Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Situace je nadmíru výtečná,“ říkal v roce 2002 tehdejší pražský primátor Igor Němec v nyní již ikonickém televizním rozhovoru, zatímco v záběrech za ním plavala utržená chata ze Slap. Němec pro Seznam Zprávy nyní vzpomíná, jakým způsobem během povodní o prázdninách v roce 2002 jeho tým pracoval.
„Zrovna se dívám na televizi a vidím, že zasedají ústřední krizové komise, což je skvělé. Tehdy vláda vlastně nekonala vůbec nic,“ říká Němec. Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) byla při povodních v roce 2002 ještě v plenkách. Pracovat začala teprve od července, povodně do Česka přišly v srpnu.
Jak je Praha připravená na povodně?
Výstavba protipovodňových bariér, uzavřené náplavky a vrata na Čertovce nebo zastavená plavba na Vltavě. K těmto opatřením kvůli hrozící velké vodě zatím přistoupila česká metropole. O dalších opatřeních bude vedení města rozhodovat podle růstu průtoku Vltavy. Pravidelně se bude scházet protipovodňová komise.
„Můj jediný kontakt s vládou byl ten, kdy mi vynadal ministr vnitra (Stanislav Gross, pozn. red.), proč evakuuju Karlín, když k tomu není důvod,“ přibližuje Němec. Fungovat měla například Ústřední povodňová komise. Její předseda a ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) ale podle Němce ani nevěděl, že je jejím členem.
Praha je nyní podle všeho připravena lépe.
Hlavně ať se neprovalí stěna
„Tehdy jsme to prostě dělali úplně bez vlády. Navíc se nám v jednu chvíli začaly vybíjet mobily, nebylo je kde dobít, byl to chaos,“ zmiňuje Němec a dodává, že vidí velkou výhodu dnešního vedení města v lepší připravenosti. „Všechno je teď sešněrované předpisy, kterými se lze v krizi řídit. My museli hodně improvizovat,“ vysvětluje bývalý primátor.
Jako alfu a omegu zmiňuje Němec mobilní protipovodňovou ochranu, do které Praha investovala čtyři miliardy korun. Vybudováno bylo asi 20 kilometrů zábran, vrata uzavírající Čertovku a na Rokytce v Libni vznikla čerpací stanice a protipovodňové uzávěry. Město také revitalizuje potoky a říčky a narovnané toky vrací do původních koryt.
„Kdyby se stalo, že u některé z protipovodňových stěn chyběl kus, nebo kdyby se nějaká provalila, byla by to katastrofa,“ varuje Němec.
Signifikantní bylo podle bývalého primátora především zaplavené metro. Lidé také prožívali příběhy zvířat z pražské zoo. Legendou se stal příběh lachtana Gastona, který doplaval po Vltavě a Labi až do Německa, kde byl chycen a následně vyčerpáním uhynul.
„My jsme nic z toho bohužel zachránit nemohli. Tam, kde je nyní stanice metra Nádraží Holešovice, byla obrovská díra. Museli jsme evakuovat Karlín, což bylo asi 80 tisíc lidí,“ vzpomíná primátor. Nevýhodu pro současné vedení magistrátu vidí v načasování velké vody. Tehdy totiž přišla o prázdninách, kdy řada lidí byla pryč.
Zatím to zvládají super, říká exprimátorka
Povodeň v Praze zažil také další bývalý primátor Tomáš Hudeček (TOP 09), který v roce 2013 střídal v čele města odstupujícího Bohuslava Svobodu (ODS). V době povodní nicméně metropole neměla ani primátora, ani ředitele odboru bezpečnosti a krizového řízení. Deště tehdy rozvodnily nejen Vltavu, ale i menší pražské toky jako Botič, který zaplavil Hostivař a Záběhlice, nebo Rokytku či Šárecký potok.
„Na rozdíl od povodně 1997, 2002 a 2013 plus některé další v severních Čechách byly odlišné od této, neboť tyto nebyly očekávané,“ sdělil Seznam Zprávám Hudeček.
Předpovědi počasí tehdy podle Hudečka nenaznačovaly, že by měl být překročen i jen první stupeň povodňové aktivity. Během prvních okamžiků krizové situace také nezafungovalo relativně velké množství bezpečnostních systémů města.
„Do řešení povodně zasahovala nevhodně, a také mediálně, odvolaná politická reprezentace města, včetně některých starostů městských částí,“ přibližuje Hudeček a vzpomíná, že protipovodňové zábrany byly v bezprecedentním rozsahu instalovány poprvé za dobu své existence – a to během 40 hodin.
Kroky současného vedení města chválí i exprimátorka Adriana Krnáčová (ANO), která vedla Prahu po Hudečkovi mezi lety 2014 a 2018. „Preventivně výborně. Za mě to zatím zvládají super,“ sděluje Krnáčová.
Bém: Modleme se
Praha se podle bývalé primátorky od posledních povodní výrazně posunula. „Myslím, že se všichni za ta léta poučili, jsme připraveni mimo jiné informačně,“ míní Krnáčová. Během povodní je podle ní důležité, jaký stupeň pohotovosti město vyhlásí a proč.
„Když máte jedničku, nic moc se zatím neděje. Momentálně se vedení Prahy rozhodlo protipovodňové zábrany stavět, což je v pořádku. Odpouštěly se všechny přehrady, které se mohly, věřím, že Praha nebude tolik ohrožená,“ dodává Krnáčová.
Praha a protipovodňová opatření
Povodeň před 20 lety napáchala v Praze škodu asi 27 miliard korun a evakuováno muselo být na 50 tisíc obyvatel. Protipovodňová opatření města nyní tvoří například zemní valy, pevné betonové stěny a hliníkové mobilní hrazení. Celková délka ochrany je 19,26 kilometru. Z toho mobilní hrazení tvoří 6,8 kilometru a jeho výška je od 0,2 do 6,27 metru. Pod všemi zábranami jsou vybudovány stěny, které vedou až do nepropustného podloží, což je v některých místech až 12 metrů hluboko.
V to věří i další bývalý primátor Pavel Bém (ODS). „Mohu-li soudit, tak situaci vnímám zcela odlišně než před 22 lety. Vidím a slyším mimořádné pokrytí v médiích, zodpovědné přípravy a informace z Ústředního krizového štábu, ale i z magistrátu a jednotlivých krajů,“ hodnotí Bém.
Situaci podle něj půjde hodnotit a analyzovat až s odstupem minimálně několika dní. „Nakonec rozhodne kvalita organizace povodňových komisi v okamžicích reálného života na zaplavených územích, takže si počkejme, přípravme a také modleme,“ vzkazuje bývalý primátor.