„Zeman Putinovi naletěl. Diktátoři umí klamat,“ říká ministr blízký Hradu

„Svět se přepadením Ukrajiny úplně změnil. Změnili se i naši voliči svými preferencemi, absolutně se změnila psychologie našeho obyvatelstva. Neplatí nic, co dosud bylo,“ říká ve druhé části rozhovoru pro Seznam Zprávy ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Ministr také upozornil na riziko ruské propagandy působící ve prospěch politických subjektů, které budou útočit na vlády pomáhající Ukrajině. „Očekávám to nejhorší. Nepodceňuji Rusko v případě vytváření nálad v zemích, jako je ta naše,“ pronesl Blažek.

Jak hodnotíte cestu Petra Fialy do Kyjeva, kde se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským? Věděl jste, že takovou cestu podnikne?

Informaci jsem předem neměl, což je naprosto v pořádku. Naše strana vnímá předsedovu misi velmi pozitivně. Pokud jde o můj subjektivní názor, vzpomněl jsem si, jak jsem kdysi četl od Masaryka Světovou revoluci. V knize popisoval, jak běhal mezi kulkami v Moskvě, kde řádili bolševici. V tomto smyslu navázal Petr Fiala na Masaryka, který se také nebál jezdit do oblastí, kde se střílelo.

Měl jste obavu o bezpečí premiérů?

Přiznám se, že obavu jsem měl. Nejen o Petra Fialu jako osobu, ale i o to, co by nastalo, kdyby na vlak někdo zaútočil. Mělo by to celosvětový dopad, naštěstí se nikomu nic nestalo.

První část rozhovoru čtěte zde:

Překvapilo vás, jak vlažně se k celé výpravě postavila Evropská rada?

Byl jsem v Bruselu před dvěma týdny. Tři dny jsem jednal s evropskými komisaři i ministry spravedlností v rámci Evropské rady. Je to velmi jednoduché: Vzdáleností od Ukrajiny se liší akutnost a pocit nutnosti řešit válku. Není náhoda, že do Kyjeva vyrazili politici ze zemí, které jsou velmi těsně ohroženy postupem Putinových vojsk. Část západní Evropy si ještě neuvědomila, že válka se i jí bezprostředně týká. Obrovsky se tímto mýlí, ale mění se to každým dnem. Státům jako Francie postupně dochází, jak vážné to je a jak důležité je postavit se ruské agresi.

Mohli by teď Fialu a spol. následovat další státníci, kteří by Ukrajinu podpořili návštěvou a jednáním přímo na jejich území?

Těžko odhadovat, bylo by to ale správné. Válka někdy skončí. Je úžasné, že v učebnicích ukrajinských žáků se bude psát o přátelském vztahu Ukrajiny a České republiky v jejich dějinné křižovatce. Je to obrovský milník v česko-ukrajinských vztazích.

Změnilo se vnímání České republiky v evropských státech?

Určitě se změnilo to, že už nejsme vnímáni jako stát, který se chce uzavřít do sebe a nechce pomáhat lidem, již prchají před válkou. Tento postoj a náš obraz v zahraničí se významně změnil. Třeba Němci jsou velmi překvapení, jak ochotně přijímáme utečence z Ukrajiny.

Překvapuje vás naopak vlažnost Německa k protiruským opatřením?

Při znalosti dlouhodobých vztahů Německa a Ruska překvapený nejsem. Němci ve dvou světových válkách bojovali o Ukrajinu, přišli tam o spoustu lidí. Nemají chuť potřetí něco takového opakovat kvůli boji Rusů na Ukrajině. Němcům ale postupně dojde, že Ukrajinu nyní Rusové napadli a míra angažovanosti Němců se zvýší. Proruské nálady Němců v ekonomické oblasti velmi brzy skončí pod nátlakem veřejného mínění.

Politická reprezentace Ukrajiny žádá NATO o zavedení bezletové zóny. NATO se k takovému kroku nechystá. Souhlasíte s tím, že státy NATO se nechtějí přímo zapojit do bojů na Ukrajině?

Naprosto chápu prezidenta Zelenského, že o toto žádá. Úkolem každého politika v NATO a EU je rozmyslet si, zda dát Putinovi důvod k zahájení třetí světové války. Většina západních politiků si zatím myslí, že dobré to není. Já si to myslím také. Mrzí mě to, ale eskalace konfliktu by nyní neposloužila nikomu. Zřejmě ani Ukrajině, protože jaké zbraně by Putin použil proti Ukrajincům, kdyby takový světový konflikt propukl? Je to nebezpečné.

Na druhou stranu Putin si může najít jakoukoliv záminku už nyní, vždyť Ukrajinu napadl na základě vylhaných argumentů.

To je pravda. Jedna věc je záminka, druhá legitimní důvod, nejradši bych mu nedával vůbec žádné záminky, aby doma nemohl spuštění světového konfliktu jakkoliv obhajovat. Vyvolání třetí světové války by vyžadovalo přece jen pádnější argumenty pro domácí publikum než ty nesmysly, kterými vysvětluje invazi na Ukrajinu.

Překvapilo vás, jak brzy tuzemské opoziční strany začaly kritizovat současný postup vlády v uprchlické krizi v kontextu s ekonomickými obtížemi, které Evropu kvůli ruské agresi zasáhnou?

Překvapen tímto chováním opozice nejsem vůbec. Jsem moc rád, že z Poslanecké sněmovny zmizela KSČM. To bychom řešili celkový postoj republiky k událostem na Ukrajině, komunisté by byli schopni blokovat jednání Sněmovny i v těch jednoduchých krocích jako vysílání pomoci a zbraní na Ukrajinu. Opozice si musí uvědomit, že dneska vůbec nejde o to, kolik teď stojí benzín. Jde o životní zájem, aby Ukrajina zvítězila.

Pokud nezvítězí, bude úplně jedno, kolik stojí benzín a rohlíky, protože budeme natrvalo ohrožení agresivním ruským sousedem. Budeme vynakládat obrovské finanční prostředky na obranu, což natrvalo výrazně zdraží úplně všechno. Pokud vím, blízko nejsou ani žádné velké volby, takže opozice se chová krátkozrace, nezodpovědně a populisticky.

Jak budete reagovat?

Samozřejmě, že vláda se musí zajímat o naše občany. Často čtu, že se máme o naše občany postarat. Ne, nyní se musíme v první řadě postarat o Ukrajince, kteří přijdou z války s jednou igelitovou taškou a jinak nic nemají. Pokud jde o naše občany, musíme se o ně zajímat, ale nejsme tak chudí, abychom se museli postarat o všechny. Postarat se musíme jen o ty, kteří nutně potřebují pomoc státu.

Očekáváte zesílení populistických snah hnutí ANO a SPD? Protože sice nejde o sněmovní volby, ale na podzim se uskuteční komunální volby a volit se bude do třetiny Senátu.

Očekávám to nejhorší. Nepodceňuji Rusko v případě vytváření nálad v zemích, jako je ta naše. Zadruhé si myslím, že tu bude spoustu populistických kandidátů na primátory a starosty, kteří se v zájmu vítězství sníží k přízemním věcem. Jde o to, jak zareaguje národ. Pokud mu bude bližší košile než kabát, přijde o košili i kabát. Očekávám každopádně populismus nejhrubšího zrna.

Chystají na to vládní strany nějakou strategii?

V zásadě je důležité vysvětlovat, že teď jde o všechno. Nemá smysl se zaplétat do cen benzínu nebo mouky, protože neovlivníme celosvětové dění. Pokud si to někdo myslí, volá po návratu režimu Gustáva Husáka, který na toto své chování měl 20 let, po nichž de facto zkrachoval. K tomu bych se nerad vracel.

Jste známý svými kontakty na prezidenta a Hrad. Už jste s Milošem Zemanem válku probíral?

Od vypuknutí ruské války jsem s ním ještě nemluvil. Myslím si ale, že jeho vyjádření po přepadení Ukrajiny bylo upřímné. Má v sobě traumatické vzpomínky na sovětskou okupaci Československa v roce 1968. Podle mě má prezident teď pocit, že si z nás Putin dělal dlouhodobě blázny a podvedl nás.

Na druhou stranu, prezidentovi by ani nic jiného nezbývalo než ruskou agresi odsoudit.

Nepochyboval bych o jeho vyjádření k Putinovi. Nemá důvod ruskou agresi jakkoliv zlehčovat, nečekají ho žádné volby, už za rok mu končí mandát. Nehraje o to, aby byl více či méně populární.

Zeman se omluvil za omyl, když prohlásil, že Rusko Ukrajinu nenapadne. Neměl se ale Zeman omluvit za celé své funkční období, ve kterém popíral nebezpečí ruských zájmů a neustále prosazoval proruskou a pročínskou politiku a ekonomickou diplomacii, které jsou úplně k ničemu? To je velké fiasko a spletení se.

Politicky a zahraničně je to velké spletení se. Podívejte se ale na 30. léta minulého století, kolik lidí a politiků Hitler a Stalin oklamali. Často šlo o velice chytré lidi po celé zeměkouli. To se teď stalo i Miloši Zemanovi, který byl cíleně oklamán ruskou vládnoucí klikou. Občas se diktátorům povede působit i na chytré lidi velmi příznivým dojmem. Jednoho dne pak zjistí, že se spletli, což teď potkalo i Miloše Zemana. Nejen jeho, lidí nakloněných Rusku tu bylo více.

I tak je to ale jedna ze Zemanových velkých proher, nevím, jak jinak by se to dalo interpretovat.

Je potřeba ptát se jeho, jak to vnímá. Není to hloupý člověk, takže si pravděpodobně uvědomuje, že jde o chybu, když část svého života něco prosazujete a nakonec zjistíte, že je to jinak.

Co podle vás ruská agrese znamená pro Zemanovo okolí a spolupracovníky v čele s kancléřem Vratislavem Mynářem a poradcem Martinem Nejedlým?

To je úplně jiná politická úroveň než Miloš Zeman. Nemyslím si, že by kancléř Mynář vytvářel vůči Rusku nějakou politiku, on prostě slouží prezidentovi, který po nějakou dobu byl zkrátka k Rusku více příznivý, než byly české vlády.

Proruské vazby a kontakty Martina Nejedlého vás neznepokojují?

On tam nějakou dobu žil a pracoval, nevím, co přesně tam dělal. Do žádné funkce ale zvolený nebyl.

Je poradcem českého prezidenta.

Dobře, ale to je tak všechno. Miloš Zeman má vlastní hlavu. Mě vždy zajímal pro jednání prezident republiky. Když jsem jednal s expremiérem Topolánkem, zajímal mě on, ne Marek Dalík. Bavme se o prezidentovi, zodpovědnost prezidentova okolí si musí vyjasnit na Pražském hradě, já do toho nemám jak mluvit.

Na přelomu roku nás čekají prezidentské volby. Jak pokročily koalice v hledání kandidáta?

Musím říct, že – zdůrazňuji bohužel – kandidáta v tuto chvíli nemáme.

Jak válka promění soutěžní prezidentské pole, komu válečná doba nahraje?

Volby budou za dlouhou dobu. Co bude za rok, netušíme. Z historie ale víme, že míra solidarity a euforie zeslábne, nevím, jak dlouho bude válka ještě trvat. Pokud neskončí do voleb a fronta se přiblíží k našim hranicím, určí to volební atmosféru. Připomenu tezi, kterou nyní často zdůrazňuji – svět se přepadením Ukrajiny úplně změnil. Změnili se i naši voliči svými preferencemi, absolutně se změnila psychologie našeho obyvatelstva. Neplatí nic, co dosud bylo. Jaké budou volební důsledky, teprve uvidíme.

K jaké etapě dějin byste současnou éru přirovnal?

Bohužel se obávám, že zažíváme něco podobného jako ve 30. letech. Snad to nedopadne stejně. Máme čínskou supervelmoc, kde se všichni obáváme o osud Tchaj-wanu. Nevíme, jak by Západ a Evropa reagovaly, kdyby Čína Tchaj-wan obsadila. Víme však, že pro Čínu je Západ nepsaným nepřítelem, pro Rusko je Západ oficiálním nepřítelem. Společnost je rozdrolená, byť je třeba Putinovi poděkovat za to, jakým způsobem se mu povedlo Evropu nyní sjednotit. I náš národ snad už pochopil, že jsme se teď 30 let měli krásně, což už o zítřku platit nemusí. Z východu mohou přijít ruské tanky, které nastolí úplně jiné pořádky.