Článek
Komunistický expremiér, bývalý ministr vnitra a zemědělství Lubomír Štrougal zemřel. Seznam Zprávám informaci potvrdil exposlanec KSČM Jiří Dolejš.
„Ano, smrt Štrougala je pravda,“ napsal Dolejš v SMS pro Seznam Zprávy.
Štrougal dlouhodobě trpěl vážnou duševní nemocí. Měl stanout před soudem kvůli podílu na zabíjení lidí na československých hranicích v době komunistického režimu, státní zástupce ale stíhání loni zastavil právě pro zdravotní důvody.
U bývalého československého premiéra Štrougala experti konstatovali, že není schopen chápat obsah a smysl úkonů trestního řízení.
„Pro mě bude vždy spjat jako pravá ruka Gustava Husáka, skutečný technokrat moci a jedna z hlavních tváří takzvané československé normalizace,“ popsal ve stručnosti osobu Štrougala ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.
Štrougal byl společně s dalšími komunistickými prominenty stíhaný za to, že s jejich tichým souhlasem pohraničníci koncem 80. let stříleli na lidi prchající přes hranice na Západ. Štrougala a další bývalé ministry Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu obvinil ze zranění občanů tehdejšího totalitního východního Německa.
Podle závěru znalců ale Štrougal trpěl demencí, takže vyšetřovatelé loni v létě stíhání zastavili. Oběti střelby se ještě pokoušely tohle rozhodnutí zvrátit u Ústavního soudu, rozhodnutí dosud nepadlo.
„Namítali jsme, že je posudek vadný. Jenže když teď doktor Štrougal zemřel, už nebude co přezkoumávat,“ podotkl Lubomír Müller, advokát, který zastupuje poškozené – německé občany.
Štrougal se narodil 19. října 1924 ve Veselí nad Lužnicí. Od roku 1948 byl pracovníkem aparátu Komunistické strany Československa (KSČ), pak vedoucím tajemníkem krajského výboru v Českých Budějovicích a od roku 1958 členem Ústředního výboru KSČ.
O rok později se stal ministrem zemědělství, lesního a vodního hospodářství, pak ministrem vnitra (1965–1968) a od dubna 1968 místopředsedou vlády.
Od listopadu 1968 do října 1988 byl členem předsednictva ÚV KSČ. Předsedou vlády se stal v lednu 1970, když nejprve odmítl vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968, aby se pak přidal k postupující „normalizaci“ a stal se jednou z jejích hlavních tváří.
Patřil pak k nejvýznamnějším představitelům Husákova stranického a státního vedení v 70. a 80. letech. Představoval „pragmatický protějšek k ideologickým doktrinářům“, stojí v jeho životopise na stránkách Úřadu vlády ČR. Pro rozpory s Milošem Jakešem rezignoval v říjnu 1988 na funkci předsedy federální vlády. V listopadu 1989 byl jedním z kandidátů na funkci generálního tajemníka ÚV KSČ, ale neuspěl.
Po pádu komunistického režimu v prosinci 1989 se Štrougal, který nepatřil k nejtvrdšímu jádru komunistů, stáhl z politiky a odešel do důchodu. Členem KSČM se nestal. V posledních letech čelil trestnímu stíhání za podíl na zabití a zranění lidí na československých hranicích v době komunistické totality.
