Článek
„Prezident republiky předal ministru spravedlnosti podnět k prověření skutečností, nasvědčujících spáchání trestného činu sabotáž, ke kterému mohlo dojít v souvislosti s onemocnění prezidenta republiky v období září až listopadu 2021,“ informoval mluvčí Jiří Ovčáček.
Prezident chce podle něj vyšetřit „nebezpečí modelového zásahu do ústavních pravomocí přímo voleného prezidenta republiky“, aby to bylo do budoucna vyjasněno.
„Tento podnět není veden snahou drakonického postihu konkrétních osob, ale v rámci ústavních kautel k prověření a objasnění situace, kdy prezident republiky, jakožto přímou volbou lidu volená hlava státu, byl nucen čelit pokusu o zbavení svých pravomocí postupem dle čl. 66 Ústavy ČR,“ vysvětluje mluvčí.
Právník Hradu Marek Nespala na dotaz ČTK doplnil, že Zeman nepodal trestní oznámení, které původně avizoval. Nyní je na ministru spravedlnosti a případně orgánech činných v trestním řízení, jak s věcí naloží. Ministr Blažek reagoval, že vše postoupí příslušným orgánům.
Zda podnět směřuje na konkrétní lidi a na které, nechtěl Nespala komentovat. Zeman se v minulosti v této souvislosti zmiňoval o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) nebo nezávislém senátorovi Pavlu Fischerovi.
Vystrčil loni v půli října citoval z dopisu Ústřední vojenské nemocnice. A uvedl, že podle lékařů nebyl prezident v té době schopen vykonávat funkci. „Když si vezmete do úvahy, co jsem tady přečetl, jiná možnost bohužel nepřichází do úvahy, že se musíme bavit o tom, kdy a jak aktivujeme článek 66 Ústavy,“ řekl tehdy.
Nestandardní postup
Podle ústavního právníka Jana Kysely je nynější postup Hradu nestandardní. „To, co se dělo na podzim, bylo prostě jednání směřující k využití určitého ústavního institutu, to znamená náhradního výkonu funkcí prezidenta republiky na základě objektivních informací spočívajících v tom, že prezident republiky evidentně nebyl v dobrém zdravotním stavu,“ řekl.
Připomněl Zemanovu hospitalizaci na ARO a nedostatečné informace o jeho zdravotním stavu. „A když si předseda Senátu vyžádal zprávu ÚVN, tak z ní celkem plynulo, že prezident toho času není schopen vykonávat svůj úřad a prognóza je značně nejistá,“ připomněl výše zmíněnou tiskovou konferenci a následné úvahy, jak „zajistit kontinuální výkon úřadu prezidenta republiky“.
„Označit toto za pokus o trestný čin, sabotáž, je zcela absurdní. Pokud se hledá viník, je to pan prezident sám, který o svém stavu nechtěl informovat a poté to je Kancelář prezidenta republiky,“ dodal Kysela.
Týdny v nemocnici
Prezident Zeman loni na podzim strávil téměř dva měsíce v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Důvod hospitalizace Pražský hrad nezveřejnil.
Lékaři posléze nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými se Zemanovým chronickým onemocněním. Člen prezidentova lékařského konzilia chirurg Pavel Pafko řekl, že prezident má chronické jaterní onemocnění a naznačil, že jde o cirhózu jater. Zeman opakovaně mluvil o tom, že trpěl nechutenstvím.
Při propuštění prezidenta do domácí péče nemocnice uvedla, že i nadále doporučuje prezidentovi péči ve specializovaném zdravotnickém zařízení. Zodpovědnost za péči o Zemana převzala při propuštění z nemocnice společnost Senior Home Group. ÚVN jí předala potřebnou zdravotní dokumentaci a ošetřovatelský plán.
Sestry se o prezidenta, který se pohybuje na vozíku, starají od té doby nepřetržitě 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Firma bude poskytovat péči nadále, uspěla ve výběrovém řízení.
Aktualizace: doplnili jsme stanovisko ústavního právníka.
