Článek
Zveřejňování nepravdivých nebo urážlivých informací v kampaních před republikovými a regionálními volbami nebude přestupkem, za který by hrozila až dvoumilionová sankce. Tento krok Sněmovna schválila v pátek, když z vládního návrhu zákona o volebních kampaních vyškrtla sporné ustanovení. Posuzování tohoto problému bude i nadále záležitostí soudů. Konečné rozhodnutí o novele má přijmout Senát.
Zrušení přestupku prosadila skupina poslanců ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s podporou opozičních ANO a SPD. Občanský demokrat Karel Haas k tomu uvedl, že by posouzení férovosti volebních kampaní nemělo být přeneseno na Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí, který by mohl být podněty zahlcen, ale mělo by zůstat na voličích a soudech. Kritici návrhu se rovněž obávali zneužívání sporného ustanovení.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) spolu s Piráty se zrušením přestupku nesouhlasil kvůli vyššímu tlaku na férovost a poctivost volební kampaně. Podle ministra by úřad mohl udělit pokutu za šíření lží v kampani, aniž by to nutně znamenalo soudní zneplatnění voleb.
Sněmovna odmítla návrhy předsedy ústavně-právního výboru Radka Vondráčka (ANO), který chtěl zákonem zakázat pouze zveřejňování nepravdivých informací, a to ve variantách se sankcí, nebo bez sankce. Poslanci odmítli rovněž návrh Ivety Štefanové (SPD), který měl zrušit celou deklaratorní větu o tom, že „ve volební kampani nesmí být o kandidující volební straně nebo o jejích kandidátech zveřejněna informace nepravdivá nebo urážlivá“.
Zákon má pro příští roky stanovit, že oficiální volební kampaň nezačne okamžikem vyhlášení voleb, ale 150 dnů před uplynutím volebního období. Podle vlády to přinese vyšší míru jistoty pro politické subjekty ve finančním plánování kampaně. Změna je reakcí na rozhodnutí bývalého prezidenta Miloše Zemana vyhlásit minulé sněmovní volby a tím i spustit volební kampaň zhruba devět měsíců před jejich konáním.
Norma má zavést některá pravidla volební kampaně i pro volby do zastupitelstev obcí. Ani nadále se na ně ale nebudou vztahovat pravidla financování a neuplatní se institut registrované třetí osoby.
Sněmovna normu doplnila na návrh poslanců STAN o adaptaci nařízení EU o transparentnosti a cílení politické reklamy. Cílem je čelit zahraničnímu vměšování do voleb a manipulacím s informacemi. Naopak záporně se postavila k požadavku předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka na regulaci sociálních sítí ve volebních kampaních s cílem omezit možnost použití nebo sledování robotických účtů.
Zákon má nabýt účinnosti od počátku příštího roku, na letošní volby do Sněmovny se tedy vztahovat nebude.
Koalice patrně budou dostávat vyšší stálý příspěvek
Koalice politických stran a hnutí by měly získávat vyšší státní příspěvky na činnost podle svého volebního výsledku. Maximální výše ročního příspěvku má odrážet podíl hlasů nutný pro vstup do Poslanecké sněmovny. Úpravu, která má také umožnit stranám přijímat dary patrně jen od lidí s pobytem v ČR nebo firem se sídlem v Česku, nyní dostane k posouzení Senát.
Novela stanoví, že volební subjekt s minimálně tříprocentní voličskou podporou dostane základní příspěvek šest milionů korun. Tento příspěvek bude růst o 200 000 korun za každých dalších 0,1 procenta hlasů až do pěti procent, což je hranice pro vstup do Sněmovny pro samostatně kandidující stranu.
Dvoučlenné koalice by měly nárok na příspěvek až do výše 16 milionů korun, zatímco koalice tří a více stran by mohly inkasovat až 22 milionů korun ročně. Po minulých volbách dostává koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) ročně zhruba po 3,33 milionu korun. Politické strany také budou moci přijímat dary pouze od právnických osob se sídlem v Česku, jejichž skutečnými majiteli jsou Češi nebo občané EU s pobytem v ČR.
Politické strany a hnutí patrně budou moci přijímat dary jen od právnických osob se sídlem v Česku, jejichž skutečnými majiteli jsou Češi či občané jiné unijní země s pobytem v Česku. Obdobné podmínky budou platit také pro dary od jednotlivců.
Novela rovněž reaguje na rozhodnutí Soudního dvora EU, který letos rozhodl, že Česká republika a Polsko porušují unijní právo tím, že omezují možnost cizinců z EU vstupovat do politických stran. Sněmovna otevřela možnost členství v politických stranách pro občany jiných států EU, pokud mají trvalý nebo přechodný pobyt v ČR. Podmínkou však je, že nebudou smět zakládat strany ani být v jejich statutárních orgánech.
