Proč tlačí rezervaci u Prahy? „Už nebudou plné mrazáky,“ tvrdí Bendlův přítel

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když se má podnikatel Vladimír Dráb vyjádřit k uvažovanému vyhlášení národního parku Křivoklátsko, dává si záležet na důrazu v hlase.

„Kdybych mohl, chtěl bych, aby nejen na Křivoklátsku, ale všude byl jenom národní park. Už žádná těžba a vývoz nezpracované kulatiny do zahraničí. Chci tu les a ochranu přírody, aby to zůstalo takové, jaké to je,“ říká rázně bývalý voják, který je také dlouholetým starostou obce Braškov na Kladensku, z níž by to na hranici zvažovaného národního parku bylo jen několik kilometrů.

Zdálo by se, že takto bude mluvit ryzí ekologický aktivista, první muž Braškova je však stoupencem vládní pravicové politiky. A nikoli bezvýznamným podnikatelem v oblasti silničního stavitelství a farmářem.

Také jeho nejbližším přítelem je poslanec a bývalý dvojnásobný ministr za občanské demokraty Petr Bendl. Oba spojuje i nedaleká vesnice Dolní Bezděkov, kde má Bendl na svém statku ustájeny koně a Dráb nedaleko farmu s chovem skotu.

Blízcí jsou si i názorem na připravovaný národní park. Bendlova „klika“ je poněkud překvapivě už dlouho hlavním tahounem tohoto ochranářského projektu, který je naopak mnohým lidem žijícím na rozdíl od Bendla i Drába přímo v kraji kolem Berounky trnem v oku.

Během rozhovoru s reportérem v braškovské restauraci vytáčí starosta Dráb Bendlovo mobilní číslo a dává poslance na hlasitý odposlech. I politik poté hovoří o chystaném parku, jehož vyhlášení si vetkla do svého programu Fialova vláda, jako o novém impulsu pro celou oblast západně od Prahy.

„Dochází k vylidňování regionu, mladí lidé často těžko shánějí práci a tohle je i možnost, jak to změnit,“ tvrdí Bendl. Rozhovořil se také o rozvoji turistického ruchu i o nových dotačních příležitostech pro budování infrastruktury v obcích, jejichž katastr zasahuje přímo do území zvažovaného parku. Říká také, že místní starostové budou moci rozvoj chráněného území osobně ovlivňovat skrze radu národního parku.

Jenže s těmito názory jsou Petr Bendl i Ladislav Dráb v menšině. Většina ostatních starostů, kterých se problematika dotýká bezprostředně, naopak podezírá zastánce parku z postranních byznysových záměrů či z pozemkových spekulací.

Zásadní výhrady ale spočívají v tom, že Křivoklátsko je kulturní krajinou výrazně poznamenanou lidskou činností, nikoliv nedotčenou přírodou. Ještě v první pololetí 18. století byly podle historických pramenů na místech dnešních rozsáhlých křivoklátských lesů vesměs jen holiny, pastviny, mlaziny a křoviny. A dnes jde navíc i o relativně hustě obydlenou rekreační oblast blízko Prahy, nikoliv „liduprázdnou“ Šumavu.

Jaké je rozložení sil na komunální úrovni, celkem jasně ilustrovala únorová schůzka starostů na krajském úřadu Středočeského kraje, kterou na samém konci lhůty pro podání námitek svolalo Ministerstvo životního prostředí (nynější ministr Petr Hladík byl tehdy ještě v roli náměstka).

Celý záměr tam měl být komunálním politikům z Křivoklátska detailně odprezentován, ale akce skončila fiaskem. Zúčastnila se totiž jen jediná starostka z celkem 19 pozvaných představitelů obcí. Ostatní na protest nepřišli. Vadí jim nejen podle nich špatná komunikace, ale třeba i to, že je vlastní kraj „zradil“, když – jak starostové tvrdí – odmítá brát v potaz jejich argumenty.

Tou jedinou přítomnou byla přitom starostka Bratronic Miloslava Knížetová, pod jejíž obec patří i Bendlem obývaná vesnička Dolní Bezděkov. Poslanec a exministr ODS je zde předsedou osadního výboru. Do loňských komunálních voleb, v kterých neuspěl, byl i zastupitelem Bratronic.

„Považovala jsem za slušnost pozvání přijmout,“ vysvětluje starostka, proč nedržela basu s ostatními představiteli obcí. I tak prý ani Bratronice nestojí jednoznačně na straně parku. „Jsme v této věci neutrální. Zastupitelstvo k tomu žádné stanovisko nevydalo, nemáme zpětné stanovisko od občanů,“ uvedla na dotaz Miloslava Knížetová.

Jiní starostové jsou ale jasně proti.

„Lidé u nás mají obavy hlavně z veškerého pohybu v budoucím parku. Bojí se, že nám tady zruší lesní cesty. Třeba ty, které ani nejsou zakresleny v mapách,“ argumentuje například starosta obce Broumy Petr Jirka. A přidává i výsledky loňské ankety, kdy 369 obyvatel obce se vyslovilo proti parku a jen 9 bylo pro. Park by Broumy obklopil hned ze tří stran, jak ukazuje starosta na nástěnné mapě.

Starosta obce Račice Tomáš Kohout se zase ohrazuje proti tvrzení, že by místní potřebovali k rozkvětu další turisty a pracovní příležitosti. „My tu ale nemáme problémy s prací, jsme nedaleko Prahy. Všichni, kdo pracovat chtějí, práci mají. A další turisty a rekreanty už také nepotřebujeme, vždyť už teď u nás na jeden trvale obydlený dům připadají tři rekreační a máme s tím jenom problémy, třeba s odvozem odpadu,“ upozorňuje ve své kanceláři první muž malé obce Račice. Jako hlavní riziko vidí, že pod náporem turistiky obec zcela ztratí svou identitu. A v příliv slibovaných dotací, které by jim skutečně byly k užitku – třeba na čističku – příliš nevěří.

Mezi odpůrci panuje přesvědčení, že když už jednou bude park vyhlášen, nelze takové rozhodnutí vzít zpět, a že poté se budou už jen „utahovat šrouby“ a dále rozšiřovat nejpřísnější (člověku nepřístupné) zóny.

„Já na rozdíl od jiných nejsem až tak kategoricky proti, ale velmi mě překvapuje, proč oni ten park tlačí takhle ‚na krev‘,“ diví se urputnosti krajských a centrálních politiků Jaroslav Schneider, starosta parkem taktéž dotčené obce Sýkořice.

Jedinou vesnicí, která má být podle plánů národním parkem zcela obklopena, je Karlova Ves. Jenom intravilán je vyjmut.

Starostka vsi ležící uprostřed lesů a v blízkosti známé hájovny Emilovna Iveta Kohoutová proto spolu se starostou Bělče Lukášem Kocmanem stojí v bloku obcí proti křivoklátskému parku, který má zahrnovat 116 kilometrů čtverečních - 16 procent nynější CHKO Křivoklátsko.

Kohoutová se diví, že myšlenku parku, která byla poprvé nadnesena už v roce 2009 a nyní znovu ožila, neprosazují primárně ekologové, jak by očekávala, ale právě politici. „Tlačí to především ODS,“ pojmenovává i ona skupinu v čele s Petrem Bendlem, byť formálně celý proces schvalování navrženého národního parku řídí Ministerstvo životního prostředí v čele s lidoveckým šéfem resortu Petrem Hladíkem.

Starostka Kohoutová poukazuje tak jako mnozí jiní třeba i na aktivitu bývalého kladenského primátora Dana Jiránka (také ODS), který na Středočeském kraji vede výbor pro životní prostředí a zemědělství. A v neposlední řadě mluví o agilním místopředsedovi stejného středočeského výboru Lukáši Vápeníkovi, který je obyvatelm Křivoklátu a dříve pracoval na Správě CHKO Křivoklátsko. S Petrem Bendlem sedí ve vedení rakovnické oblastní organizace občanských demokratů.

Lukáš Vápeník jako bojovník za národní park odmítá tezi, že by ODS byla jen stranou pro podnikatele a ekologie jí byla cizí. „Naše strana má sice historicky takovou antiekologickou nálepku, ale ta není objektivní,“ usuzuje krajský činovník a tvrdí, že jinou tvář partaje ukázal právě Petr Bendl, když byl ministrem zemědělství (2011 až 2013).

Bendl nyní odmítá obavy, že zastáncům nejde o ochranu přírody, nýbrž o nový byznys třeba v oblasti turistiky. V minulosti sice v regionu vlastnil jednu relativně zajímavou nemovitost, šlo o zchátralý mlýn na Tyterském potoce u Nezabudic (nedaleko slavného hostince „U Rozvědčíka“), ale ten už před lety prodal a místo toho investoval do statku v Dolním Bezděkově. Kdyby prý měl skryté investiční záměry, mlýna by se nezbavoval.

„Slyšel jsem o sobě už mnohé, že ten park prosazuji, abych tam mohl být ředitelem nebo kdovíco si tam chci koupit. Mně to do očí sice nikdo neřekne, ale jiným lidem tyto pomluvy o mně říkají,“ brání se Bendl.

Tvrdí, že za park tak tvrdošíjně bojuje proto, že má nefalšovaný vztah k tomuto kraji. „Já každý rok jezdím i čistit Berounku,“ dává k dobrému vládní politik. Mluví třeba i o tom, jak se jako politik zasazoval o rekonstrukci zámku v Nižboru či o tréninkové místo pro vodáky v Roztokách u Křivoklátu. A uvedl i další důvod svého dlouhodobého zájmu: tvrdí, že vyhlášením parku „definitivně“ skončí debaty o výstavbě přehrady na Berounce.

Jakékoliv postranní úmysly odmítá i Bendlův blízký přítel Vladimír Dráb. „Nikdy a za žádných okolností, nepřichází v úvahu,“ vylučuje braškovský starosta a podnikatel, že by například zamýšlel privátní investice do penzionů.

Dráb také tvrdí, že za odporem starostů a dalších lidí proti parku jsou jen dvě klíčové věci: skutečnost, že Lesy ČR, které nyní hospodaří na většině území uvažovaného parku, přijdou o svůj „prostor“ a dále vypichuje otázku „lidové“ myslivosti. „Už si nikdo nebude moci tak snadno plnit mrazáky zvěřinou jako dříve,“ uvedl v rozhovoru Dráb.

Na tom, že může jít v tomto lokálním konfliktu i o to, kdo získá obchod se dřevem, stejně tak o vyhledávané křivoklátské lovecké revíry, se přitom dokáží až překvapivě shodnout obě strany. Jen každá to vidí úplně z jiné perspektivy.

Co se týče dřeva, i v národním parku se bude těžit, a to v méně chráněných zónách, které to umožňují. Jen s jinými prioritami než to bylo v rámci Lesů ČR. Půjde například o odstraňování „nepůvodních“ dřevin. I pro ostatní české národní parky je těžba dřeva klíčovým zdrojem příjmů a i tady to ještě dlouho nebude jinak.

Co se týče myslivosti, i tam by mělo dojít k zásadní změně. Z více jak desítky honiteb, které byly dosud na území uvažovaného parku z větší části pronajímány podnikem Lesy ČR soukromníkům, se má stát jedna velká honitba pod palcem správy národního parku. Výkon práva myslivosti mají zajišťovat sami pracovníci parku. Cílem už nikdy nemá být chov zvěře pro trofeje, ale jen „rovnováha ekosystému“.

Třeba Petr Hůla, vedoucí Správy CHKO Křivoklátsko, který patří vedle Petra Bendla k dalším výrazným a dlouholetým podporovatelům parku, loni v listopadu v rozhovoru pro časopis Lesnická práce rozhovořil o potřebě výrazné redukce přemnožené spárkaté zvěře, eliminaci nepůvodních druhů (sika japonský, daněk, muflon), ale také o tom, že nynější obavy mezi lidmi šíří hlavně odpůrci národního parku „s cílem zachovat byznys se zvěří“.

Seznam Zprávy jej žádaly o vysvětlení, kdo konkrétně má z naznačených obchodů profit, ale ani po urgenci Hůla odpověď neposkytl.

Oponenti naopak hovoří o hrozícím korupčním prostředí v rámci budoucího parku, kdy nové vedení může svévolně rozhodovat o pozvaných hostech na bezpoplatkové lovy. Tak to v časopise Myslivost už předloni popsal známý křivoklátský lesník Miroslav Pecha. Právo zvát hosta na takový lov, za který se neplatí, má v národním parku dle platných regulí nejen ředitel parku, ale i ministr životního prostředí.

Jeden z již uvedených zastánců parku a vášnivý nimrod Lukáš Vápeník, místopředseda výboru Středočeského kraje pro životní prostředí a zemědělství, ale žádné korupční prostředí neočekává. „To si rozhodně nemyslím,“ soudí Vápeník, který má sám s bezpoplatkovými lovy zkušenosti.

Jak přiznal, lovil takto v minulosti i v nedaleké lánské (prezidentské) oboře, vždy prý to ale bylo spojeno i s nějakou odvedenou prací pro oboru.

„Já myslím, že je to každého soukromá věc, kde kdo loví nebo neloví. Já jsem několikrát dostal pozvání na lov od svých kamarádů a známých – byl to i bezpoplatkový lov v soukromých honitbách – a neviděl jsem na tom nikdy nic špatného. Já v tom rozdíly nedělám. Buď jsem pro někoho něco udělal a ten vyhodnotil, že si to zasloužím, nebo si to nezasloužím,“ dává vhled do své myslivecké filosofie propagátor parku Vápeník.

Když park neprojde, mrzelo by jej to, ale jako úplnou katastrofu by to neviděl. „Budeme žít dál,“ říká.

Jak to s parkem dopadne, nezáleží jen na těch, co si jeho vyhlášení nejvíce přejí, ale i na resortním ministrovi Petru Hladíkovi. Lidovecký politik v minulých měsících některé starosty na Křivoklátsku osobně přesvědčoval ke změně postoje.

Seznam Zprávy chtěly vědět, zda bude park vyhlášen i proti vůli starostů a místních obyvatel. Hladík se jednoznačné odpovědi vyhnul. Chce prý se starosty dále mluvit.

„S obcemi pravidelně jednáme a řešíme jejich požadavky. Do regionu vyjíždí vedení ministerstva pravidelně, aktuálně plánuji další cestu i já. Námitkám obcí máme velkou snahu vyhovět,“ uvedl pro Seznam Zprávy ministr Petr Hladík.