Článek
Zatím dostanete peníze „primárně“ za listopad. Oznámilo ministerstvo školství v pátek všem ředitelům. Kvůli vetu, které dal prezident Miloš Zeman novele státního rozpočtu, nemá zatím úřad prostředky na platy do konce roku.
Od září přibyli v některých školách žáci, a tedy i pedagogové, peníze musely školy dát také za vzdělávání ukrajinských dětí a o 10 procent rovněž vzrostly platy nepedagogickým pracovníkům. Na žádný z těchto nových výdajů ale ředitelé zatím peníze nedostali, a tak je vykrývají z odměn.
„Ministerstvo vědělo, že na některých školách to může být průšvih, a tak už v pondělí informovalo nás kraje, že vyškráblo nějaké peníze, které odesílá. Zářijové navýšení platů nepedagogů by mělo být pokryté,“ počítá radní pro školství Středočeského kraje Milan Vácha (STAN).
Všichni učitelé se ale patrně nemohou těšit na odměny, které ředitelé kvůli napjatým rozpočtům většinou ponechávají na předvánoční termín. Prostředky školám jdou jednou za dva měsíce, tentokrát ale ministerstvo dopošle zbývají částku do konce roku až později, jakmile Sněmovna přehlasuje veto prezidenta.
Dopis, který obdrželi všichni ředitelé od ministerstva školství.
„Učitelé dostávají odměny většinou k listopadové výplatě, aby je měli ještě před Vánoci. To se nejspíš kvůli prezidentovu vetu letos nestihne a dostanou je až k prosincové výplatě, to znamená v lednu,“ dodává Vácha.
Nehledě na to, že letos za práci navíc pedagogové i nepedagogové často nemusí ani odměny dostat.
„Byli jsme nedůvěřiví, takže jsme šetřili. Dokážeme proto pokrýt dobu, než dostaneme peníze na navýšené tarify. Ale zase nemůžu nikoho motivovat, že dostane za práci navíc odměnu, protože mu ji nemůžu slíbit, když sama nevím, jestli peníze budu mít,“ vadí ředitelce ostravské ZŠ Komenského Renátě Fialové.
Ředitelům totiž nezbývalo nic jiného než použít peníze určené na jejich platy na doplacení nemocenské, protože ministerstvo letos sebralo z ostatních neinvestičních výdajů škol miliardu. Ta kromě náhrady za prvních 14 dní nemoci pokrývá třeba také nákup učebnic.
Podle vyjádření ministerstva školství ale nehrozí, že by zbývaly peníze jen na listopad a že by tak školy neměly na odměny.
„Tato informace je zavádějící a nepřesná. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze uvedlo, že oproti standardnímu postupu, kdy se na konci listopadu poskytují krajským úřadům (nikoliv tedy ředitelům) prostředky na měsíc listopad a prosinec, tuto platbu rozdělí na dvě, přičemž platba na měsíc listopad bude vyšší, než by odpovídalo ekvivalentu 1/12. Tzn. určitě nehrozí situace, že by ředitelé z tohoto důvodu neměli žádné prostředky na výplatu mimořádných odměn,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Ani minimální mzda
K tomu se ale ředitelé musí vyrovnávat také s dlouhodobě neřešeným a souvisejícím problémem. I přes nárůst o desetinu jsou tabulkové platy některých uklízeček, kuchařek nebo školníků pod zaručenou, nebo dokonce minimální mzdou.
„Platy nepedagogů jsou tristně nízké. Vezměte si, že kuchařky nedosáhnou na minimální mzdu do čtyř let praxe. Stát sice stanovil zaručenou mzdu, která je vyšší než minimální, ale třeba pomocná síla v kuchyni na ni nedosáhne do 12 let, stejně tak školník,“ dodává Fialová.
Minusové hodnoty ukazují platy pod minimální nebo zaručenou mzdou, plusové nad touto hranicí.
Ředitelé sice mají možnost dát i začínajícím nejhůře placeným zaměstnancům peníze, jako kdyby měli třicetileté zkušenosti, to ale po většinu roku u všech nestačilo. Celá první platová třída, kde jsou například uklízečky nebo vrátní, byla až do září pod hranicí minimální mzdy.
„Pokud ředitelé zaměstnávají lidi s nižší než zaručenou, potažmo minimální mzdou, tak jim peníze musí doplácet ze společného balíku na odměny pro všechny. Ve školách je tak sice více práce s větším počtem žáků nebo Ukrajinců, ale odměny budou nižší,“ říká předseda školských odborů František Dobšík.
Ministerstvu školství ale stejně jako odborům vadí, že tabulkové platy nepřesahují ani minimální zákonnou hranici.
„Je dlouholetým požadavkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vůči Ministerstvu práce a sociálních věcí (jako gestoru příslušného nařízení vlády), aby platové tarify nebyly nižší než minimální/zaručená mzda,“ dodává mluvčí ministerstva školství.
Ministerstvo práce sice o navýšení tarifů jedná. Problém se totiž netýká rozhodně jen škol, ale celého státního sektoru. V rozpočtu na takový krok ovšem chybí peníze.
„Všichni vnímají problém platů, které nedosahují minimální mzdy. Panuje tak shoda, že by první platový stupeň první tarifní třídy měl začínat minimální mzdou, a od toho by se pak odvíjel zbytek platů, jenže na to nejsou prostředky,“ dodává šéf školských odborů Dobšík, který se jednání i o tomto tématu účastní. Logicky by se totiž musely navyšovat platy plošně.
Školy může malinko utěšit jen fakt, že jiné státní instituce jsou na tom ještě hůře. Na úřadech sice také vzrostly platy o 10 procent, na rozdíl od škol toto navýšení vláda schválila, ale nepošle jim na něj peníze, a to ani zpětně. Úředníci tak přichází třeba o odměny.
