Článek
Zákon Lex Ukrajina 7, který si klade za cíl prodloužení dočasné ochrany ukrajinským uprchlíkům, poslanci do třetího čtení poslali již 22. října, doposud jej ale nebyli schopni odhlasovat. Nevyšel ani středeční třetí pokus a hlasování bylo odloženo na příští týden.
Starostové, od kterých návrh vzešel, viní opoziční strany z obstrukcí a záměrného zdržování procesu. „Obstrukce nemusí mít vždycky rozumné vysvětlení. Někdy stačí jen zlá vůle škodit. A nebo náklonnost k okupantům. Jak je to tentokrát, byste se asi musela zeptat těch, co obstruují,“ reagoval pro Seznam Zprávy ministr pro evropské záležitostí Martin Dvořák z hnutí STAN.
Naráží tím na dlouhé proslovy opozičních poslanců během rozpravy, které provázely i předešlá jednání.
S ním souhlasí také poslanec rovněž ze Starostů Martin Exner, který je předkladatelem návrhu. „Já myslím, že jde o jasnou obstrukci, aby se Lex Ukrajina zdržel. Projednáváme to vlastně čtvrtý týden,“ dodal s tím, že schválení je nutné kvůli administrativě spojené s registrací k prodloužení dočasné ochrany uprchlíků.
Náznaky totalitního myšlení, míní Nacher
Podobná nařčení opozice odmítá. „Nesouhlasím s výrokem, že bychom něco zdržovali. Máme k tomu nějaké připomínky. Nikdo nemůže říkat, že něco zdržujeme nebo obstruujeme. Není to obstrukční jednání, je to klasické projednávání tisku,“ řekl Seznam Zprávám poslanec za hnutí ANO Hubert Lang, který se do rozpravy také zapojil.
Stejně to vidí i Langův stranický kolega Patrik Nacher. „Nechápu, proč se za každým vystoupením hledá obstrukce. To jsou náznaky totalitního myšlení. Za vším hledat obstrukce, to je obsese. Teď se připomínky týkají té materie věci,“ souhlasí.
I on byl přihlášen k rozpravě, z časových důvodů se na něj nedostalo. „Nesouhlasím s principem kolektivní viny, to je můj jediný přístup,“ vysvětlil svůj postoj k návrhu, se kterým má jako řada dalších problém.
Konkrétně naráží na jeden ze dvou pozměňovacích návrhů, které opoziční poslanci považují za problematické a označují je za přílepky. Kritizovaný návrh upravuje podmínky pro získání českého občanství pro Rusy.
Druhý si klade za cíl prosazení nového trestného činu – neoprávněná činnost pro cizí moci, za který by mělo hrozit až pět let vězení. Podle opozice se tímto způsobem snaží obejít ústavně právní výbor.
Diskriminace ruské menšiny
První návrh uvádí podmínku vzdát se ruského občanství, pokud chce člověk získat to české. To ale nemusí být v současné době jednoduché, upozorňuje opozice.
Žádosti o zrušení totiž musí vyhovět ruské úřady, které žadateli mohou proces výrazně ztížit, ne-li překazit. Kritici proto hovoří o diskriminaci a uplatnění kolektivní viny na ruskou menšinu žijící v Česku, která čítá na 40 tisíc lidí.
Kritika navíc nejde pouze od opozice. Proti návrhu se zvedla i vlna nevole právě v řadách ruské menšiny, která reagovala i na kampaň Starostů, jež návrh doplňovala s názvem „Matrjošky v Česku nechceme“. Jako znamení nesouhlasu vznikla petice „Nejsme matrjošky, jsme lidé“.
Navrhovatel zákona Martin Exner (STAN) úpravu ale za diskriminační nepovažuje. Návrh naopak hájí s odkazem na bezpečnost a intenzivnější bezpečnostní prověrky. „Oba pozměňovací návrhy se týkají bezpečnosti. Prostě tahle dvě opatření jsou vyvolána tou ruskou agresí na Ukrajinu,“ vysvětlil Seznam Zprávám s tím, že Rusům bude zachována možnost trvalého pobytu.
„Podle mého názoru nic velkého nebereme, preferujeme bezpečnost,“ dodal. Výjimky budou uděleny z humanitárních důvodů, tedy politických, rodinných nebo pokud jsou Rusové „přínosem pro Českou republiku“.
