Článek
Bývalý premiér a nynější poslanec Andrej Babiš (ANO) se bude muset definitivně zbavit svých médií. Pokud tedy parlamentem projde novela zákona o střetu zájmů, kterou schválila tento týden vláda. Ta zpřesňuje a také rozšiřuje některé pasáže už platné úpravy. Nově tak už nebude stačit, že politik umístil mediální podnik do svěřenského fondu. Tedy způsob, který zvolil právě Babiš v souvislosti se svými deníky Mladá fronta a Lidové noviny, nebo rádiem Impuls a televizí Óčko. Rozhodující bude, kdo je „skutečným majitelem“, ne „ovládající osobou“ jako doposud.
„Upravujeme zákon tak, aby byly skutečně naplněny již dnes platné principy, že žádný člen vlády nemůže pobírat dotace či získávat veřejné zakázky nebo že celostátní politici nemohou vlastnit mediální domy,“ řekl k tomu hlavní autor novely a předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Nový zákon by měl platit od července. Politici, na které dopadne, pak dostanou 60 dní, aby se podle toho zařídili. Pokud i nadále budou zákon porušovat, může jim Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí udělit pokutu až 250 tisíc korun nebo do výše 3 procent hodnoty aktiv příslušné právnické osoby.
„Pokud se evidentně zákazy obcházejí, tak je nutné zákony zpřísňovat. Osobně ale nevěřím, že se v našich podmínkách dají vymyslet pravidla, která nepůjdou obejít,“ říká svůj názor na novelu dlouholetý mediální manažer Michal Klíma, který se stal novým poradcem premiéra Petra Fialy (ODS).
Hlavní prioritou v nové pozici je pro něj modernizace mediální legislativy jako takové. Na návrhu novelizace zákonů o České televizi a Českém rozhlasu se Klíma podílel ještě v roli předsedy Českého národního výboru Mezinárodního tiskového institutu a místopředsedy správní rady Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Mimo tyto dvě organizace na nich spolupracovala také Rekonstrukce státu.
„Při úvaze o jejich proměně na prvním místě rozhodně není žádný politický důvod. Zákony jsou především zastaralé. Vždyť vstoupily v platnost v době, kdy v Česku nebyl internet, ale neexistovaly ani komerční televize. Byly sice několikrát novelizovány, ale nikdy principiálně, takže některé novely jdou i proti sobě,“ zmiňuje základní důvody pro proměnu legislativy týkající se veřejnoprávních médií Klíma.
Za všechny novely je možné zmínit třeba tu z roku 2001, kterou prosadil poslanec Petr Pleva (ODS). Podle ní musí Kodex ČT schvalovat Poslanecká sněmovna. Důsledkem toho ale je, že zůstal nezměněn už více než 18 let, takže nereflektuje změny, které se za tu dobu v médiích i společnosti udály.
Vyšší poplatek za ČT i ČRo
Základem připraveného návrhu novelizace zákonů o České televizi a Českém rozhlase je změna systému volby jejich mediálních rad. Nově by se snížil počet radních a o celém složení by už nerozhodovala jen Poslanecká sněmovna. Polovinu by volil Senát. Návrhy by nemohly podávat všechny organizace a sdružení, ale jen nadregionální, z určitých vyjmenovaných oblastí a s minimálně desetiletou historií.
Podle novely zákona by se také měly navýšit koncesionářské poplatky, a to ze 135 na 150 korun u televizního a ze 45 na 50 korun u rozhlasového. Ještě o 10 korun více by si představoval generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. Krok obhajoval ve čtvrtek na jednání sněmovního volebního výboru s argumentem, že zůstává stejný už od roku 2005. Přitom reálně se kvůli inflaci snížil.
Zatřetí by pak novela například stanovila, že zákonnost rozhodnutí rady by nově mohl přezkoumávat Nejvyšší správní soud.
„Zákon sice poměrně striktně vymezuje působnost rady, ale pokud se jím neřídí, nikdo s tím nemůže nic udělat. I kdyby rada postupovala zcela protizákonně, neexistuje možnost soudního přezkumu s výjimkou personálních záležitostí,“ doplňuje Klíma.
Novelizace mediálních zákonů je ostatně jednou z hlavních priorit i ministra kultury Martina Baxy (ODS). V programovém prohlášení se pak vláda zavazuje, že zajistí udržitelnost financování veřejnoprávních médií, do roku 2022 změní systém volby mediálních rad tak, aby do nich byl zapojen Senát, a podrobí hospodaření veřejnoprávních médií kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu.
„Hlavní myšlenkou celé novely zákonů o veřejnoprávních médiích je zamezit tomu, aby aktuální vládnoucí většina ve Sněmovně neměla hned po volbách snadnou cestu, jak jednoduše vyměnit radu a tedy i management daného média,“ shrnuje snahy o legislativní úpravu analytik Rekonstrukce státu Martin Luhan.
Juchelka: Vzniknou provládní média
Paralelně s diskuzí o novelizaci zákonů poběží ale debata o naplnění aktuální legislativy. Po turbulentním vývoji posledních měsíců zůstává totiž v Radě České televize 6 z 15 míst neobsazených. A ta bude nutné doplnit. Jednoho člena postrádá také Rada Českého rozhlasu. Sněmovní volební výbor, do jehož kompetence spadají média, proto vyhlásil na posledním zasedání výzvu na podávání návrhů na uvolněné posty.
„Mohli jsme vyhlášení výzvy zvládnout už v prosinci, ale bohužel vládní koalice dle mého názoru znovu nedemokraticky obstruovala, stejně jako v případě volby rady v minulém období. Přitom se noví radní prostě zvolit musí,“ říká k tomu předseda sněmovního volebního výboru Aleš Juchelka (ANO). Loni na jaře dnes už vládní strany, tehdy ale ještě opoziční, zablokovaly opakovaně volbu radních, protože nesouhlasily s výběrem kandidátů. Analýza senátní Stálé komise pro sdělovací prostředky navíc upozornila na to, že někteří potenciální radní byli vybráni protiprávně.
Juchelka proto vidí za připravenými návrhy novel zákonů hlavně politiku. Změna systému volby rad by podle něj mohla vést k tomu, že si jejich složení současná vládní koalice zařídí podle svého, protože drží většinu v Poslanecké sněmovně i Senátu. Jako průchozí by viděl návrh, kdy by aktuální složení rad mohlo svůj mandát dokončit a došlo by k postupné obměně.
„V současné konstelaci, kdy bude příští rok volen generální ředitel České televize a vládní většina chce převolit Radu České televize, mi navrhované změny v zákonech přijdou velmi nebezpečné. Když to řeknu natvrdo, tak to vypadá, že se někteří aktivističtí senátoři a už i poslanci inspirovali v Polsku a Maďarsku a z veřejnoprávních médií chtějí udělat média provládní,“ dodává Juchelka.
Větší smysl by mu dávalo, kdyby se nejprve diskutovalo o mediální legislativě jako celku a dílčí změny v zákonech o veřejnoprávních médiích by se provedly následně.
Podle Klímy jsou ale právě zákony o České televizi a Českém rozhlase nejpalčivějším tématem, které je potřeba vyřešit co nejdříve. Nicméně sám se chce jako poradce premiéra věnovat i širší otázce fungování médií v Česku, ať už jde o vhodné nastavení pluralitního prostředí nebo celkově státní podporu mediální sféry.
„Na rozdíl od praxe v zahraničí nemá Česko žádné lidi, kteří by se starali o komunikaci priorit státu, jeho cílů a zájmů,“ přidává Klíma další oblast, ve které Česko zaostává, a jako příklad zmiňuje třeba Velkou Británii, kde takové komunikační oddělení funguje při úřadu vlády.
Podle Klímy ale chybí také obecně systémová podpora mediálního sektoru ze strany státu. Ať už jde o daňové úlevy, pomoc nově vzniklým mediálním firmám nebo třeba spravedlivé rozvrstvení inzerce státních podniků. Debata o pluralitě médií nebude navíc probíhat v následujících měsících a letech pouze v Česku. Evropská komise otevřela na začátku ledna veřejnou konzultaci k zákonu o mediální svobodě, který následně předloží ve třetím čtvrtletí. Věnovat se bude mimo jiné právě tématům spravedlivého přidělování státních prostředků médiím a transparentnosti jejich vlastnických struktur.
