Zlověstné a servilní, hodnotí exdiplomaté Zemanův dopis Putinovi

„Spojujeme naděje právě s Ruskou federací,” píše se v dosud Hradem utajované pasáži dopisu, ve kterém Miloš Zeman loni žádal Ruskou federaci o dva miliony vakcín Sputnik V. Celé znění dopisu zveřejnil týdeník Respekt.

Respekt se dlouho pokoušel dokument získat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Kancelář Pražského hradu (KPR) to ale odmítala s tím, že dopis je osobní povahy, a tudíž soukromý. K zaslání dokumentu Hrad dvakrát vyzval Úřad pro ochranu osobních údajů, ke kterému se Respekt odvolával. Nakonec KPR dopis letos v lednu poskytla, ovšem nekompletní. Celé znění dokumentu známe až teď.

A co všechno chtěl Hrad zakrýt? Třeba osobní úvod dopisu. Vedle na počítači napsaného oslovení „Vážený prezidente“ připsal Miloš Zeman vlastní rukou ještě „Milý Vladimíre“. A pokračoval: „Jak je známo, dlouhodobě se snažím o prosazování pragmatických a konstruktivních vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací,” píše se podle Respektu v další Hradem skrývané pasáži.

Podle bývalého ředitele hradního protokolu Miroslava Sklenáře je připsání osobního oslovení vlastní rukou v dopisech prezidentů docela běžné. Tedy pokud spolu mají hlavy států přátelský vztah. „Pokud chcete dopis udělat osobnější, tak je běžné, že se oslovení dopíše rukou. Je to osobní dopis a vypovídá o v té době dobrém vztahu mezi oběma prezidenty,” říká Miroslav Sklenář.

Podle bývalého generálního konzula v Moskvě a analytika mezinárodních vztahů Vladimíra Votápka je ale obsah dopisu doslova zlověstný. „To jenom potvrzuje to, co všichni víme, že na Hradě sídlí člověk, který nesleduje zájmy České republiky, ale nějaké jiné zájmy. V relaci k jeho ostatním krokům je ten dopis zlověstný, protože kdyby se to tehdy podařilo, tak by to nepochybně použili k tomu, aby celé veřejné mínění posunuli mnohem víc na východ, mnohem blíž k Moskvě,” míní Vladimír Votápek.

Podle něj šlo o přípravu propagandistické akce. „Bylo to něco takového, jako když nám v roce 1947 Sovětský svaz posílal vlaky plné obilí, a přitom na Ukrajině umírali lidé hladem,” dodává.

Bývalý diplomat a předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer dopis označil za servilní. Působí podle něj dojmem, že jej Miloš Zeman nepsal někomu sobě rovnému, ale spíš vládci, kterému je nějak zavázán. Hlavní ale je, proč dopis psal. „Zdá se mi, že panu prezidentovi nešlo o zdraví občanů, to by přeci vyžadoval vakcíny, které mají certifikaci. Tady šlo o jakousi vlivovou hru. Mě na tom zaujalo i to, že kancelář prezidenta nechtěla dopis dlouho zveřejnit. Jako kdyby měla pocit, že Miloš Zeman šel trochu víc za čáru,” domnívá se senátor Fischer.

Tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný, který byl proti dovozu Evropskou lékovou agenturou neschválené vakcíny Sputnik V, k tomu dodává: „Byl jsem rovněž jedním z těch, kteří upozorňovali na riziko, že Ruská federace bude chtít případné dodávky vakcíny využít politicky, což bylo pro mne jako tehdejšího ministra zdravotnictví, ale především lékaře, zcela nepřijatelné. Své názory a postoje jsem dával jasně najevo. Nynější situace mi bohužel dává za pravdu v tom, že režim prezidenta Putina věru není režimem přátelským.”

Miloš Zeman oznámil poprvé svůj nápad obrátit se o pomoc na Ruskou federaci loni na konci ledna. „Bude-li zapotřebí, obrátím se i na prezidenta Putina s žádostí o pomoc v této oblasti,” řekl tehdy v rozhovoru pro Pressklub Frekvence 1.

Krátce po prezidentovi se na stranu Sputniku V obrátil i tehdejší premiér Andrej Babiš. Začátkem února odjel do Maďarska, kde už ruskou vakcínou očkovali. A hovořil o podobném scénáři pro Česko. „Chceme zvážit, že pokud bychom získali tu vakcínu, tak bychom šli podobnou cestou, jako jde Maďarsko,” vysvětloval tehdy Babiš.

Maďarská cesta ovšem znamenala začít Sputnikem očkovat bez schválení Evropské lékové agentury. Prezident Miloš Zeman to podporoval: „Mně by úplně stačila certifikace SÚKL. SÚKL, tedy Státní ústav pro kontrolu léčiv, by neměl být líný a měl by takovou certifikaci, podobně jako to udělalo Maďarsko, provést,” tlačil loni na konci února na státní ústav prezident Zeman.

Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza k tomu už dříve Seznam Zprávám řekl, že když vláda jednala se zástupci byznysu o Sputniku V, měl pocit, že jde hlavně o politiku. „U všech jednání jsme cítili, že to je primárně politický tlak, že to je zase nějaká součást hry Hradu. Poměrně dlouho ten tlak vyvíjel i Andrej Babiš. Možná jako službu Miloši Zemanovi,” popsal tehdejší situaci Tomáš Prouza.

Necertifikovanou vakcínu ještě loni v březnu prosazoval i exministr zdravotnictví, poté poradce premiéra Babiše a nakonec poradce prezidenta Roman Prymula. Sputnik chválil třeba v rozhovoru pro ruskou státní tiskovou agenturu Ria Novosti: „Ruská vakcína Sputnik V je technologicky jednou z nejslibnějších vakcín, které mohou tento boj zvládnout,” prohlásil pro ruskou agenturu Roman Prymula.

A vypadalo to, že Hrad má už i distributora vakcín. V polovině března ruský fond Roskongress na svém webu napsal, že Sputnik V by do Česka mohla dovézt a dále distribuovat společnost Avenier ze skupiny Agel miliardáře Tomáše Chrenka. Informaci prý ruský fond získal od Pražského hradu.

Prezident mezitím vyvíjel tlak nejen na SÚKL, ale i na tehdejšího ministra zdravotnictví Jana Blatného. „Dvěma největšími překážkami jsou ministr zdravotnictví Blatný a také ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv,” prohlásil Zeman v březnovém rozhovoru pro Parlamentní listy a dodal: „Vidím řešení v odvolání obou dvou.”

S odvoláním Jana Blatného přišel premiér Babiš 7. dubna. Na jeho místo nastoupil Petr Arenberger, který byl ke Sputniku V daleko vstřícnější. Vlivný poradce prezidenta Martin Nejedlý, jenž je znám svými dobrými kontakty v Rusku, situaci kolem Sputniku tehdy komentoval takto: „Samozřejmě v naší podobě to je vždycky tak, že my jsme agenti ruské rozvědky a vlastně všechno děláme špatně. V rámci Sputniku, počkejme si na to, co udělá Německo a co udělá pan Arenberger,” řekl v dubnu pro Seznam Zprávy poradce prezidenta Nejedlý.

Jan Blatný tento týden pro Seznam Zprávy zopakoval svůj postoj, který po celou dobu zastával: „Z odborného pohledu nebylo a není správné svolit s masovým užitím neregistrované vakcíny. Nelze vystavit občany této země možnému riziku s tím spojenému.”

Miloš Zeman v dopise Putinovi ale naopak zpochybňoval kvalitu některých západních vakcín. „Náš zájem o aplikaci Sputniku V je navíc motivován nejen nedostatečnou kapacitou vakcín v EU, ale i potenciálně omezeným rozsahem použití některých z nich,“ psal podle Respektu prezident v dopise.

Jan Blatný to vyvrací: „V době, kdy prezident Zeman o dovoz Sputniku usiloval, byl objednán dostatečný počet schválených vakcín, jejichž bezpečnost a efektivita byla potvrzena Evropskou lékovou agenturou.”

Posledním, kdo chtěl ruskou vakcínu do Česka dovézt, byl bývalý vicepremiér Jan Hamáček. Dubnovou cestu do Moskvy, kde chtěl vyjednat dodávky vakcíny, plánoval i přesto, že už měl od tajných služeb informace o tom, že za výbuchy ve Vrběticích s největší pravděpodobností stáli ruští agenti GRU. Později tvrdil, že do Moskvy ve skutečnosti odjet nechtěl a šlo jen o zastírací manévr, jak z Ruska do Prahy nepozorovaně povolat českého velvyslance. Podle informací Seznam Zpráv ale Hamáček naopak uvažoval o tom, že informace o akci ruských agentů ve Vrběticích při jednání s Rusy využije.

Plán přivézt do České republiky ruské vakcíny Sputnik V nakonec nevyšel. A zjistilo se, že by ani nebyly třeba.

Miloš Zeman poté, co Ruská federace pod vedením Vladimira Putina zaútočila na Ukrajinu, ve své politice otočil. Agresi jednoznačně odsoudil a „svého přítele Vladimíra” označil za šílence. „Šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními,“ prohlásil minulý týden v projevu Zeman.

Přesto jej skupina chartistů a dalších osobností v čele s bývalým předsedou vlády a Senátu Petrem Pithartem vyzvala k abdikaci. A jeho názorový obrat mu řada lidí i politiků nevěří.

„Na mě to působí jako nepřesvědčivé. Miloš Zeman se pokouší napravit svoji pošramocenou pověst, ale lidé nejsou hloupí. Měli bychom si uvědomit, že sehrál velmi špatnou hru ve prospěch Číny a Ruska a tím oslabil Českou republiku a naši bezpečnost,” říká senátor Fischer a bývalý diplomat Vladimír Votápek dodává: „Nevěřím mu ani slovo. Podobně jako ostatní příslušníci té prokremelské fronty teď dělá, co může, aby odvrátil tvrdé dopady na vlastní osobu, protože na pozadí té agrese proti Ukrajině je vidět, že jejich chování jednoznačně poškozovalo zájmy České republiky a že působili ve prospěch cizí moci, s níž jsme fakticky dnes ve válce.”