Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Odborníci i politici chtějí pokročit v definici pojmu znásilnění v české legislativě. Zatímco ta současná pracuje s pojmem nedobrovolnosti, nová by měla být založena na absenci souhlasu.
Členové sněmovního Podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí by se kvůli tomu měli příští týden sejít s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS).
„Věřím, že se v tomto tématu nějakým způsobem posuneme a řekneme si, zda půjdeme cestou vládního, nebo poslaneckého návrhu,“ říká předsedkyně podvýboru, poslankyně Taťána Malá (ANO).
Zákonodárci na změně spolupracují s neziskovou organizací Konsent, která se věnuje problematice a prevenci sexuálního násilí. Kampaň za nápravu definice znásilnění organizace spustila před dvěma lety spolu s lidskoprávní organizací Amnesty International.
„Současná definice má jako definiční znak nedobrovolnost, což se dokazuje prostřednictvím donucení nebo zneužití bezbrannosti. Ale 70 procent obětí znásilnění zamrzne, což je běžná reakce na stresovou situaci, a proto je pachatel nemusí k ničemu donutit,“ vysvětluje ředitelka Konsentu Johana Nejedlová.
Tyto případy pak podle ní současná definice v českém právním řádu nepokrývá. „Vede to k tomu, že velká část obětí to nejde nahlásit na policii, a drtivá část znásilnění tak zůstává nepotrestaná,“ upozorňuje.
Rozhovor s poslankyní o domácím a sexuálním násilí
Podvýbor pro problematiku domácího a sexuálního násilí vznikl v Poslanecké sněmovně teprve v tomto období právě s cílem jasně pojmenovat domácí násilí či znásilnění. Více o tom v rozhovoru pro Seznam Zprávy mluvila jeho členka a spoluzakladatelka iniciativy Pod svícnem Barbora Urbanová (STAN).
Znásilnění nahlásí zlomek obětí
V Evropě podle Nejedlové k redefinici přistoupilo už 14 států. „Ukázalo se, že třeba v Dánsku díky tomu došlo k nárůstu nahlášení znásilnění o 50 procent, ale zároveň došlo i k nárůstu odsouzených o 40 procent,“ upozorňuje.
Konsent proto jako podporu změny české legislativy provedl spolu s agenturou NMS Research veřejný průzkum týkající se porozumění definice souhlasu v sexuální oblasti.
Ten zjistil, že podle více než dvou třetin žen by měl být sex bez souhlasu trestný. „Zároveň jsme se snažili zjistit, co si lidé představují pod souhlasem,“ říká Nejedlová.
„Když se dnes píše o této definici, často se dočtete, že lidé zmiňují často něco o podepisování lejster, souhlasech u notáře nebo aplikacích na souhlas. My jsme ale zjistili, že jenom dvě procenta lidí si myslí, že k souhlasu je potřeba podepsat nějaký papír. Naopak 76 procent lidí se nad souhlasem zamýšlí jako nad podstatnou součástí sexuální aktivity a chápou, že může být verbální i neverbální. Myslím, že lidé tomu rozumí, a doufám, že političky a politici brzy přejdou od slov k činům a ukážou, že oběti znásilnění tady mají oporu,“ pokračuje.
Konsent plánuje jako podpůrnou akci pochod, který se uskuteční 3. května. Na jeho konci politikům předají petici.
„Myslím, že změna definice znásilnění pomůže v tom, že bude nahlašováno více znásilnění, které, jak je obecně známo, má u nás obrovskou latenci. Podle statistik ho nahlašuje pouze 5 až 10 procent obětí. To považuji za naprosto alarmující číslo,“ podotýká k tomu šéfka podvýboru Malá.
Zákon o domácím násilí
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) by měla do konce června projednat návrh zákona, který redefinuje pojem domácího násilí, tak aby se co nejdříve dostal k projednání v Poslanecké sněmovně a nová pravidla by mohla začít platit už od ledna příštího roku. Návrh vznikl ve spolupráci s vládní zmocněnkyní pro lidská práva.
„Je to zákon, který tady chyběl, protože pojem domácí násilí se vyskytuje zhruba v osmi právních předpisech, ale nikde není jasně daná jeho definice,“ vysvětluje Taťána Malá.
Případy domácího násilí
„Uvařila jsem oběd. Manželovi se zdály knedlíky studené. Rozmlátil mi hlavu o umyvadlo a znásilnil mě. Katka, 35 let, manželka.“ I takhle drsné příběhy z českých domácností představuje letos vzniklá iniciativa Pod svícnem, která bojuje za práva obětí domácího násilí. Snadnější postihování takových případů by měla přinést novela, na které vláda už delší dobu pracuje.
Podle poslankyně a členky podvýboru Barbory Urbanové (STAN) daný návrh, který ještě není veřejný, definuje jasně domácí násilí do občanského zákoníku, na nějž se pak následně budou v této problematice odkazovat všechny další související zákony, které budou problematiku spjatou s domácím násilím řešit.
„Budou to dva odstavce, které jasně popíšou jednání, tedy dlouhodobé zasahování do něčí integrity, od fyzického přes psychické, sexuální až třeba po ekonomické. Druhý odstavec pak popíše, kdo se domácího násilí dopouští. Bude to rozšířeno třeba i na bývalé partnery,“ přibližuje Urbanová.
Součástí předložené legislativy by podle ní mělo být i rozšíření doby, po kterou je násilník vykázán z domu, z 10 na 14 dnů. „U držitelů zbraní se zavede povinné odebrání zbraně, aby nedošlo k tomu, že po tu dobu přijde domů a manželku zastřelí. Nyní to není povinné, byť k tomu v nějakých případech už dochází,“ dodává.
U rozvodů manželství, kde docházelo k domácímu násilí, by se pak měla zrušit povinná mediace.
