Článek
Bezpečnostní informační služba (BIS) ve své výroční zprávě za rok 2021 uvádí, že odhalila proruského agenta, jenž má „zprostředkované kontakty na některé politiky“.
Ve zprávě, kterou kontrarozvědka dnes zveřejnila, se uvádí, že zmíněný agent je součástí vlivové skupiny, jež disponovala dostatkem financí, díky kterým rozšiřovala okruh proruských novinářů a aktivistů.
BIS ve své zprávě nepíše, z jakého prostředí agent je nebo zda se jedná o Rusa. Ředitel BIS Michal Koudelka na tiskové konferenci nechtěl uvést bližší informace k proruskému agentovi, o němž se ve výroční zprávě píše. Neřekl ani to, zda peníze, kterými měl financovat české aktivisty, pocházely z ciziny.
Podle něj ale nešlo o případ pracovníka ministerstva zahraničí, kterého resort před několika týdny právě kvůli napojení na ruské tajné služby vyhodil.
Skupina podle BIS působila především na české proruské aktivisty a některé novináře. „Zapojeným osobám byly propláceny náklady na přípravu materiálů a v některých případech jim byly zajišťovány výjezdy do zahraničí, kde byla jejich činnost dále koordinována a kontrolována,“ píše se ve výroční zprávě.
Zprostředkovaně měl agent podle BIS kontakty i na některé politiky. Zpráva neuvádí na které.
„Tyto vazby využíval k nastolování proruské politické agendy, koordinaci veřejných vystoupení kontaktovaných politiků a k medializaci narativů, jež jsou v souladu se zahraničněpolitickými zájmy Ruské federace,“ popisuje BIS svá zjištění.
Ruští zpravodajci jsou teď méně nebezpeční
V den vydání výroční zprávy navštívil sídlo kontrarozvědky premiér Petr Fiala. „Chtěl jsem tím vyjádřit zájem naší vlády o BIS. Jsme si vědomi tohoto typu činnosti. Chtěl jsem taky poděkovat lidem, kteří takto pracují pro český stát,“ uvedl.
Koudelka pak připomněl, že to je po mnoha letech, kdy takto vysoce postavený člověk jeho službu navštívil. „Před 24 lety to byl pan prezident Havel a dnes to je premiér Fiala,“ řekl Koudelka, jenž také po dlouhých letech vystoupil před novináře.
Premiér i ředitel BIS vzpomněli především loňskou kauzu Vrbětice. Tedy odhalení, že za výbuchy muničních skladů stáli agenti GRU, a následné vyhoštění ruských diplomatů z Česka. Podle Koudelky to významně změnilo bezpečnostní situaci.
„Ruská zpravodajská činnost a ruské působení z tradičních pozic jsou teď na velmi nízké úrovni. Tím pádem nejsou tak nebezpečné pro bezpečnost České republiky,“ uvedl Koudelka.
Co se ještě píše ve výroční zprávě BIS za rok 2021
Čína - představuje podle kontrarozvědky rostoucí komplexní zpravodajskou hrozbu. Její agenti tradičně působí pod diplomatickým či novinářským krytím. Loni jejich zájem směřoval především k parlamentním volbám: „Poté, co volební výsledky přinesly ztrátu některých dlouhodobě budovaných kontaktů, následovala ze strany Číny intenzivní práce na tzv. damage control, včetně hledání nových partnerů na české politické scéně.“
Kybernetické útoky - aktivity zejména ruských a čínských státních nebo státem podporovaných kyberšpionážních aktérů. BIS ve výroční zprávě píše například o tom, že zachytila „několik prvků infrastruktury zahraničních kyberšpionážních skupin.“ Ty měly sloužit k šíření špionážního malware, exfiltraci dokumentů kompromitovaných obětí nebo k ovládání dalších částí infrastruktury útočníků v jiných státech.
Dezinformace - dezinformační kampaně se snažily ovlivnit volby do Sněmovny, ale jejich dopad byl podle BIS marginální. Dezinformační scéna byla v roce 2021 propojená, ale decentralizovaná. Cílila „na osoby ve zhoršené životní situaci a na nespokojené frustrované jedince.“ Hlavní motivací dezinformátorů byl finanční prospěch. Kontrarozvědka upozorňuje na netransparentní organizační strukturu těchto platforem, netransparentní financování a na častou snahu zakrýt vlastníky či anonymizovat autory.
Ekonomické zájmy státu - BIS upozorňuje na „dlouhodobý negativní jev“ a to snahu ovlivňovat regulované sektory ekonomiky. Podniky, které podléhají státním regulacím, se podle zjištění BIS snaží ve svůj prospěch ovlivňovat legislativní návrhy, které se regulací týkají. Tyto aktivity loni podle kontrarozvědky „zintenzivněly“. Rizikové je to podle BIS především v oblasti energetiky, kde „v důsledku ruské invaze na Ukrajinu bude pravděpodobně docházet k přenastavení fungování celého sektoru a vytváření nových podmínek na mnoho let dopředu.“
Extremismus a radikalizace - v souvislosti islamistickým terorismem ubylo v Česku radikálních projevů. Podle BIS se tak stalo po porážce Islámského státu. „Počet osob vykazujících známky islamistické radikalizace byl v roce 2021 v jednotkách.“ Hlavním tématem extremistické scény byl negativní postoj k boji proti covidu-19. Riziko BIS spatřuje v seberadikalizaci „některých psychicky labilnějších jedinců“, kteří jsou olvivněni informacemi zástupců extremistické, populistické či konspirační scény.
