Článek
Energetika patřila ke klíčovým tématům jednání, které v industriálních kulisách vedl premiér Petr Fiala (ODS). Vedle už tradičních bodů, jako je plynovod Stork II a LNG terminály, se stále více v česko-polských debatách objevuje jaderná energetika.
Poláci mají ambiciózní plán rozvoje atomu a také na rozdíl od Česka už mají zajištěného dodavatele jaderné technologie. „Nezdržovali“ se s tendrem – napřímo se dohodli se severoamerickým Westinghousem. Ten je také předběžným zájemcem o stavbu reaktoru v Dukovanech.
Šéfreportérka Seznam Zprávy Byznys Zuzana Kubátová upozornila na to, že Polsko může v jádru Česko předběhnout.
V Polsku zatím ale není v provozu žádná jaderná elektrárna, v Česku naopak dvě - v Dukovanech a v Temelíně.
„Plán a proklamace jsou jedna věc, realita a zkušenost, kterou máte, věc druhá. Není to závod s Polskem. Máme společný úkol vytvořit co nejlepší podmínky pro rozvoj jádra,“ říká v rozhovoru se Seznam Zprávami Síkela.
Jádro je novým tématem česko-polských vztahů. Jak se o něm s Poláky bavíte?
Polsko je členem naší jaderné aliance, která má 16 členů, a je velmi aktivním a vítaným členem. Jednak má ambiciózní plány a také velkou podporu veřejnosti a stran vlády. My jsme vždy bývali státem s největší podporou veřejnosti pro rozvoj jádra. Poláci nás v tomto ohledu dočasně přeskočili. Přičítám to tomu, že ještě neřešili citlivé věci kolem, typově jako jsou jaderná uložiště.
V celé řadě věcí se shodujeme, ani my, ani Poláci nezpochybňujeme klimatické cíle na rok 2050, ale zastáváme názor, že členské země by měly mít volnost v tom, jakou cestu k tomuto cíli zvolí. A shodujeme se také v tom, že bez jádra nejsme schopni těchto cílů dosáhnout. V tom jsou Poláci důležitým a spolehlivým partnerem.
Zájem o jádro na Ukrajině
Říkáte, že Poláci Česko přeskočili ve věci podpory veřejnosti. Neplatí to ale obecně v rozvoji jádra? Vy sám jste vyhlásil, že Česko má být jadernou velmocí, ale Poláci mají už nyní naplánovanou stavbu víc reaktorů než Česko. Mají vybraného partnera pro výstavbu nových bloků, zatímco my napotřetí zkoušíme časově náročný tendr.
Plán a proklamace jsou jedna věc, realita a zkušenost, kterou máte, věc druhá. To platí v jádru dvojnásob. Ano, strašně moc jsme zaspali. Když si vezmete například, co se odehrálo s Temelínem (tendr vyhlášený za Nečasovy vlády šel doztracena, pozn. redakce). A později snaha za každou cenu protlačit do Dukovan Rosatom – to bylo až darebáctví. Ale přesto jsme země s bohatou jadernou zkušeností. Máme šest energetických reaktorů a čtyři výzkumné. Máme fungující jaderný ústav. Tím, že se nám podařilo dostat pod kontrolu Škoda JS, máme know-how opravovat a udržovat reaktory ruského typu.
Když mluvíte s Poláky o tomto rozvoji jádra, je to debata partnerů, kteří to chtějí nějak koordinovat, nebo konkurentů? Zdroje pro budování nových bloků nejsou nekonečné.
Toto není závod s Polskem. Když se podíváte pár let zpět, jádro bylo v EU něco jako Lord Voldemort, jméno, které se nesmí vyslovit. My jsme to dostali do taxonomie, dnes jsme taxonomii posunuli tak, že veřejná podpora pro jádro je možná. My máme s Poláky společný úkol vytvořit na úrovni EU co nejlepší podmínky pro rozvoj jádra. Celá energetická bezpečnost a autonomie Evropy mají logický základ v energetické nezávislosti a autonomii členských zemí.
Máme určitý technologický náskok, máme celou řadu firem, které jsou schopné dodávat zařízení pro jaderné elektrárny. A vnímáme při diskuzích s partnery i v Polsku, že mají zájem o zapojení českých firem, protože jsou vnímáni jako zkušení dodavatelé.
Říkal jste, že převzetí Škody JS je perspektivní i kvůli know-how na údržbu reaktorů ruského typu. Cílíte tím i na poválečnou obnovu Ukrajiny?
Na Ukrajině je 15 jaderných reaktorů ruského typu. Cítíme ze strany Kyjeva zájem na spolupráci na vládní úrovni, ta může dát spolupráci na soukromoprávní úrovni strategický rozměr. Pro nás je rozvoj jádra zajímavý nejen z toho důvodu, že potřebujeme nové jaderné zdroje. Chceme se stát dodavateli do třetích zemí. A tak se na tendr musíme dívat i širší optikou: jaké jsou příležitosti, které nám partner nabízí, bude nás brát jako rovnocenného partnera, je ochotný s námi spolupracovat i na projektech do dalších zemí.
Jak dál s tendrem na Dukovany
Českou vládu čeká těžká volba mezi spojeneckými uchazeči o výstavbu nového bloku v Dukovanech. Není to jen střet technologií, ale i geopolitická volba.
Zpět ještě k Polsku. Poláci si na základě mezivládní dohody vybrali Westinghouse jako partnera pro výstavbu bloků. Ten je v tuto chvíli jedním z uchazečů i pro Dukovany. Sama firma tuto provázanost prezentuje jako výhodu, zejména ekonomickou. Jakou roli mohou při rozhodování tendru hrát tyto regionální aspekty?
Já jsem ekonom a jsem si vědom, že economy of scale (snižování ceny na základě množství, pozn. redakce) platí i v tomto případě. To znamená, že pokud bychom se rozhodli stavět všechny reaktory najednou s jedním dodavatelem, tak bychom pravděpodobně dosáhli nejlepší ceny. Zároveň bychom mohli do propojených projektů zapojit naše firmy. Otázka je, jestli souběh aktivit v regionů nevytěží jednoho dodavatele natolik, že to nebude stíhat. A i to je potřeba zvážit v rámci jednotlivých nabídek. Jestliže vím, že si na sebe ten který dodavatel bere nějaké závazky, tak já od něj chci ujištění, že náš projekt bude mít prioritu, dostatečnou pozornost a dostatečné zdroje.
Na jaře jste mluvil o tom, že chcete uspíšit tendr. Stihne se výběr ještě do konce roku?
Podle časového harmonogramu to má být začátkem příštího roku, ale pro mě je důležitý takový proces, který nebude narušovat jednotlivé milníky. Jestli to bude o týden dřív, nebo později, je jedno, pokud to nenaruší harmonogram projektu a spuštění reaktoru v roce 2036.
