Článek
Z prohlášení vládních politiků už to vypadá jako úplná idylka. Kabinet už splnil skoro všechno, co slíbil. Poslanci si mohou v příštím roce dát nohy na stůl a maximálně dodělat pár restů, jako je zvolení národního ptáka nebo přejmenování Ministerstva práce na Ministerstvo rodiny.
Pohled do programového prohlášení ale ukazuje, že vláda si na poslední rok nechala pořádně dlouhý seznam „nedodělků“. A řadu věcí, které voličům slibovala, vzdala úplně.
Spousta nedodělků
Vysvětlení se jako vždy skrývá v detailu – premiér Petr Fiala (ODS) sice operuje s číslem 93 procent splněných bodů, ve skutečnosti tam ale započítává řadu věcí v různé fázi rozpracovanosti. U nichž není zdaleka jisté, zda je zbylé čtyři strany někdejší pětikoalice dotlačí do konce.
Koalice slibuje dokončit resty v důchodové reformě, jako je například připojištění pro náročná povolání. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) má jako prioritu velkou revizi sociálních dávek, která má řadu dávek sloučit a zjednodušit.
Na Ministerstvu pro místní rozvoj zase mají jako prioritu zákon o podpoře v bydlení. Ten přitom provázejí dlouhodobé spory o to, kolik nových úřednických míst má přinést. V posledních týdnech se zrodila dohoda, jde ale o křehký kompromis.
Fialova čtyřletka. Na kolik procent se plní plán?
Petr Fiala, premiér, šéf ODS
„To základní konstatování je, že plníme 93 % cílů, které jsme si dali v programovém prohlášení. A když říkám 93 %, tak to znamená, že to jsou věci, které jsme už úplně splnili nebo které jsou v takovém stádiu rozpracování, že je do konce volebního období splníme. Zcela splněno, to znamená úplně se vším, je asi skoro 40 % toho programového prohlášení.“
Marek Výborný, ministr zemědělství, šéf KDU-ČSL
„My s plnou odpovědností dnes můžeme říci, 93 % bodů programového prohlášení vlády je plněno na víc jak 50 %. A řada z nich je splněna ze 100 %.“
Vít Rakušan, ministr vnitra, šéf STAN
„U 520 z 560 úkolů stanovených programovým prohlášením už jsme v takové fázi, že ten bod programového prohlášení evidentně bude dokončen. Já si troufám říct, a to je můj odhad jako správce toho systému, že jsme schopni se v celkovém souhrnu dostat na nějakých 95 %, což považuji za velký úspěch.“
Klíčové je taky dořešit, kdo a z čeho bude platit nepedagogické pracovníky ve školách – tedy školníky, kuchařky nebo uklízečky. Státní rozpočet s nimi pro příští školní rok nepočítá, ale do rozpočtu obcí a krajů na ně zatím peníze nepřidal.
Plán je přepsat způsob, jakým se rozděluje takzvané rozpočtové určení daní. Což je vždy ošemetná záležitost, která hrozí poslaneckou kreativitou a spory. A jako bonus se vládní koalice zatím ani nebyla schopná dohodnout na tom, k jakému zákonu tuto změnu „přilepí.“
Ještě nejistější je podpora zvyšování televizních poplatků, kterou čeká po mimořádné prosincové schůzi třetí čtení. Ačkoli se koalice dušuje, že návrh ministra kultury Martina Baxy (ODS) protlačí, zdaleka nemá jistou podporu ani všech vlastních poslanců.
A můžeme pokračovat: Ministr zdravotnictví chce protlačit digitalizační zákony, ministr životního prostředí nepopulární zálohování a ministr spravedlnosti velkou novelu trestních předpisů.
To vše za situace, kdy je Sněmovna prakticky zablokována dlouhodobými spory, opozice hodlá některým předlohám bránit i obstrukcemi a u některých se dá očekávat i odpor členů vládních stran.
Kromě toho s tím, jak se budou blížit sněmovní volby, bude narůstat i napětí mezi vládními stranami. Především mezi ODS a STAN, které budou na své části politického spektra největšími konkurenty.
Valorizace? Ne, díky
Zcela zablokované jsou také některé návrhy, které koalice sice prosazovat chtěla, v kuloárech už ale poslanci přiznávají, že na ně nebudou mít čas ani energii. Jde například o právní úpravu surogátního mateřství, reformu antimonopolního úřadu nebo reformu rozpočtu krajů.
A v oněch údajných sedmi procentech je také řada věcí, které se vláda ani nikdy nesnažila navrhnout, ačkoli si je do programového prohlášení napsala.
Jde především o různé valorizační mechanismy. Koalice si zřejmě až po sepsání programového prohlášení spočítala, jak protichůdný úkol si vlastně stanovila – konsolidovat veřejné finance a zároveň si zadělávat na neustálý růst mandatorních výdajů do budoucna.
Do koše tak letěl slib valorizovat daňovou slevu na poplatníka, příspěvek na péči i sociální služby. Lidovcům nevyšel jejich plán zavést daňové prázdniny pro rodiny se třemi a více dětmi, TOP 09 zase neprotlačila do důchodové reformy jedno procento z platů dětí na důchody rodičů.
Jen na papíře zůstanou také některá slibovaná opatření, která měla snížit byrokracii – například jednotné inkasní místo nebo povinnost úřadů komunikovat s občany digitálně, která se odkládá o další dva roky. U dohod o provedení práce se pak vládě povedl pravý opak zjednodušení.
A jako největší dluh vládě zůstává slibovaná digitalizace stavebního řízení, kterou po vyhazovu Piráta Ivana Bartoše z vlády kabinet odložil o několik let. Ačkoli si ji, jak upozornil týdeník Respekt, započítal jako hotovou z 80 procent.
Co se vládě povedlo?
Premiér Petr Fiala vyjmenoval řadu věcí z programového prohlášení, které považuje za největší úspěchy své vlády. Jde především o penzijní reformu, ačkoli i na tu zní kritika, že jde spíše o parametrické změny. Dále o zahájení tendru na dostavbu Dukovan nebo 200 kilometrů nových dálnic či elektronickou občanku.
Ve školství se vláda chválí za revizi rámcových vzdělávacích programů a zvyšování platů - ačkoli vlastní slib zvýšit je na 130 procent průměrné mzdy vláda také nedodržela.
Vládě se podařilo zrušit EET, zavést korespondenční volbu nebo zvýšit investice do vědy a výzkumu. Povedla se ale také řada drobnějších věcí, jak pro podnikatele (zvýšení limitu na povinnou registraci) nebo pro rodiny (sousedské dětské skupiny či podpora částečných úvazků).
Premiér se také chválí stabilizací veřejných financí. „Konsolidační balíček, ale hlavně pokles deficitu veřejných financí z pěti, více než pěti procent na 2,3 %, velký úspěch,“ vyjmenoval Fiala. Právě na konsolidační balíček se ale snáší kritika, že pouze zalepil díru, kterou v rozpočtu udělalo zrušení superhrubé mzdy hlasy ODS a ANO před minulými volbami.
