Česko ochlazuje vztahy s Pekingem. Investice? „Je dobře, že nedopadly,“ říká náměstek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když v roce 2014 prezident Miloš Zeman navštívil Čínu, jako dar svému protějšku přivezl jabloň. Čínský mocnář Si Ťin-pching o dva roky později přivezl Zemanovi jinan dvoulaločný, který společně na zámecké zahradě v Lánech pokropili vodou. V dalších letech si vyměňovali snímky, jak jim jejich stromy prospívají.

O poznání hůře se dařilo investicím ve výši bezmála 100 miliard korun, které čínští finančníci Zemanovi naslibovali. Peníze do Česka nikdy nedorazily. K tomu se přidala bezpečnostní rizika ze strany čínských firem, na něž vytrvale upozorňovaly české bezpečnostní služby.

To vše vede k tomu, že česko-čínské vztahy se s prozápadně orientovanou vládou Petra Fialy ochladí.

Podle zjištění Seznam Zpráv začal kabinet s přípravou revize vztahů mezi Prahou a Pekingem, k čemuž se zavázal ve svém programovém prohlášení.

„Role Číny ve světě je silná a Česko potřebuje nastavit vztah s Čínou do správné pozice. Ostatně ušli jsme poměrně velký kus cesty od takzvaného dopisu čtyř (v roce 2016 se nejvyšší ústavní činitelé Miloš Zeman, Bohuslav Sobotka, Milan Štěch a Jan Hamáček distancovali od setkání ministra kultury s dalajlamou, pozn. red.) až po návštěvu předsedy Senátu Vystrčila na Tchaj-wanu,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák (ODS).

Černínský palác nyní připravuje novou koncepci vztahů s Říší středu, jež bude oproti předchozím letům pro Česko přínosnější.

„Probíhá interní debata, která zahrnuje témata, jako jsou vzájemné obchodní vztahy, vliv Číny ve třetích zemích, lidská práva, vzdělávání, kyberbezpečnost a další. Snahou je vytvořit dlouhodobou strategii, která naplní zájmy České republiky v širší perspektivě. Nemůžeme také pominout relace v rámci celého indo-pacifického regionu, jehož stabilita bude podstatná pro vývoj mezinárodních vztahů,“ uvedl náměstek Jiří Kozák.

To, že čínské investice v Česku nedopadly, není podle něho vůbec špatnou zprávou. Čína utahuje šrouby, čím dál víc stahuje svůj kapitál rozesetý po světě domů, do toho zemi svírají přísná covidová opatření.

„Je jasné, že očekávání, která se vkládala do čínských investic v ČR, se nenaplnila. A když se podíváme, jak dopadají investice a investiční partnerství Číny například v Africe, v Latinské Americe nebo v některých asijských zemích, tak je to vlastně asi dobře,“ míní náměstek ministra zahraničí.

Důležité zejména pro Evropu bude, jak se Čína postaví k ruské válce na Ukrajině. I to ovlivní podobu budoucích vztahů Prahy s Pekingem. „Co také velmi pozorně sledujeme, je postoj Číny k nehorázné ruské agresi vůči Ukrajině. Pro budoucí vztahy Číny s EU bude důležité, jak se Čína v této věci bude chovat,“ dodává Kozák.

Podle místopředsedy Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara nebude mít Česko ani po ochlazení vztahů s Čínou špatnou vyjednávací pozici. „Česká republika je členem Evropské unie, která je zodpovědná za společnou obchodní politiku. S Čínou tak máme nesrovnatelně výhodnější vyjednávací pozici, než kdybychom se pokoušeli o samostatné bilaterální vyjednávání pouze za Česko, které má z pohledu Číny velikost jednoho většího města,“ řekl Špicar Seznam Zprávám.

Připomíná však, že ekonomickou sílu Číny nelze ignorovat. „Už kolem roku 2030 se Čína může stát největší ekonomikou světa. Již v roce 2021 předběhla Spojené státy a stala se největším obchodním partnerem EU. To je potřeba respektovat. Na druhou stranu ale musí být vzájemné obchodní vztahy opravdovým partnerstvím, na kterém nevydělává jen jedna ze stran,“ dodává místopředseda Svazu průmyslu a dopravy.

V polovině května zahraniční výbor Poslanecké sněmovny vyzval vládu k odchodu z platformy 16+1 pro spolupráci Číny se zeměmi střední a východní Evropy (založené v roce 2012). Podle poslanců nepřinesla spolupráce významnější prospěch a představovala spíše pro Čínu nástroj k prosazování vlastních zájmů.

„Po nástupu současného vedení v čele se Si Ťin-pchingem vystupuje jako systémový rival Evropské unie a Spojených států amerických aspirující na pozici světového lídra,“ shodli se poslanci.

Tohoto záměru si před několika dny všiml i významný politicko-mediální hráč z regionu Blízkého východu, televize Al-Džazíra. Stanice citovala ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který odchod z platformy 16+1 vysvětlil mimo jiné nenaplněnými očekáváními od spolupráce s Čínou.