Pro porovnání: Když v našem národním parku hořelo na Jetřichovicku v roce 2006, shořelo 18 hektarů lesa. Je tedy vidět, jak mimořádně velkého rozsahu oheň tentokrát je,“ popsal pro Seznam Zprávy mluvčí správy NP Tomáš Salov. To ještě odhadoval, že je zasaženo 300 hektarů, tedy tři kilometry čtvereční.

Otázka, která teď zaznívá, je, co přijde v nadcházejících týdnech, měsících a letech. Jak dlouho potrvá obnova.

„Bude nutné národní park zevrubně po uhašení požáru projít. Když zmizí porost, který drží svah pohromadě, může se někde začít sypat písek nebo dojít k vypadávání menších skalních bloků,“ poukázal geolog NP Jakub Šafránek na fakt, že požár v kombinaci s vodou používanou při hašení může snižovat stabilitu terénu a způsobovat skalní zřícení.

Skály lemují celou obec Hřensko. Právě kvůli nim vznikl systém bariér, které slouží k ochraně před skalními zříceními. „Po uhašení požáru musíme udělat důkladnou kontrolu všech konstrukčních prvků i vybraných masivů,“ pokračoval Šafránek.

Nedaleko zasažené oblasti se nachází také evropský unikát mezi přírodními památkami a symbol Českého Švýcarska – Pravčická brána.

Podle geologa by ale nemělo hrozit její zničení. „V její bezprostřední blízkosti jsme v minulých letech prokáceli dřeviny, protože i kořeny mohou způsobovat její nestabilitu. Takže přímo u brány nemá co hořet,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv.

„Mohlo by se stát, že třeba upadne nějaký menší skalní blok nebo že se bude pískovec víc drolit. Ale požár by neměl způsobit kolaps celé brány,“ vzkázal.

Národní park zatím není uzavřený v celé své rozloze, turisté tak mohou bez omezení navštívit Jetřichovicko, Krásnolipsko nebo třeba Českokamenicko.

„I oblast Hřensko se otevře návštěvníkům hned, jak to půjde. Nemáme důvod nechávat cesty zbytečně zavřené,“ přislíbil mluvčí parku Salov.

„Budeme muset nejdřív zhodnotit, jestli nedošlo třeba k destabilizaci skalních svahů v soutěskách, a potom rozhodnout, jaká opatření udělat. Tak, aby lidé nebyli vystaveni žádnému riziku. Od toho se bude odvíjet, kdy budeme moct veřejnost na cesty pustit.“

Jak již bylo zmíněno, Národní park České Švýcarsko zažil poslední větší požár v roce 2006 na Jetřichovicku. Ten ostatně může být příkladem, kolik času je potřeba k tomu, aby se les z řádění živlu vzpamatoval.

„Plocha tam byla ponechána bez nějakého dalšího zalesňování a během 10 let se tam už objevil viditelný mladý porost převážně pionýrských dřevin – břízy, borovice, jeřáby. Příroda má samoobnovný potenciál,“ řekl Salov.

Les se musel vypořádat i s kůrovcovou kalamitou, která ho postihla v roce 2018. „Byla tady konečně spousta malých stromků různých velikostí a druhů. Teď to celé lehlo popelem a příroda bude s obnovou lesa muset začít od nuly,“ posteskl si.

Jan Krejza z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR řekl, že při obnově lesů bude třeba dbát na skladbu dřevin snášejících teplá a suchá období.

Na území se striktní ochranou přírody se podle něj bude muset při obnově nejspíše zvolit takzvaný sukcesní vývoj. „Což znamená, že hned po skončení požáru, po vychladnutí ploch, tam začnou nalétávat pionýrské dřeviny, jako je třeba bříza, osika, které jsou schopny tu plochu relativně rychle osídlit,“ popsal vědec agentuře ČTK.

Jako pionýrské bývají označovány druhy, které osidlují nově vzniklé nebo poničené lokality.

„Pak se les začne přetvářet až na dřevinnou skladbu, která je to finální stadium. Což by v důsledku klimatické změny měly být smíšené porosty, porosty s převahou listnatých dřevin,“ dodal s tím, že by mělo jít o druhy schopné snášet období sucha, která budou stále častější. I on poznamenal, že obnova lesa trvá zhruba deset let.

Kdy přesně se do zasaženích míst budou moct vrátit lidé, není zatím jasné. V nejistotě zůstávají především místní, kteří se museli přesunout do bezpečí.

Byla mezi nimi také Karla Jiráková, správkyně penzionu Sokolí hnízdo nedaleko Pravčické brány.

„Čekáme na to, až nám někdo pošle třeba fotku nebo letecký záběr domu. Poslední zprávu máme ze včerejška zhruba okolo osmé večer o tom, že budova ještě stála, ale potom už nic nevíme,“ uvedla v úterý odpoledne.

Nic podobného prý nikdy předtím nezažila. „Na záběry z Hřenska se nedívám, to prostě nejde. Pracuju tam třiadvacet let, byl to pro mě šok. Včera jsme vyváděli asi 24 turistů. Když jsem uviděla plameny, řekla jsem, že musíme pryč. Ze Sokolího hnízda jsme běželi na Mezní louku. To byla jediná cesta, kudy se dalo jít. To je šest kilometrů,“ popsala evakuaci.

Příčiny požáru zatím nejsou známy, podle Tomáše Salova je ale už teď jasné, že za nimi stojí člověk.

„Jsme celkem přesvědčení o tom, že můžeme vyloučit přirozené příčiny vzniku požáru, protože v Českém Švýcarsku známe jedinou přirozenou příčinu vzniku požáru, a to je úder blesku. A pokud víme, že v posledních dvou týdnech tady nebyla žádná bouřka, můžeme si být prakticky jistí, že máme co do činění s lidmi,“ řekl.

„Nevíme, jak se to stalo – jestli to nějaký odhozený nedopalek, nebo jestli si někdo udělal ohýnek v lese. Ale ten lidský faktor považujeme za celkem jednoznačný,“ dodal Salov.

Někteří starostové z okolních obcí nicméně uvedli, že se rychlejšímu šíření plamenů dalo zabránit. Podle nich správa parku ponechala v lesích suché kůrovcové dřevo.

Policisté požár šetří pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti. „Spekulovat o důvodech, proč začalo hořet, by zatím bylo předčasné,“ upozornil mluvčí krajských policistů Dan Vítek.