Článek
Lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš nevynechá příležitost, aby mohl adorovat Donalda Trumpa. V rozhovorech a ve videích na sítích nejvíc obdivuje, jak je americký prezident akční.
„Ta rychlost rozhodování je neuvěřitelná, několik příkazů denně, jede jak motorová pila, neuvěřitelný testosteron v tom věku. My jako Patrioti jsme jeho jediní spojenci v Evropě,“ vzhlíží Babiš ke svému vzoru.
Jenže když přijde na Trumpův klíčový požadavek, aby se Evropa sama starala o svou bezpečnost a jednotlivé státy dávaly na svou obranu daleko více peněz než dnes požadovaná dvě procenta HDP, jako když utne - obdiv rázem skončí.
„Nesouhlasím s tím, co říká Trump, že máme dávat víc procent. Není normální, aby lidstvo vydalo tolik miliard zbrojení. Proč musíme tolik zbrojit, kdo z toho má profit? Proč si nepřečtou chartu NATO ze září 1949, má to dvě strany a slovo mír je tam devětkrát!“ rozjel se Andrej Babiš v rozhovoru pro Blesk.
O Babišově obdivu Donalda Trumpa jsme psali zde:
Armáda, nebo důchody?
Nejde jen o to, že existenci silné armády nechápe jako nezbytnou věc pro obranu země, která má odstrašit agresora od útoku. Svému novému „příteli“, kvůli němuž nosí červenou kšiltovku, odmítá vyhovět i kvůli svým voličům. Kdyby měl Babiš, coby příští pravděpodobný premiér dávat desítky nebo stovky miliard korun navíc pro silnější armádu, nezbylo by mu tolik peněz na důchody.
Lídři hnutí ANO proto teď musí bruslit mezi tím, co chce Donald Trump a tím, co chtějí voliči. „Jako bývalá ministryně financí říkám, že pět procent HDP na obranu považuju za nereálné, pokud nechceme úplně zdecimovat ekonomku naší země. Máme-li se bavit o navýšení, tak o tom, jak ty peníze smysluplně utratit,“ říká šéfka poslanecké frakce ANO Alena Schillerová.
Opozice odmítá vyšší výdaje na armádu také - s argumentem, že současná Fialova vláda ani ta dvě procenta (konkrétně to loni bylo 170 miliard korun) není schopna efektivně investovat. ANO připomíná, že na konci roku 2024 vláda poslala mimořádnou splátku za stíhačky F-35 americké firmě Lockheed Martin, aby peníze utratila a splnila deklarovaný cíl.
„Důležitější než 1,8 nebo 2,4 procenta je to, co se pořizuje, jak transparentně se to soutěží, jak efektivně se utrácí a jaká je účast českého průmyslu. U většiny mám dnes velké pochyby. Nejdříve si udělejme pořádek v tomto, nenatírejme trávu na zeleno, a pak nechť se diskutují další výdaje,“ argumentuje první místopředseda ANO Karel Havlíček.
Podobně mluví poslanec ANO Lubomír Metnar, bývalý ministr obrany. Vyzývá k tomu, aby se nejprve vyhodnotily požadavky na zvýšení obranyschopnosti Evropy a požadavky na jednotlivé armády. „Poté, co budeme tyto požadavky znát, musíme naplánovat jejich plnění s ohledem na možnosti státního rozpočtu. Nemůžeme navýšit rozpočet na tři procenta HDP, a až poté řešit, za co peníze utratíme,“ míní Metnar.
Budíček pro Evropu
Ale i v ANO se najdou názory, jež jsou v rozporu s Babišovým razantním odmítnutím růstu výdajů na obranu. Třeba místopředseda hnutí Robert Králíček nebo poslanec Jiří Mašek se domnívají, že Donald Trump spustil budíček pro Evropu - a je třeba okamžitě začít něco dělat a jednat, nikoliv se vymlouvat.
„Já to chápu pragmaticky, že máme převzít odpovědnost, abychom se v Evropě dozbrojili, abychom měli silné armády, které jsou schopny se ubránit. Pokud myslíme naši obranyschopnost vážně, tak musíme konat. Více peněz na obranu, s tím musíme pracovat,“ nemá pochybnosti poslanec Mašek.
A když se mluví o nezbytném posilování armády, nejde jen o více zbraní a modernější techniku. Potřeba jsou i lidé, tisíce nových vojáků. Náčelník generálního štábu Karel Řehka říká, že dnešní systém s malou profesionální armádou přestává dávat smysl. Navrhuje uvažovat o nové formě vojenské služby - ať už s kratším, či dobrovolným výcvikem.
Tady je hnutí ANO zásadně proti. Lubomír Metnar argumentuje tím, že česká armáda v současné době není na takovou strategickou změnu připravena. Připomíná, že už dnes vázne nábor profesionálních vojáků, který chce mít místo původních 30 tisíc vojáků nově 37 tisíc už v roce 2030.
„Rekrutace, nábory, nejdou tak, jak by si armáda představovala. Bude nutné vést diskuse, jaké kroky učinit, aby plán na navýšení počtů vojáků až na 37 tisíc armáda naplnila. Jsou to otázky, které se již ve vojenských kruzích objevují, a to nejen u nás, ale i v jiných aliančních armádách, kde se hledají cesty a formy, jak tyto počty zabezpečit,“ říká Metnar.
