Policie podle komise při střelbě na fakultě nepochybila. ANO s tím nesouhlasí

Poslanci ve čtvrtek po více než roce od střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy projednávali zprávu sněmovní vyšetřovací komise. Se závěry se seznámili také příbuzní obětí, někteří z nich dorazili přímo do Sněmovny. Po dvou hodinách dolní komora projednávání přerušila, kdy se k němu vrátí, nestanovila.

Poslanec Karel Haas (ODS) na úvod shrnul postup komise s tím, že se poslanci snažili jít do hloubky a sesbírat detailní informace. Celý trestní spis ale komise k dispozici neměla.

„Takové oprávnění vyšetřovací komise nemá. Vyžádali jsme si ho, ale stanovisko státního zastupitelství bylo takové, že přístup s ohledem na textaci českého trestního práva nebyl komisi umožněn,“ popsal.

Zdůraznil, že závěry a zjištění jsou také vždy průsečíkem několika důkazů, a poslance následně věcně seznámil s fázemi, kterými se komise zabývala, a také s časovou osou zásahu. Potvrdil například, že spolupráce mezi pražskou a středočeskou policií byla prakticky okamžitá.

Policie podle něj neměla před střelbou na fakultě informace, že by pachatel mohl být nebezpečný pro své okolí.

Sněmovní vyšetřovací komise zároveň neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému pochybení, která by ovlivnila skutkový děj vyšetřované události. Zpráva je dostupná na jejím webu. Komise zároveň vypracovala doporučení pro jednotlivé resorty, na které mají případné změny do budoucna cílit.

Komise vedle shrnutí průběhu a zmapování události vypracovala i několik opatření, která by do budoucna měla například přispět k ochraně měkkých cílů v případě útoků na školy, státní instituce či místa, kde se shromažďuje větší počet osob.

Podle poslance Radka Kotena (SPD) a člena vyšetřovací komise se na opatřeních jednohlasně shodli všichni členové. „Jsou velmi důležitá, shodli jsme se na sto procent,“ řekl.

Poslanci z hnutí ANO nicméně upozorňují, že nesouhlasí se závěrem zprávy, že neshledala v postupu složek integrovaného záchranného systému (IZS) pochybení, která by mohla ovlivnit skutkový děj události. Jiří Mašek a Helena Válková proto vypracovali oponentní zprávu, kterou poslanci dostali rovněž ve čtvrtek. „Nemůžeme hlasovat pro schválení vyšetřovací zprávy, i když s opatřeními souhlasíme,“ sdělil Mašek.

Podobně se vyjádřil i Koten a avizoval, že hnutí SPD tuto skutečnost promítne do hlasování.

Podle Maška by vláda i přes nesouhlas ANO se závěrem vyšetřovací zprávy měla zajistit realizaci doporučení s cílem posílit připravenost státu v podobně nešťastných situacích.

Dalším usnesením z oponentní zprávy je pak podle Maška i nesouhlas s postupem ministra vnitra a policejního prezidenta, „kteří velmi dlouho a opakovaně odmítali připustit jakékoliv nedostatky v operačním a taktickém řízení a v nasazování sil a prostředků Policie ČR“.

Válková s Maškem do usnesení napsali, že ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a policejní prezident Martin Vondrášek o zjištěných nedostatcích neinformovali objektivně příslušný sněmovní výbor ani veřejnost. Válková následně sdělila, že chápe tendenci ministra bezprostředně chválit složky IZS za bezchybný přístup. Poslankyně si nicméně myslí, že měl Rakušan s podobnými výroky čekat.

Ministr vnitra na kritiku reagoval s tím, že nikdy nedeklaroval, že nemohlo dojít k chybám. Podle svých slov v den zásahu pouze ocenil profesionalitu. Zároveň řekl, že ho překvapil postoj poslanců z hnutí ANO, kteří původně s vyzněním zprávy souhlasili, pak si to ale rozmysleli. S jejich výtkami se prý detailněji seznámí, jako ministr ale prý pracuje s oficiální zprávou. „Komise dostála svému účelu,“ dodal.

I poslanec Martin Exner (STAN) poukázal na situaci, kdy poslanci hnutí ANO původně se závěrem souhlasili. „Závěr, že vyšetřovací komise neshledala v postupu IZS pochybení, která by zásadně ovlivnila skutkový děj událostí, předložil písemně poslanec Mašek po dohodě s Helenou Válkovou 2. prosince,“ popsal s tím, že na formulaci se poslanci jednomyslně shodli 3. prosince. Jejich přehodnocení názoru ho tak mrzí.

Haas pak na základě zápisu potvrzuje, že se závěry zprávy souhlasili původně všichni členové komise.

Podle Maška ale původní formulace počítala s tím, že komise neshledala pochybení, „která by měla vliv na události po zahájení střelby“. Zároveň upozornil, že ze závěru vypadlo i slovo „zásadně“, čímž finální formulace působí, jako by nedošlo k žádnému pochybení. A právě s tím mají členové komise z řad hnutí ANO problém.

„Říkat, že s tím souhlasíte, abyste v horizontu několika hodin obrátili o 180 stupňů a začali tam hledat něco, co asi politicky potřebujete, mi přijde nedůstojné,“ reagoval na Válkovou a Maška poslanec Michal Zuna (TOP 09).

Válková poslancům sdělila, že hlavní problém vidí v absenci velitele zásahu, což podle ní vyplývá z vyšetřování. „Souhlasíme s doporučeními a je nám velmi líto, že nemůžeme jako celek pro zprávu zvednout ruku,“ řekla s tím, že proto s kolegou přistoupili ke shrnutí svých výhrad, kterých je více.

Podle vládních poslanců nejsou ale slova Válkové pravdivá. „Tvrzení, že jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému České republiky, ať Policie České republiky, zdravotnická záchranná služba nebo hasičský záchranný sbor, nemají při jednotlivých svých akcích velitele příslušného zásahu, neodpovídá realitě. Vždycky ho tam mají. Paní kolegyně Válková to dobře ví,“ reagoval například poslanec Haas.

Předseda vyšetřovací komise Pavel Kašník (ODS) pak slova Válkové o absenci velitele zásahu okomentoval s tím, že její slova svědčí o nepochopení práce policie.

Hlavním cílem zprávy bylo zmapování průběhu tragické události z 21. prosince 2023, při které student fakulty zabil 14 lidí a dalších 25 utrpělo zranění. Část poslanců totiž nebyla spokojená s tím, že zpráva vnitřní kontroly policejního prezidia – podle které k pochybením ze strany policie nedošlo – byla z většiny začerněná. To následně vyvolalo diskuzi o transparentnosti zásahu a jeho šetření.

„Připadá mi neskutečné, že členové bezpečnostního výboru třeba v režimu utajení a po podepsání mlčenlivosti nemohou být s takovou zprávou seznámeni. Budí to různé pochybnosti, protože bychom chtěli vědět, na co se kontrola zaměřila, co kontrolovala. To nevíme,“ reagovala v únoru loňského roku tehdejší poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Na návrh poslanců z řad hnutí ANO tedy došlo ke zřízení vyšetřovací komise, což podpořili i vládní poslanci. Její členové schválili závěrečnou zprávu v prosinci, zhruba po půlročním vyšetřování, během kterého vyslechli 29 svědků, především z řad policistů a záchranářů.

Většina poslanců se tak se závěry seznámila až ve čtvrtek. Dlouho očekávaná zpráva, která se zabývala především efektivitou zásahu bezpečnostních složek, pravděpodobně ovlivní diskuzi o budoucím postupu policie v podobných případech.