Článek
Poté, co Ústavní soud rozhodl, že by se soudcům měly zvýšit platy, se vládní politici opět pustili do debat o navýšení i u ústavních činitelů. Nárůst u politiků považuje mnoho vládních představitelů za racionální rozhodnutí. Například ministr dopravy Martin Kupka (ODS) argumentuje tím, že politici musejí „dýchat se společností“.
Platy soudců a ústavních činitelů jsou do jisté míry navázané na sebe. V obou případech se totiž odvíjí od takzvaného platového základu, který se počítá z průměrné měsíční hrubé mzdy. Podle zákona si soudci vydělají několikanásobek tohoto základu, v případě politiků se pak jejich plat vypočítává pomocí určitého koeficientu právě z platu soudců.
V posledních letech se ale platy politiků a soudců kvůli krizím zamrazily. V případě soudců ale tento krok byl podle Ústavního soudu v rozporu s ústavním pořádkem. Vláda se proto rozhodla, že navrhne zvýšení – a to jak u soudců, tak u vrcholných politiků. O těch se sice Ústavní soud ve svém rozhodnutí nezmiňuje, podle některých vládních politiků je ale navyšování platů namístě.
Platy vzrostly skoro o dvojnásobek
Sněmovna proto od vlády obdržela novelu, která počítá se zvýšením platů. Od původního plánu, který počítal s růstem o 13,7 %, vláda po vlně kritiky ze strany odborů a opozice upustila. Kabinet Petra Fialy (ODS) se nakonec shodl na zvýšení o 6,9 %. To navrhoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), podle kterého jde o „objektivní nárůst“.
Poslanci by si tak mohli polepšit o zhruba sedm tisíc korun, plat by bez náhrad a příplatků mohl činit 109 500 korun. U premiéra a předsedů parlamentních komor by pak měl vzrůst přibližně o 19 tisíc na 290 000. Co se platu prezidenta týče, novela počítá s tím, že by si hlava státu mohla polepšit o necelých 24 tisíc na 365 000 v příštím roce.
Zvyšování platů politiků se řeší prakticky každý rok a ani letos se zákonodárci debatě o svých příjmech nevyhnuli. Opozice a prezident minulý rok vyzývali vládu, aby s přihlédnutím k ekonomické krizi a zpomalení valorizace důchodů zpomalila i růst platů poslanců, senátorů a ministrů. Pirátská strana zase navrhovala, aby se základ pro výpočet platů politiků snížil o čtyři procenta. To se nakonec nestalo.
V porovnání s dobou před deseti lety tak platy politiků vzrostou skoro dvojnásobně. Při pohledu na vývoj průměrné mzdy z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že se mzdy u lidí za poslední desetiletí zvedly o necelých 78 procent z 25 768 korun na 45 854 Kč v druhém čtvrtletí letošního roku.
ANO svolalo mimořádnou schůzi
Zvyšování platů politiků se ale nelíbí opozičnímu hnutí ANO. „Neskutečné, neomluvitelné. Jestli chce vláda skutečně dýchat se společností, podpoří můj návrh na zmrazení platů politiků na příštích pět let,“ narážel předseda hnutí Andrej Babiš na výrok ministra Kupky.
Poslanecká sněmovna se proto bude od 18:00 zabývat Babišovým návrhem na mimořádné schůzi. Zmrazit platy vrcholným politikům by chtěli i poslanci z řad SPD.
Ústavní právník Marek Antoš v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já označil tento popud za „populistický“ a „laciný“. Zároveň namítl, že i když se platy politiků zvednou o 6,9 procenta, fakticky si nepolepší.
„Už to, že by udělali tuto operaci, že by se vzdali těch čtrnácti procent, znamená, že si relativně oproti předchozím letům pohorší. Protože zatímco ostatní mzdy v národním hospodářství rostly, tak ty jejich vlastně nevzrostou,“ řekl.
Někteří vládní poslanci by navíc rádi, aby se systém zvyšování platů vrátil k takzvanému automatu, kdy se platy vrcholných politiků automaticky odvíjejí od průměrné mzdy. To se ale v minulosti několikrát narušilo právě zmrazováním příjmů ústavních činitelů, což pak následně vede k debatám o jejich zvyšování.
