Místa v Česku, kde se nachází poválečná munice. Zbývá jí ještě hodně

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nález britské letecké pumy z druhé světové války na více než týden ochromil okolí litvínovské chemičky. Pyrotechnici ji po několikadenních přípravách odpálili v pátek krátce po poledni. Zásah se obešel bez výraznějších škod.

Podle odborníků je ale pravděpodobné, že se v areálu může nacházet i další nevybuchlá munice. „V průběhu válečných náletů zůstalo v zemi asi tři tisíce nevybuchlých bomb pod chemičkou a okolo chemičky. Ale dobrá zpráva je, že od roku 1945 se jich už asi 160 vykopalo,“ řekl Seznam Zprávám už minulý týden bývalý pyrotechnik Jiří Chládek.

Velké množství nezneškodněné munice z druhé světové války se ale nachází na celém českém území. Experti se shodují na tom, že vyčíslit množství nevybuchlého materiálu nelze. Policisté uvádí, že každý rok vyjedou průměrně k 1500 případům nalezení zbrojního materiálu.

Okolí rafinerií, továren nebo zbrojovek. Právě v těchto místech se nachází nejvíce leteckých pum z druhé světové války. Vysvětlení je podle historika a ředitele Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím Jana Zdiarského jednoduché. „Munice se nejhojněji nachází v místech, kde docházelo k intenzivním bojům a bombardování, nebo tam, kde se vyráběla,“ říká.

Konkrétněji zmiňuje severní Moravu a okolí Ostravy, Kralupy nad Vltavou, Pardubice, okolí Roudnice nad Labem, Kolín a okolí plzeňské škodovky nebo právě Záluží u Litvínova. Poslední dvě zmiňovaná místa byla za války vůbec nejčastějším cílem náletů na československém území.

Množství doposud nenalezeného zbrojního materiálu podle Zdiarského ale nelze odhadnout. „Byla by k tomu zapotřebí podrobná práce s dobovými archivy, z nichž se většina nedochovala. Většina munice byla likvidována hned po náletu,“ říká.

Ředitel historicko-dokumentačního odboru Vojenského historického ústavu Jiří Rajlich k tomu dodává, že je ověřeno, že zhruba každá desátá shozená bomba selhala. „Což je případ před pár dny nalezené brněnské pumy, minulý týden litvínovské a relativně nedávno třeba té na Liberecku,“ doplňuje.

Podívejte se, na která města během druhé světové války dopadaly letecké pumy:

Na území České republiky se pravděpodobně nachází letecké pumy různých rozměrů a typů. Podobný nález jako byl ten u Litvínova ale Zdiarský nepovažuje za příliš pravděpodobný. „Na našem území se jich určitě nachází víc, k jejich nalezení však nejspíš nikdy nedojde,“ uvádí Zdiarský.

Ani policisté se neodvažují odhadovat, kolik nevybuchlé munice se na našem území nachází. Při likvidaci se nejčastěji setkávají s municí střelnou, ručními granáty, imitačními prostředky a nezřídka právě i leteckými pumami v různých variantách. K nálezům dochází podle policie nejčastěji v pohraničních oblastech.

„Celkové množství nalezené a zlikvidované munice na našem území nelze přesně určit. Statistiky došly od války několika změn a bavíme se o řádech milionů kusů,“ říká Ondřej Finek, člen pyrotechnické služby Policie ČR.

I on potvrzuje, že nejčastěji ji policisté nachází v bývalých vojenských prostorech, oblasti Sudet a lokalitách dřívějších muničních skladů. „Právě sklady nepřátelská vojska likvidovala výbuchem, díky čemuž se munice rozletěla do okolí,“ dodává Finek.

S případy nálezu nevybuchlé munice se policejní pyrotechnici setkávají téměř každý den na území celé České republiky. V průměru vyjíždějí ročně k 1500 takovým událostem. Zásah v Litvínově byl ale specifický tím, že pracovali s typem pumy, která měla dlouhodobý chemický časový zapalovač. S ním se setkali vůbec poprvé.

Přesto pyrotechnici využili zkušenosti ze zásahů z minulých let. Před třemi lety likvidovali 250 kilogramů vážící leteckou pumu v obci Sosnová na Bruntálsku, která měla elektrický kondenzátorový zapalovač. Hmotnost výbušné náplně byla 125 kg. I tehdy, stejně jako v případě litvínovské chemičky, využili velkoobjemové vaky s pískem, jen ve výrazně menším množství.

O velkém počtu munice na českém území svědčí i další nálezy z posledních dní. Hned několik jich bylo nahlášeno v pondělí 26. srpna. Největším z nich byl nález stokilové nevybuchlé letecké pumy v Brně. Ve stejný den našel muž leteckou pumu na Ostravsku. O den později byla další puma odkryta při výkopových pracích, tentokrát v Novém Hraběcím na Šluknovsku.

Policisté obecně doporučují, že při nálezu munice je potřeba ihned přerušit veškeré práce v jejím okolí a s předmětem nemanipulovat.

„Lidé si nalezenou munici občas odnesou domů, a vystavují tak riziku nejen sebe, ale i osoby ve svém okolí. Nejčastější chybou při nálezu je podceňování a zlehčování možných následků,“ říká Ondřej Finek. Munice je totiž i po desetiletích v zemi schopná fungovat a v některých případech i zabíjet.

K explozi leteckých pum dochází ve většině případů právě po zásahu člověka. „Pravděpodobnost, že by puma sama od sebe explodovala, je velmi nízká,“ uzavírá historik Zdiarský.