Článek
Někteří dlužníci v exekuci znovu dostanou šanci splatit vymáhané peněžité závazky bez úroků nebo penále. Předpokládá to zákon, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman.
Opakování takzvaného milostivého léta bude trvat tři měsíce, a to od září. Umožní lidem zbavit se vymáhaných dluhů u veřejných institucí a státních či polostátních firem. Exekutorská komora se k opakování milostivého léta staví rezervovaně.
První milostivé léto se uskutečnilo od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Exekuce se uzavřela, pokud dlužník zaplatil původní dlužnou částku a 908 korun exekutorovi. Penále, úroky a další poplatky se odpustily. Takto exekutoři podle podkladů k návrhu zákona zastavili zatím 42 000 exekucí.
Nově až 50 tisíc zkrácených úvazků, věří Jurečka
Prezident také podepsal novelu, která má zaměstnavatele motivovat k vytváření kratších úvazků. Zaměstnavatelé totiž budou u některých kratších pracovních úvazků hradit nižší odvody na sociální zabezpečení. Úleva bude činit pět procent z obvyklého pojistného 24,8 procenta. Předloha bude účinná od sedmého měsíce poté, co vyjde ve sbírce.
Sleva se bude vztahovat podle novely na úvazky osm až 30 hodin týdně u vymezených skupin zaměstnanců. Patří k nim lidé starší 55 let, rodiče či pěstouni dětí do deseti let, středoškolští a vysokoškolští studenti, nezaměstnaní na rekvalifikaci a lidé se zdravotním postižením mimo chráněný trh práce. Úleva se bude vztahovat i na zaměstnávání lidí mladších 21 let, u nichž nebude podmínkou zkrácený úvazek. Cílem je podpora vstupu zejména absolventů středních škol a učilišť na trh práce.
Zaměstnanec, na kterého by zaměstnavatel žádal úlevu, by si podle novely nesměl vydělat víc než 1,5násobek průměrné mzdy a za hodinu by nesměl mít víc než 1,15násobek průměru. Za měsíc by pracovník nesměl na všechny své úvazky ve firmě odpracovat víc než 138 hodin. Sleva by se neposkytovala při kurzarbeitu a na chráněném trhu práce.
Výpadek výběru pojistného bude podle ministerstva práce činit asi 1,9 až 3,2 miliardy korun ročně. Díky zaměstnání více lidí by se pak ale příjem rozpočtu mohl zvýšit. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) předpokládá, že přibude 30 000 až 50 000 zaměstnanců na zkrácené úvazky a celková bilance dopadů na důchodové pojištění by měla být kladná.
Zaměstnavatel z pracovníkova základu výdělku odvádí teď na důchody 21,5 procenta, na nemocenské 2,1 procenta a na politiku zaměstnanosti 1,2 procenta, celkem tedy 24,8 procenta. Zaměstnanec pak ze základu platí 6,5 procenta. Osoby samostatně výdělečně činné mají odvody 29,2 procenta základu – na penze 28 procent a na podporu zaměstnanosti 1,2 procenta. Na nemocenské pak mohou případně posílat ze základu ještě 2,1 procenta.
Třeboňský kapr pod mezinárodní ochranou
Třetí podepsaná novela odstraňuje dvoukolejnost unijní a národní ochrany označení původu či zeměpisného označení u zemědělských produktů včetně vína a lihovin. Produkty s unijní ochranou budou moci mít v návaznosti na novelu také ochranu mezinárodní. Mezinárodní ochranu budou moci v návaznosti na novelu získat označení jako žatecký chmel, pardubický perník nebo třeboňský kapr.
„Je nutno odstranit dvoukolejnost ochrany označení původu a zeměpisných označení v případech, kdy je takovému označení poskytována výlučná ochrana unijním právem,“ uvedl při zdůvodnění novely v Senátu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Novela ruší národní úpravu ochrany označení původu a zeměpisných označení v případě produktů, u nichž je tato ochrana upravena předpisy Evropské unie.
Zákon podle ministra odráží skutečnost, že přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označení původu a zeměpisných označeních z roku 2019 umožňuje získat pro unijně zapsaná označení původu vedle ochrany unijní i ochranu mezinárodní. Česko se k aktu připojilo letos 2. června.
Nositelé práv, kterým byla udělena národní ochrana, se budou muset do 14. září rozhodnout, zdali chtějí tuto ochranu změnit na unijní, nebo mezinárodní. Úřad průmyslového vlastnictví je o nutnosti tohoto rozhodnutí již informoval.
Norma počítá s přičleněním EU k mezinárodní dohodě o ochraně označení původu a má v českém právu vyhovět závazkům, které z tohoto připojení plynou.
Produkty pod unijní ochranou nebudou pod ochranou národní. Mají se tím odstranit rozdíly v kvalitativních požadavcích na tyto výrobky. „Ochrana označení původu a zeměpisného označení není pouze ochranou producenta zboží, jako je tomu u ochranných známek, ale je ochranou spotřebitele, který původu určitého druhu zboží přisuzuje určité kvalitativní znaky,“ uvedla vláda ve zdůvodnění předlohy.
Označení původu vychází z názvu území u zboží, jehož kvalita nebo vlastnosti jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory. Zeměpisným označením je název pro zboží, které má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, jež lze přičíst tomuto zeměpisnému původu.
