Lenost bude Česko stát stovky miliard

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rozcvička před tréninkem je důležitá. Mladí sportovci, často ještě rozsedění ze školy, přijdou do útrob sportovního klubu Olymp Praha a jdou na věc. Ruce nahoru a teď co nejvíc dolů, kdo může, ať se chytí za špičky u nohou. Ale ne každému to jde.

„Rozdíly vidím. Například při rozcvičce, která je jinak podobná jako před lety, jsou děti mnohem více zkrácené. Hlavně kluci,“ popisuje trenér atletiky Michal Krčmář.

Letos v létě to bude přesně 50 let, co trénuje atletiku. Za tu dobu mu pod rukama prošlo velké množství mladých lidí, jako svůj hlavní úkol stále vidí naučit je, že pohyb potřebují.

A dnešní mladí dvojnásob, jak říká trenér.

Největší radost mu nedělají ani tak medaile jeho svěřenců, ale spíš když dítě, které trénuje, u sportu zůstane. Nestává se to bohužel tak často jako dřív, což potvrzují také nová data od společnosti MultiSport. Podle nového průzkumu MultiSport Index více než čtvrtina lidí sportuje méně než jednou měsíčně. Více než polovina lidí navíc uvedla, že jejich děti vůbec nesportují.

Důvody jsou různé, obecně ale Čechům na cestě ke zdravému životnímu stylu nejčastěji brání nedostatek vůle a času. Uvedlo to přes osmdesát procent dotazovaných. Přes čtvrtinu jako bariéru označilo zdravotní omezení. Překážkou se však stále častěji stávají také finance. Finanční náročnost v cestě stojí téměř 30 %. Více než desetina Čechů finance dokonce označila za hlavní bariéru. Od roku 2019, tedy doby před pandemií koronaviru, se počet těchto respondentů dokonce zdvojnásobil.

Jak z toho ven? Když zůstaneme u dětí, recept nabízí například Lucas Bell, šéftrenér mládeže fotbalového klubu SK Roztoky. Středočeský klub nouzi o děti nemá - naopak jich chodí víc a víc, momentálně přes 150, což je na devítitisícové město slušný počet.

„Děláme to tak, aby to děti bavilo a chtěly po každém tréninku ještě zůstat na hřišti. Máme dobré vztahy i s rodiči, staráme se o to, aby byly děti v pohodě i ve škole. Stane se, že někdo s fotbalem skončí, jsem ale vždycky rád, když jde aspoň dělat jiný sport. Hlavně, ať nesedí doma,“ přibližuje Bell.

U nejmenších dětí roztočtí nepočítají skóre - nehrají na góly, jen pro radost. Děti stejně pět minut po konci tréninku neví, jak „zápas“ dopadnul, jak říká Bell. Vysvětlit to paradoxně musel spíše rodičům, kteří dětem až moc radili a vyčítali jim chyby. I to se ale podle trenéra povedlo zlepšit, rodiče se musí, stejně jako děti, během tréninků řídit pravidly - například vůbec nesmí blízko k hřišti.

Mimochodem - fotbal je podle průzkumu mezi sportovními kroužky pro děti stále nejpopulárnější, čísla ale postupně klesají. Podle odpovědí rodičů své děti stále častěji přihlašují spíše na tanec, plavání nebo florbal.

Proč trenéři tak často zmiňují, že je pro ně důležité, aby děti zůstaly u sportu, ať je jakýkoliv? Klíčovým faktorem k přístupu ke sportu totiž zůstává prostředí, ve kterém se lidé pohybují. Z průzkumu vyplývá, že pokud člověk nesportuje, většinou sportu neholdují ani jeho nejbližší. V domácnostech nesportovců je pouze ve třetině případů alespoň jeden člen rodiny, který se aktivně věnuje sportu.

„Je proto důležité vytvářet motivující prostředí a podporovat aktivní životní styl nejen u jednotlivců, ale napříč celou společností,“ vysvětluje Stanislav Radocha z agentury NMS Market Research, která průzkum od roku 2019 realizuje.

A právě u nesportovců vidí odborníci největší potíže spojené se zdravím. Česko má totiž velké potíže s obezitou. Nadváhou aktuálně dle dat Státního zdravotního ústavu trpí více než 60 % Čechů, z toho 70 % mužů a asi polovina žen. Přes 40 % dospělé populace v Česku nesportuje. Za sportovce se považuje pouze polovina.

Tři čtvrtiny z ní si na sport najde čas alespoň jednou měsíčně. Více než čtvrtina se však hýbe méně než jednou za měsíc. S nadváhou a obezitou je přitom spojena řada zdravotních rizik, na jejichž léčbu vydává stát každoročně významnou část celkových výdajů na zdravotní péči.

„S přibývajícím počtem Čechů trpících nadváhou či obezitou budou růst také výdaje, které bude muset stát vynaložit na léčbu z nich plynoucí. Už v roce 2030 přesáhnou roční náklady na řešení takových zdravotních komplikací částku, kterou Česko vynaložilo na boj s pandemií koronaviru. Tohle je ale pandemie, za kterou si můžeme sami a které lze předcházet,“ vysvětluje Richard Hindls, bývalý rektor VŠE a člen NERV.

Jen do roku 2021 vydalo Česko na boj s pandemií celkem 308 miliard korun. Dle Hindlsova modelu budou již v roce 2035 odhadované výdaje, přímé i nepřímé, na řešení problémů s nadváhou a obezitou 313 miliard. Částka rovněž odpovídá třetině objemu veškerých sociálních dávek, které stát v současnosti vyplácí ve prospěch českých domácností. Pokud by se do již zmíněného roku 2035 podařilo snížit podíl Čechů s nadváhou o 10 procentních bodů, výdaje na léčbu by klesly o téměř 60 miliard korun.

Obloukem se vraťme k motivaci u dětí, které budou zmíněné výdaje jednou pravděpodobně platit ze svých financí. Fyzická zdatnost dnešní generace dětí je podle dat České školní inspekce horší než kdy dřív a navíc je dál v ohrožení. Otočily se také zažité pravdy, že městské děti nestačí těm vesnickým, protože ty jsou pořád venku na čerstvém vzduchu. V testování tělesné zdatnosti dopadly nejhůře právě děti z malých obcí.

Skoro třem čtvrtinám sportovních klubů zároveň chybí trenéři nebo lidé, kteří by spolky vedli. Jak vyplývá z ankety České unie sportu provedené mezi více než dvěma tisíci sportovních spolků, 73 procentům klubů chybí k rozvoji trenéři dětí a mládeže.

Pomoci zlepšit zdatnost těm, kteří nemají sport „v krvi“, se snaží již několik let program Trenéři ve škole. Děti v rámci projektu v jedné ze dvou hodin tělesné výchovy týdně dostanou možnost vyzkoušet si trénink některého ze sportovních odvětví za účasti kvalifikovaných trenérů. Konkrétně si děti vyzkoušejí například americký fotbal, basketbal, gymnastiku, házenou, florbal, fotbal, tanec nebo judo.

„Proškolení trenéři mládeže různých sportů – čím více sportů v konkrétní lokalitě, tím lépe – vstupují do výuky tělesné výchovy na první stupeň základních škol. Učí společně s učiteli formou tandemové výuky. Společně vedou hodinu, přičemž učitelé musejí mít vždy důstojnou roli a musejí být v hodině maximálně zapojeni,“ popisuje Antonín Barák, expert na metodiku mládežnického sportu a průkopník projektu.

Budou na to ale potřeba peníze. Pro tento rok hospodaří Národní sportovní agentura se 7,9 miliardami korun. Tento úřad rozděluje drtivou většinu dotací, které do sportu jdou. Podle kritiků je ale sport dlouhodobě podfinancovaný. Kdyby se stát řídil schválenou koncepcí rozvoje sportu do roku 2025, muselo by ze státního rozpočtu již letos jít 23 miliard.