Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Prezident Petr Pavel příští pondělí již podruhé udělí státní vyznamenání u příležitosti oslav vzniku samostatného Československa. Ceremoniál se tradičně uskuteční ve Vladislavském sále Pražského hradu.
Senátoři Pavlovi letos navrhli celkem 114 nominantů, dalších 151 jmen předložila Poslanecká sněmovna. Vedle obou komor Parlamentu mohli prezidentovi poslat návrhy na vyznamenání i občané nebo vláda. Ta ale letos nikoho nenavrhla.
Mezi nominanty na nejvyšší české státní vyznamenání, tedy Řád bílého lva, je například písničkář a symbol odporu proti normalizačnímu režimu Karel Kryl, malíř a grafik Alfons Maria Mucha nebo plukovník Jan Kubiš. Ten společně s Jozefem Gabčíkem provedl v roce 1942 atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, Gabčík ale letos mezi nominanty není.
Senátoři pak navrhli udělit nejvyšší vyznamenání in memoriam i někdejšímu předsedovi horní komory Jaroslavu Kuberovi. Na jeho nominaci se shodlo hned několik senátorů, včetně současného předsedy Miloše Vystrčila.
„Můj názor je, že Jaroslav Kubera není nominován jen proto, že byl předsedou Senátu a vynikajícím primátorem, ale i za atmosféru, kterou do politiky vnášel, a jakým způsobem se tam projevoval,“ popisuje Vystrčil. Dodává, že Kubera byl nositelem základních hodnot, ctil slušnost a jeho vyjádření, ač byla někdy ostrá, si vždy zachovávala eleganci. „Proto si myslím, že by si to vyznamenání zasloužil,“ říká s tím, že finální rozhodnutí je ale na prezidentovi.
Kontroverzní Kundera a dříve odmítnutý Brady
Mezi nominanty na Řád bílého lva in memoriam je i kanadský podnikatel českého původu Jiří Brady, který prošel dvěma koncentračními tábory. Jeho vyznamenání a propůjčení řádu se probíraly už za Miloše Zemana. Nakonec k tomu ale nedošlo. Důvodem měly údajně být politické neshody bývalého prezidenta s tehdejším ministrem kultury Danielem Hermanem kvůli jeho schůzce s dalajlamou (Herman je vzdáleným synovcem Bradyho a jeho vyznamenání podporoval, pozn. red.). Zemanův tým to nicméně popřel.
Poslanci rovněž prezidentovi navrhli vyznamenat spisovatele Milana Kunderu, o jehož nominaci se ve Sněmovně vedla – v porovnání s ostatními potenciálními adepty – poměrně dlouhá diskuze. Někteří zákonodárci totiž upozorňovali, že Kundera měl na začátku 50. let udat Sboru národní bezpečnosti kurýra exilové zpravodajské služby Miroslava Dvořáčka, kterému hrozil trest smrti. Tomu se sice vyhnul, ve vězení a pracovních táborech nicméně strávil 14 let.
Poslanci z řad hnutí ANO naopak argumentovali Kunderovým literárním přínosem, který je oceňován i v zahraničí. „Milan Kundera patřil bez debat k velkým českým spisovatelům, a to navzdory tomu, že měl k rodné zemi chladný a pochroumaný vztah,“ vysvětloval důvody pro nominaci předseda hnutí Andrej Babiš s tím, že Kunderu režim sledoval a dohnal ho k emigraci.
Koho nominovali senátoři?
Řád bílého lva:
- Jan Čapek (in memoriam)
- Bohumil Hrabal (in memoriam)
- Josef Keprt (in memoriam)
- Jaroslav Kubera (in memoriam)
- Jan Kubiš (in memoriam)
- Jiří Kylián
K udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka, vyznamenání za zásluhy o rozvoj demokracie, byla in memoriam nominována Alice Garrigue Masaryková, zakladatelka a první předsedkyně Československého červeného kříže a dcera prvního československého prezidenta. Tu navíc nominovali jak poslanci, tak senátoři. Politici pak navrhli například i historika Josefa Kalvodu nebo ekologickou ekonomku a environmentalistku Naděždu Vlašín Johanisovou.
Mezi nominovanými na medaile Za hrdinství jsou pak například medik a padlý dobrovolník Martin Krejčí (známý jako Taylor), který se angažoval v humanitární pomoci na Ukrajině. „Založil projekt Fénix, který učil ukrajinské vojáky bojovou medicínu a také ošetřoval a transportoval raněné ukrajinské vojáky z fronty. Tento projekt vycvičil v bojové medicíně tisíce ukrajinských vojáků a zvýšil tím jejich šanci na přežití,“ vysvětlil svou nominaci v minulosti pro Seznam Zprávy poslanec Martin Exner (STAN).
Dalšími adepty na medaile Za hrdinství jsou pak také Adolf Opálka, voják a člen odboje během druhé světové války, nebo odbojová skupina bratří Mašínů. Prezident Pavel nicméně už v minulosti sdělil, že Mašíny nevyznamená.
Medaile Za zásluhy pak politici navrhli pro již zmíněného exministra kultury Daniela Hermana, vývojáře 3D tiskáren Josefa Průšu nebo novináře Jakuba Szántóa. Co se umělců týče, mezi adepty jsou například herec, moderátor a hudební skladatel Marek Eben, malíř a ilustrátor Josef Lada, operní pěvkyně Dagmar Pecková nebo někdejší první dáma a herečka Dagmar Havlová Veškrnová.
Klausovi přijdou, Zeman se omluvil
Státní vyznamenání v minulosti doprovázely i různé kontroverze. V minulých letech řada osobností odmítla účast nebo pozvání na slavnost nepřijala, zejména během prezidentského období Miloše Zemana. Někteří tak činili na protest proti jeho politickým rozhodnutím nebo kvůli nesouhlasu s výběrem vyznamenaných. Mezi těmi, kteří vyznamenání odmítli převzít, byl například hudebník Vladimír Mišík v roce 2016. Skladatel a zpěvák Michael Kocáb se zase během Zemanovy éry odmítl ceremonie účastnit.
Koho nominovali poslanci?
Řád bílého lva:
- Jiří Brady (in memoriam)
- Ota Brück (in memoriam)
- Jan Čapek (in memoriam)
- Eva Filipi
- Jan Graubner
- Sergěj Jan Ingr (in memoriam)
Hrad letos na událost pozval představitele Senátu, Poslanecké sněmovny, vlády, europoslance či končící eurokomisařku Věru Jourovou. Pozvání obdrželi i bývalí prezidenti. „Účast potvrdil Václav Klaus s chotí a Dagmar Havlová. Miloš Zeman se omluvil,“ sdělil Seznam Zprávám mluvčí prezidenta Pavla Vojtěch Šeliga.
Mezi dalšími pozvanými jsou pak i zástupci nejvyšších orgánů justice, bezpečnosti a obrany nebo hejtmani a primátoři. Hrad neopomenul ani rektory veřejných vysokých škol, bývalé předsedy vlád, představitele významných státních úřadů, kulturních institucí, církví, veřejného života či médií nebo poradce prezidenta.